Bohové musejí být šílení
The Gods Must Be Crazy
Bohovia sa museli zblázniť
The Gods Must Be Crazy
The Gods Must Be Crazy
The Gods Must Be Crazy
The Gods Must Be Crazy
Režie:
Jamie UysScénář:
Jamie UysHudba:
John BoshoffHrají:
Marius Weyers, Sandra Prinsloo, N!xau, Louw Verwey, Michael Thys, Brian O'Shaughnessy, Jamie Uys, Ken Gampu, Paddy O'Byrne (vypravěč), Joe Seakatsie (více)Obsahy(1)
V nejvyprahlejší poušti světa Kalahari žijí Křováci. Nic nemají, po ničem netouží, vystačí si s tím, co jim nadělí příroda. Jednoho dne ale pilot letadla, které považují za boha, vyhodí z okénka láhev Coca-Coly, která spadne nedaleko jejich obydlí. Kulatá láhev se hodí na plno věcí, a tak se o ni brzy všichni začnou hádat. Vnese do jejich řad nesnesitelné napětí. Chtějí ji vrátit nebesům, ale nedaří se jim to. A tak se Xi rozhodne, že ji odnese na konec světa… V téže době se ve velkém, 600 mil vzdáleném městě, rozhoduje novinářka Kate Thompsonová, s jejímiž články není nadřízený stále spokojen, že odjede do Afriky vypomáhat jako učitelka. A právě do Botswany. Místní farář jí pošle naproti mladého mikrobiologa Andrewa Steyna, který je velice stydlivý a ženy ho zcela vyvádějí z míry, takže před nimi nakonec vždy vypadá jako pitomec. Jejich cesta starým, nebrzdícím džípem je velmi dobrodružná, a tak je Kate ráda, když se objeví místní švihák Jack Hind, který doprovází turisty, a nabídne jí svezení ve svém autobusu. Mezitím ve vedlejší zemi zaútočí komunistická banda vedená Samem Bogou a zdecimuje část vlády. Boga prchá před policií a potřebuje přejít přes území Botswany. Všude, kam Bogova banda přijede, za sebou zanechá hotovou spoušť… Kate začíná učit a nesmělý mikrobiolog jí jednoho dne přiveze boty, které při jejich dobrodružné cestě buší málem utopila v řece. Oblékne se na to do nedělního a je odhodlán tentokrát nic nezkazit. Stačí ale jediný pohled na půvabnou blondýnku a už k pobavení malých žáčků začne zakopávat, shazovat věci ze stolu, koktat a všelijak jinak se „předvádět“... (TV Prima)
(více)Recenze (341)
Je pravdou, že mě tato svým způsobem ujetá komedie bavila mnohem víc v mládí, než když jsem jí po hodně dlouhé době viděl znovu, ale své osobité kouzlo neztratila ani po letech. Neúnavný křovák s flaškou od coca-coly prožije během své dobrodružné cesty řadu situací, které jsou nad rámec jeho chápání, ale o to zábavnější to bylo. Zvláště když ta příroda okolo byla prostě nádherná – doslova pastva pro mou cestovatelskou duši. Takže nemůžu jinak, než dát lehce nadprůměrné ohodnocení…70% ()
Skvělé komediální nahlédnutí do jihoafrické Botswany, které často působí až jako groteska. Na začátku se dozvíte, jak obyčejná lahev od Coca-Coly může změnit život obyvatelům pouště Kalahari a jak prohnilá a zkažená je naše civilizace. Dále budete svědky toho, co to obnáší, když se do těchto končin vydá někdo nezkušený a nakonec naruší komediální ráz filmu přestřelka s revolucionáři. I tak je ale vše skloubeno do jednotného celku a film divákovi uteče jako voda. Geniální komedie. ()
Zábava pro rodinu jako stvořená, i dnes se na to dá v nedělní či sobotní večer dívat. Hudba: John Boshoff PS: viděno zase téměř po 20ti letech, no už mi to přijde trochu horší, když se na to dívám s vlastníma dětma a sem tam je tam docela sprosté slovo, sem tam mrtvola, hodně střílení. No moc výchovné to není, zábava to docela ale ještě je. A hláška "A ja ja ja ja jaj" je nesmrtelná. ()
Charakteristickým rysem Křováků je jejich naprostá neúcta k jakémukoli druhu osobního vlastnictví. Bohové jsou možná šílení, ale afričtí filmaři na tom jsou také všelijak. I když první díl světově proslulé série o Xiovi nedosahuje nonsensuálních výšin (či hlubin) jiných děl africké komerční kinematografie (do nichž jsem měl možnost letmo nahlédnout díky bratrovi, který sdílel na koleji pokoj s nigerijským spolužákem), Bohové jsou jaksi vzdáleni nejen geograficky. Ta veselá směs etnografického pseudo-dokumentu, grotesky a politické komedie bezmála v duchu Banánů má zkrátka cosi navíc. Druhým a třetím 'navíc' jsou skvělý český dabing a fakt, že jsem film zbožňoval jako dítě. Nechci o tom mluvit. ()
Galerie (24)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (23)
- Černoušek na kole si prozpěvuje „Down And Out Song“, která se objevila již ve filmu Dingaka (1964). (ČSFD)
- Film nepravdivo zobrazuje hyeny ako zbabelé zvieratá, ktoré si na dospelého človeka (alebo dokonca ani na väčšie dieťa) netrúfnu. Hyeny sú v skutočnosti pomerne veľké a agresívne predátory. Aj keď dávajú prednosť menšej koristi a nepohrdnú zdochlinami, jedná sa o aktívne predátory, ktoré dokážu uloviť aj veľkú korisť, vrátane človeka. (ČSFD)
