Django

Western o velkém tvrďákovi Djangovi (Franco Nero), který se nikoho nebál. Touží po osobní pomstě a smrti majora Jacksona (Eduardo Fajardo) a proti přesile neváhá použít kulomet, z čehož jsou namachrovaní útočníci více než překvapení. Všudypřítomná je špíná, bahno a tvrdí chlapy, kteří neváhají ve vteřině kohokoliv odpravit. Další zajímavé postavy: zachráněná prostitutka Maria (půvabná Loredana Nusciak), která se Djangovi zcela oddá, majitel bordelu Nataniele (Ángel Álvarez), kerý se naučil s každým vycházet, vůdce mexické bandy Hugo (José Bódalo), který umírá při marné snaze o puč a podloučký bratr Jonathan (Gino Pernice), kterému je před smrtí uříznuto ucho. Nakonec největší tvrďák Django splní i přes komplikace svoje poslání, i když má zpřelámané obě ruce. Nedokážu posoudit, jestli jde v případě rakve, o sarkastický humor, či vyjádření zvířecí síly drsného muže. Ovšem i v případě Marie lze siuaci přirovnat ke zvířecí, neboť si vybrala toho nejsilnějšího a nejlepšího na svoji ochranu. (24.08.2010)

Z hlediska dějin eurowesternu cynický a krajně provokativní průlom, jehož kasovní úspěch nepochybně těžil z jistého šoku, kam až je možno dále postupovat za zbořené mantinely morální cenzury. I v mnoha zemích na Západě (Švédsko, NSR) byl film dlouho promítán s vystřihanými nejbrutálnějšími pasážemi. Závěrečná absurdní scéna u kříže s vyřčenými slovy trinitární modlitby je pak vysloveně rouháním. Pokud hodnotím tento černý spaghetti jen jako l´art pour l´art, pak mu musím přiznat určité body (akčnost, hudba, ironie), ale z morálního hlediska je to úplný odpad a Corbucci se jeví jako prasák. (27.02.2011)

Začalo to velmi dobře. Spíše zamlklý chlápek, který když promluví, tak si nebere servítky, stejně jako když tasí pistoli. Pak ale došlo na scénu přepadení mexické pevnosti a to byla dost fraška, která filmu poněkud podrazila nohy. Závěr už to nedokázal dostat tam, kde to bylo po velmi slibném začátku. Nicméně i přes tu nepovedenou střední část jde o dobrý film, který rozhodně stojí za pozornost. Hodně se povedla také titulní píseň. (27.02.2009)

Paradne talianske spagety. Hlavny hrdina, ktory nehovori, ale "cedi" pomedzi zuby, priatelstva, ktore dokaze znicit par dolarov, truhla, ktora skryva smrtonosne tajomstvo a hudba od Morriconeho. Jedine, co mi trosku vadilo je urcita komornost filmu, v resp. absencia zaberov na velke pristranstva. To by urcite prehlbilo atmosferu aj zazitok. Neva, aj tak je to skutocna pochutka. A zaverecny zaber je jeden z tych "pamatnikov", ktore mi zostanu ulozene v hlave uz navzdy (8.5/10) (20.09.2007)

Za sychravého dne do zabláceného městečka na Jihu přichází pistolník v zašlé uniformě Severu, který za sebou táhne rakev. Tak začíná spaghetti western, který je řazen do kánonu žánru hned vedle nestárnoucích klasik Sergia Leoneho. Tvůrcům se podařilo Djanga vymodelovat v ikonického hrdinu a zasadit ho do nelítostného, špinavého světa. Bohužel se až příliš snažili šokovat násilím, bezohledností a krutostí a zapomněli při tom na dramaturgii a vnitřní logiku příběhu, takže celek má podobu nesoudržného shluku impozantních scén. (19.08.2008)