Návrat vraždících bestií

Po 53 letech přišlo pokračování na starý kousek z hororových vod The Killer Shrews. První problém s tímto filmem přišel už s tím, že se nedalo moc očekávat, jelikož starý kousek byl také slabý docela. Steve Latshaw je zároveň také slabý režisér, který nedokázal vytvořit nic pořádného a tento film to nezmění. Jediné co stojí za zmínku je občasný humor, kde jsem se zasmál, ale jinak zbytečnost. (01.11.2014)

Velmi chválím, že tvůrci, herci a vůbec všichni nebrali ani film ani sebe vážně a dělali si z toho legraci. Jenže když si bude někdo dělat legraci z toho jak někomu druhýmu sere za krk, tak mi to stejně vtipný nepřijde...S touhle blitkou je to stejný. Postavy jsou ukázková sbírka duševně labilních jedinců aneb skupina lidí odborně nazývaná kreténi, kolosální hovada či, mnou oblíbené, pračůráci a turbopíči. Jejich kví kvé se pohybuje kolem čísla pokojové teploty kromě blondýny, která dosáhla absolutní nuly a hlavní fešák filmu mohl mít jen lehkou debilitu, což ho mezi zblitkem činilo géniem. Příšery jsou tak neuvěřitelně digitální , že je tvůrci dělali snad na Atari a vraždy jsou to nejhorší co jsem kdy měla tu čest vidět. Něco tak vypíčenýho se jen tak nevidí ani ve filmech z kategorie - Absolutní dno. Příběh sfoukl scénárista během pauzy na sraní na jeden "čtvereček" (ve skutečnosti jsou to obdélníčky, mrkněte doma) toaletního papíru a následovně si s ním teatrálně vytřel prdel, aby jasně světu ukázal co stvořil. Film si však rozhodně zaslouží být označován jako horor, je totiž tak strašný, že jsem ho dala nadvakrát (po půlce sqostu mi totiž začal mozek vytékat ušima takže jsem byla nucena dát si pauzu a věnovat se něčemu více zábavnému - šla jsem oholit kaktus) . Druhý den jsem to dokoukala a po naskočení titulků jsem po zmateném mrkání zjistila, že jsem se stihla zblejt a sedím v louži vlastní moči. Takže jsem dopadla relativně dobře, protože z tohohle by se jeden zesral...Další dvě hodiny jsem uklidňovala tesklivě vyjícího psa, kterej přiťapkal na poslední čtvrthodinu a dostal záchvat... (18.05.2017)

Béčková klasika o vraždících rejscích z roku 1959 si vystačila s jedním dřevěným plotem a smečkou psíků v podomácku ušitých maskách. Tohle její pokračování disponuje kromě zmíněného plotu i řadou digitálních efektů, což jí ale nijak zvlášť nepomáhá - monstra vyhlížejí ještě směšněji a trapněji než ti maskovaní psi. Scénář je tragédie sama o sobě a korunu všemu pak nasazují herecké výkony, které snadno strčí do kapsy i divadelní představení ochotníků z Grešlového Mýta. Celek je ovšem suma sumárum natolik vtipný, že tu jednu guilty pleasure hvězdičku rád udělím :-). (16.04.2017)

Tak dobre, tu sa niekto snažil o znovuzrodenie niečoho, čo už vo svojej dobe nebolo až tak extra, ale bolo to svojské, pútavé, zábavné. Toto je skôr produkcia nejedného céčkového štúdia ( určite si aspoň na jedno spomeniete ) a jeho zásad. Čiže (ne)zaujať obsahom, trikovo vás ´´dostať´´, občas nejaké sexy kočky, či nádherne našponovaný týpek a vo výsledku vlastne len nudný príspevok k polnočným hodinám pri TV. (11.11.2021)

Kirsten Dunst tehdy byla za problémovou dospívající středoškolačku, která zneužívala výhod volnosti a bohatství v rodině významného kongresmana. Toho si v dramatu Šílená/krásný zahrál od scénáristy netriviálně uchopený Bruce Davison. Od té doby jsem ho párkrát v nějaké vedlejší roli zpozoroval, ale „zaujal“ mě až v tomhle památném kousku z léta páně 2012. Doslova rána morová. Ani sebesilnější drink by nepomohl, mozek není třeba odstavovat, protože už ani tvůrci ho zřejmě ani nepoužívali. Tohle je bez nároku na zápis do divákovy paměti i v případě toho, že by se u onoho neumětelství chtěl bavit. Skupinka nezajímavých postav se tu stane potravou neznámých bestií, které by stejně „kvalitně“ nechal digitálně oživit i školák s lepšími znalostmi programování. Obyčejné vyplňování daňového přiznání je víc napínavé. (19.11.2014)