Wish I Was Here

Drama o vztahoch v jednej rodine. O zmiereni sa otca so synmi pred smrtou. O dospetí jedneho z tych synov, ktory kvôli svojmu snu zanedbava rodinu. O viere. O vyrovnani sa s bliziacou smrtou. Atd, atd. Je tam celkom dost tem. Nie je to zly film, ale clenovia rodinky mi nesadli natolko, aby ma to nejak extra dojalo alebo uchvatilo. Pôsobili prilis divne. Takze pre mna je vysledok priemerny, ale ak vam postavy sadnu, tak vas to kludne môze aj nadchnut. 5/10. (11.03.2017)

Židovská tématika a k tomu jedna životem zkoušené rodiny, na kterou se moc hezky koukalo. Někdy až moc. Všechno to totiž bylo natočené tak, že nešlo si tu rodinu neoblíbit. No a k tomu všemu pár geekovských vtípků, Sheldon Cooper a jedno pako, co pořádně ještě neví, co se životem, protože je duší pořád malý dítě, co má v hlavě zlobry, videohry a temné mágy. Jo a mimo to všechno je génius. Wish I Was Here je poctivá nezávislá Amerika, která ale svůj příběh vypráví tak, že si jej nemůžete neoblíbit. (07.12.2014)

Tak trochu jsem tušil, o co se zřejmě bude Wish I Was Here opírat a bohužel se toho i dočkal. V první řadě humoru, který byl „krapet“ jednodušší a nebýt Parsonsovy kreace (toho nejlepšího na tomto filmu), moc bych se opravdu nepobavil (spíš naopak). Pak jsem se ovšem dočkal podstatně horších věcí, přišlo na řadu hledání cesty k druhým (a také smyslu života), rodina pospolu, plnění snů a další všechny ty „správné/důležité“ hodnoty, díky nimž se snímek stal plným patosu (ano, došlo i na typicky americké „i’m so proud of you“, u kterého jsem se skoro bál, že se ho nedočkám…), moralizujícím (a toho chlápka z práce mi bylo skoro líto), dojímavým až slzopudným (brečím, brečíš, brečíme) a též otravně pozitivním (nemám vůbec nic proti hodně pohodovým filmům, rád si sem tam nějaký dám, ale zase je určitá hranice, za kterou není radno chodit). A to dokonce tak moc, že už jsem jen čekal na moment, kdy skončí všechny válečné konflikty, globální oteplování, pozůstatky krize a další nemilé věci, jak se vše ve filmu začalo stávat úžasným. Jestliže jsem Procitnutí v Garden State přiklepl „jen“ průměr, nejnovější Braffův počin ode mě dostane pouhé 2*, a to ještě s odřenýma ušima, začínám mít nepříjemné tušení, že pan režisér asi opravdu nebude moje krevní skupina. „Ale co moje sny? Nepodporuje snad Bůh mou cestu ke spokojenosti?“ – „Ne! To je Deklarace nezávislosti. Thomas Jefferson se staral o vaši spokojenost.“ (26.10.2014)

Desatrocna odmlka po na rezijny debut vybornom Garden State priniesla na hlavu Zacha Braffa invaziu sedin. Garden State bol prijemnym, nenutenym malym filmom s velkym srdcom. Wish I Was Here mal preto v mojich ociach velke ambicie, ktore zial neboli splnene. Aby sme sa rozumeli Wish I Was Here je dobrym filmom. Chyba mu vsak lahkost a prirodzenost, ktoru sa na rozhodujich miestach snazi zaplnit prvoplanovanym sentimentom, ktory samozrejme spracovavany material automaticky ponuka. Par vybornych scen tak nedokaze zmazat pocit premarnenej sance. (17.07.2015)

Před deseti lety pro mě bylo Garden state jako zjevení, od té doby Braffa sleduju a těším se na jeho další film. Zach Braff bohužel není Cameron Crowe nebo Richard Linklater, kteří mají velký cit pro náladu okamžiku. Braff je inteligentní a má velký talent, Wish I was here je příjemný film (pro mě ale bohužel takovým tím vlezlým způsobem). 50% (02.12.2014)