Django

Nie je možné nevidieť, ako Leoneho westerny ovplyvnili tento film. Režisér Sergio Corbucci však nielen kradol, ale do istej miery spravil originálny výsledok. Klasicky štylizovaná partitúra dobre ladí s obrazmi zobrazenými na obrazovke a niektoré akčné sekvencie vo filme sú skutočne silné. Franco Nero možno nie je žiadny Clint Eastwood, no svojej postave vnáša šarm a dôveryhodnosť a rolu zvláda dobre, aj keď je možno až príliš pekný na to, aby to dokázal dotiahnuť do takej miery, ako by sa to dalo. Film obsahuje veľa blata (áno, blato), a to mu dodáva špinavý, utláčaný pocit, ktorý je v súlade s tým, čo diváci od podžánru spaghetti westernu očakávajú. Titulná melódia, ktorá je o ústrednej postave, je veľmi prehnaná a pôsobí takmer komicky, ale po pri tom veľmi ľahko sa vryje pod kožu.  Ak máte radi Leoneho westerny (a priznajme si, kto nie?), tak sa vám film bude páčiť. 7,5/10 (06.09.2022)

Začne to skvěle - muž táhnoucí rakev, záchrana bezbranné ženy, osamělý pistolník, mlčenlivý a když něco řekne, spíš to cedí mezi zuby. V liduprázdném městečku jen bahno, děvky, salón... a pak přijde na řadu kulomet. Pravda, kulomet je nesmysl s nekonečným množstvím nábojů a lehký jako pírko. Ale až po sem je to úctyhodná pocta westernu staré školy... S bandou Mexičanů ale přijde problém. Krádež zlata z fortu, zlato vypadající (a asi i vážící) jak müsli, nemožné množství mrtvol - no jo, když padouši tomu jdou tak trochu naproti, když samovolně vbíhají do střel. A degradace děje do stupidní polohy. Ani ten Franco Nero už není takovej borec, přestože charisma může hrstmi rozdávat. Celkově ta kvalita filmu stojí za prd, ale nelze tomu upřít fakt, že zde vznikla když už ne legendární, tak alespoň nezapomenutelná postava. A taky docela chytlavá úvodní píseň. (27.11.2022)

Tak tenhle film je těžká bedna... Hudba, co zasáhne přesně do srdce a krásný scény ve westernu jakon řemen (v tomto případě řemen od kulometu), až jsem si říkal: "tak se pro jednou nešťourej v nelogičnostech a jen si užívej" No jo, ale zkusili jste si někdy za sebou tahat jako kráva těžkou bednu? Jak daleko, o rychlosti přesunu ani nemluvě, by jste se asi tak DOŠOURALI, co myslíte? ;-) Ale stejně je to za plnej bubínek šestirannýho koltu. A sedmou ránu za tu husí kůži při ústřední melodii... Po přepočtu je to za čtyři hvězdy. No a zítra jdu na Tarantinova Nespoutanýho Djanga. Doufám, že se zase nebudu muset dřít s nějakou svinsky těžkou bednou... :-) Tentokrát mám totiž v plánu úplně vypnout mozek a jen si (všemi ostatními smysly) naplno užívat. Uvidíme... (25.01.2013)

Další z řady spaghetti westernů. Nejde to nesrovnat se stejnojmenným Tarantinovým filmem. On si prostě tyhle staré pecky užívá. Už jen ta úvodní znělka je stejná. Franco Nero tu hraje osamělého pistolníka, který se po válce vydává na svou krvavou pouť plnou zrady a smrti. V malém městě musí balancovat mezi rasistickými jižany a mexickými bandity. Díky svému pistolnickému umu a občasnému podvádění se mu daří ve všem proplouvat. Problémy na sebe ale nenechají dlouho čekat a on se musí rozhodnout, jak v cestě lásky, tak věrnosti. Nakonec se vše zamotá a náš hrdina bojuje o holý život. Podaří se mu tato jeho křižácká pouť přežít? Krom hudby je tu celkem povedená akce a místy je to dost násilné. Taky si tu moc nelámou hlavu s fyzikou. Na tento film se naráží v Tenkrát v Hollywoodu a v Drsném Harrym. "Zbývá mi jedna kulka." (26.01.2021)

Vemte ty nejhorší prvky a žánrová klišé z westernu, přidejte nevinný kukuč Franca Nera a jeho modré oči, zamíchejte, důkladně protřepejte a máte Djanga. Cobucciův Django patří do kategorie filmů, na které by se velmi obtížně dělala parodie, protože je tak špatný, že je nechtěnou parodií sebe sama. Jako guilty pleasure pozitivní reakce chápu, případná obhajoba Djanga jako zásadního westernového filmu je mimo realitu a obyčejnou lidskou soudnost. Na to, abyste pochopili, jak ultimátní brak snímek představuje, by vám měly stačit tak 2 minuty, kdy se začnete pást na přehrávání a zoufalém neherectví představitelů vedlejších rolí, bohužel včetně hlavní ženské role. Na to, aby Django mohl být představovaný za fajn zábavu, mu chybí právě cílevědomá práce s parodickými prvky. Djangovi chybí smysluplný scénář, jakákoliv motivace osvětlující chování postav, chybí mu vlastně všechno. Mimochodem, spagetti western ve své podstatě byl ryze konzumní béčkový produkt italské kinematografie, kterému scházely ambice producentů, a jen genialitě Sergia Leoneho, který dokázal překročit v několika případech bariéry a dát spagetti westernu pozitivní rozměr, vděčíme za to, že spagetti western není synonymum pro filmovou šmíru. Celkový dojem: 20 %. (01.04.2022)