Wish I Was Here

„Můj táta má rakovinu, moje děti vyloučí ze školy a já nemám práci. V čem jsem to vlastně vyhrál?“ A všichni byli šťastní, i ten nadrženej kolega z práce nakonec dostal co proto. Na druhou stranu – proč ne. Snímek, který sice sráží nejedno klišé a hodně se v něm brečí, chápe, hází psí pohledy, klepe na rameno, ale i tak získává sympatie z obyčejných situací. Život jedné rodiny „zkoumá“ skrz několik momentů, jejichž důležitost si lze uvědomit až zpětně. Už debut Zacha Braffa Procitnutí v Garden State byl o umírání a usmiřování v rámci rodiny, jeho druhý tvůrčí počin nabízí vyrovnávání se s rodinnými rolemi, s (ne)plněním snů, s lidskými chybami. Tyhle pocitové kousky, kdy se leckdo ocitá na životní křižovatce, mám docela rád. Herci jsou přesní (Zach Braff, Mandy Patinkin, Joey King, Kate Hudson nebo Josh Gad), soundtrack citlivě zvolený, Braff nezklamává ani jako scénárista. „Slunce, tohle je Noah. Noahu, slunce.“ (04.11.2014)

Taková podivná americká hořká i přeslazená limonáda o hledání životních priorit, které škodí hodně kolísavá kvalita a režisér v hlavní roli. Být tam někdo jiný, byl bych nejspíš spokojenější. Naopak pozitivy jsou ostatní herci, včetně představitelů dětských rolí či Kate Hudson, spousta Židů a Sheldon Cooper v epizodní roli. Film, který nejspíš není pro každého, ale na jedno podívání dokáže uspokojit. 50% (17.12.2014)

Horkosladké. Rozmýšľam teraz; Ako to povedať, aby som nebol za cynika, ako komentovať, nech to nie je kopa útrpných sentimentálnych kecov.. Všimli ste si, že filmy o ľuďoch čo to niekam dotiahli, založili rodinu, priviedli na svet nové životy, žili americký sen; všimli ste si, jak sú vždy depresívne?! Naopak, o starých mládencoch sa točia hlavne komédie, vždy sú šťastní, až im nakoniec dojde, že im v tom živote niečo chýba. A jak na nich všetci divne pozerajú! Alebo inak; Všimli ste si, že veriaci svoju vieru potrebujú viac, ako tí druhí? A pritom je to tak jednoduché; každý duchovný či rabín, by Vám iba povedali, že odpoveď je proste Žiť. A nestarať sa? Ubehlo desať rokov. Keď vyšiel Garden State bol som na strednej, teraz som inde, decká nemám, šťastný nie som, do kostola nechodím. A nevidím v tom spojitosť. Možno sa raz treba usadiť, ale prečo z tých šťastných ľudí, vždy cítiť sklamanie? Medzi záverečnými titulkami Garden Stateu a úvodom Wish I Was Here, je medzera. A v nej smútok. Tak prečo ešte nezevlovať? Prajem Zachovi Braffovi veľa šťastia na najbližších 10 rokov, nech zas natočí podobne príjemný filmík, nech nás zas donúti premýšľať. A nech si zachová zmysel pre humor, ako Judd Apatow. Ja si znovu pustím Say Anything... (20.10.2014)

....and I don´t know what to say...I know, I´m with you. Fuck if I know what we are supposed to be doing here. As parents or on Earth?...milujem Garden State, milujem. Zachovi som ale tentoX neuveril pranič. Nulová chémia s Kate Hudson, detským postavám sú viac súrodenci než rodičia. Odkazy na GS sú zrejmé, čo ale pred 10 rokmi geniálne fungovalo, tu ma úplne minulo. Každopádne (opäť) vynikajúci cit pre výber hudby - to je ale taaaak máááálo. P.S. Extrémne zlá práca film editora! (19.10.2014)

Tak jako u filmu Sprosťárny jsme i zde předem očekával nějakou komediální jízdu (co se týče hlavního hercu tak to k tomu i vybízelo),ale i zde a i dost víc než u filmu co jsem zmínil jsem se dočkal spíš dramatického zpracování o vypořádání se sama sebou.O pochopení co je v životě opravdu důležité a o uchopení života pevně do vlastních rukou.Na snímku je myslím hodně znát,že to bylo pro Zacha Braffa asi důležité téma a dal si na tom záležet.Mihne se tu i jeho parťák z doktůrku :-).Celkově za mě 77% a čtyři hvězdy. (22.10.2014)