„To musí pochopiť. Je predsa učiteľka.“ Zjav. To je asi prvé (a najvýstižnejšie?) slovo, aké mi v súvislosti s botswansko-juhoafrickou (!) crazy komédiou z r. 1980 napadne. Od útleho detstva k nej mám vyvinutý nesmierne nostalgický vzťah, keďže si pamätám, ako sme sa v 9O. rokoch s mamou od smiechu pri jej pozeraní na Nove a Markíze šúľali od smiechu. Mohli sme to v repríze vidieť dvadsiaty raz, tridsiaty raz, štyridsiaty tretí raz... vždy to bola bomba. Mnohé hlášky („Ajajajajajaj.“; „Nechcem o tom hovoriť.“) skultoveli. Aj kebyže ma prebudíte o polnoci, okamžite by som si spomenul na jednotlivé postavy, zápletky (fľaša) a scény (džíp na strome). Nedalo mi to a v r. 2023 som si po mnohých, mnohých, proste fakt mnohých rokoch dal reprízu. Bol som zvedavý, ako snímku budem vnímať po štyridsiatke. A musím sa priznať, že netuším, čo si o nej mám myslieť. V prvom rade ma fascinuje „cmukajúci Krovák“ v podaní nezameniteľného, nezabudnuteľného a nenapodobiteľného neherca s jedným z najatypickejších mien v dejinách svetovej kinematografie N!xau. Ak sa nedožijem toho, že o ňom raz natočia autobiografický film, odídem z tohto sveta nešťastný. N!xau tu hrá muža menom Xi, čo obskúrny SK dabing preložil ako „Kiko“. Wtf? Zaujímavé (azda i zvláštne) je, že „Kiko“ pre dej nie je dôležitý. Nesúvisí so vzbúrencami, ani s roztržitým mikrobiológom. Do všetkého sa motá, ale tak nejak nechtiac a napokon zrejme nepochopil 99% vecí, ktoré sa okolo neho diali (resp. ich vyhodnotil úplne inak). „Kiko“ pôsobí dojmom, že si Jamie Uys (réžia, scenár, strih, kamera, cameo, produkcia) v poslednej chvíli spomenul na tento pre Európana vskutku značne špecifické africké domorodé etnikum a povedal si, že nevyužiť príležitosť a nepredstaviť ho divákom by bola rovnaká škoda, ako keby austrálsky režisér natáčal v Austrálii a nedal tam Aborigéncov. Z toho dôvodu do hotového scenára nasilu dopísal práve „Kika“. Takže do deja sem-tam síce zasiahne, ale skôr sa len tak motá a pokojne by sa snímka bez neho zaobišla. Ono sú to vlastne tri filmy v jednom (vzbúrenci, mikrobiológ, „Kiko“). Vtip je v tom, že „Kiko“ je natoľko osobitá a kuriózna postavička, že by to bola nesmierna škoda a vo výsledku by to pravdepodobne bol úplne iný druh filmu. Inak, Bohovia sa museli zblázniť sú natoľko svojrázny film, že zjavne ani tvorcovia legendárnej knihy Filmy 8O. let netušili, aké stanovisko k nej zaujať a tak o nej nenapísali ani čiarku. Film trvá temer dve hodiny a je naozaj, vážne, skutočne fest zvláštny. Niektoré scény sú kuriózne, v iných momentoch režisér absurdne preradí na pomerne vážnu líniu a ponúkne satirickú sebareflexiu a kritiku spoločnosti (Krováci nepoznajú zhubnú silu peňazí, nič od života nechcú a preto sú šťastní, ale zas treba dodať, že N!xau vyzerá ako opotrebovaný sedemdesiatnik). Občas premýšľate, či je to rozumný štýl uvažovania (skutočne môžeme dlhoročné štúdium na školách vnímať ako zbytočnosť? Neskončili by sme bez vzdelania ako Krováci? Bolo by to dobre? Bolo by to zle?). V inej chvíli akoby sme sledovali pokus o dokument, viď. hojné zakomponovanie špecifickej africkej fauny a flóry do deja. Následne sa z toho na chvíľu stane bláznivá romantická komédia. A do toho udrú nečakané scény ako z Ramba (pancierová päsť vs. letectvo). Sympaťák Marius Weyers (o pár rokov neskôr mal skvelú rolu v ďalšom mojom nostalgickom favoritovi a to v podmorskom horore DeepStar Six) je neskutočne roztržitý zjav, oproti ktorému je aj inšpektor Clouseau nič. Apropo, má skvelú chémiu s naopak mimoriadne ležérnym automechanikom. Nasleduje scéna, v ktorej povstalci prepadnú úrad, rozrazia dvere s rokujúcimi politikmi, dvere sa im zabuchnú pred nosom, na čo ich rozrazia znova, smejete sa... a spustia drastickú streľbu ostrými nábojmi. O tri sekundy do miestnosti vtrhne (inými dverami) po zuby ozbrojená ochranka a strhne sa divoká prestrelka. Nie je v tom síce žiadne gore a celé je to natočené „komicky zrýchlene“, zároveň je nám ale jasné, že je tam asi 18 drasticky rozstrieľaných ľudských tiel, len ich proste nevidíme. Je prekvapivé, že po takom úspechu (5-miliónový rozpočet vs. 60-miliónová celosvetová tržba) dvojka vznikla tak neskoro. 6 rokov po jednotke sa na scéne objavil podobný úspešný komediálny fenomén, tentokrát z iného „zapadnutého kúta Zemegule“ a to z Austrálie. Reč je samozrejme o trháku Krokodíl Dundee a treba povedať, že objektívne aj oveľa kvalitnejšom filme. () (méně) (více)