Gappa

Nesrovnatelně méně populární sestřička ve světě mnohem známější Godzilly a jiných monster z nekonečné série kaiju-eiga movies. Její výsledné hodnocení je v mých očích pozitivně ovlivněno vzpomínkou, kdy jsem jako malý v kině Gappu hltal, tehdy dabovanou a v našich končinách poměrně oblíbenou (na rozdíl od zbytku světa). V kontextu žánrově příbuzných snímků jde o podprůměr, ovšem i po letech Gappa baví, ovšem jinak, než tvůrci zamýšleli. Spousta nechtěně komických hlášek, srandovní scenář a především samotná Gappa (s družkou a malým gappátkem), která vypadá jako přerostlý kříženec slepice a ještěra. Triky jsou takové, jaké se od žánrově podobných filmů čeká - tedy herec, navlečený v kostýmu, rozšlapává papundeklové kulisy města a krajiny a zastavit se ho snaží modýlky tanků, děl, letadel či lodě. A navrch jeden přesládlý happyend setkání gappí rodinky a "uvědomnělé procitnutí" slečny novinářky, která s vážnou tváří pronese "Novinářku už dělat nebudu. Zjistila jsem, že jsem obyčejná žena, jejíž místo patří u plotny a s plínkami." :o)) (02.08.2004)

Už len úvod predstavenia Gappy na LFŠ nás ohromne navnadil, keď sa na javisku postavila papundeklová replika Tokya a pár odvážlivcov ju začalo demolovať. A čo potom počas filmu, keď skutočný kríženec sliepky s dinosaurom začal predvádzať to isté? Tento film je kúzelný hlavne tým, že japonskí tvorci zamýšlali celú Gappu vážne a bez kúska irónie ju vydávali za katastrofický film. V skutočnosti sa celé kino nemohlo prestať smiať. Zásluhu na tom má i geniálny český dabing s naprosto neuveriteľnými hláškami. Reportérka vidí útvar podobný obriemu vajcu a s vážnou tvárou zahlási "To je kámen, ne?" Americký všeznalý odborník nabáda japoncov, aby počúvali malého domorodého chalaniska, ktorý stále len opakuje "Gappa se hněvat! Gappa se moc hněvat!" s hláškou "Poslouchejte toho kluka, ví toho víc, než my všichni dohromady." Jeden z hlavných hrdinov v iskrivom momente lišiacky žmurkne na svoju kolegyňu a povie "Ej, ty moje fotoreportérko". Na konci sličná reportérka precitne, uvedomí si zmysel svojho života a zahlási "Tak já se radši vrátim ku plotně." Jedným slovom - úžasné. (21.08.2004)

Film edwoodovských kvalit. Většina filmu je docela nuda, ale řádění Gapp (tj. chlápků v ještěrko-netopýro-slepičích kostýmech) v nepovedeně vymodelované krajině plné angličáků, miniaturních tančíků a papundeklových baráčků je opravdu k popukání a vysloužilo si u mě celé tři hvězdičky. K dostání v Levných knihách za hubičku, a to se myslím vyplatí. Btw - nápisy na obalu jako "Zlatý fond světového filmu", "Před Godzillou byla Gappa" a "Nejznámější monstrum opět na scéně" jsou skoro stejně legrační jako samotný film. (13.09.2005)

Kardinální otázka zní: Vychutnat si, jak je to celé legračně pitomoučké, nebo tím být uražen a znuděn? Nebo snad dokonce přistoupit na hru? Osobně osciluju mezi prvním a posledním se silným příklonem k přistoupení na hru a užívání si filmu tak, jak byl zamýšlen (a současně chápu, že taková možnost je pro většinu normálních lidí starších devíti let jednoduše neuskutečnitelná). Gappu jsem ve své době absolvoval v kině odhadem tak čtyřikrát a třeba výjev s rybářem tahajícím z hlubin něco, co vypadá na přerostlého wartburga s rozsvícenými světly, se rozhodně řadí k mým raným formativním filmovým zážitkům. S odstupem je to samozřejmě záležitost naivní až běda, hloupě sexistická a já nevím co ještě, na druhou stranu se děj sympaticky vymyká současným klišé už jenom tím, jak se tu straní nestvůrám a za naivní hlupáky nejsou domorodci, ale příslušníci rozvinuté evropské, pardon, japonské civilizace. Děti si taky nestěžovaly na chabou úroveň triků a hereckých výkonů, naopak projevovaly něžné city k malému gappátku a půlku následující neděle strávily kreslením ptakoještěrů a hrou na Gappu – za mě a mou rodinu tedy suma sumárum slabší *** :-) (08.11.2010)

Tak to je tedy síla! :-) Podíval jsem se na Gappu z nostalgie, protože jako malý kluk jsem na ní byl s rodinou v kině a byl jsem naprosto nadšen. Teď už jenom kroutím hlavou - tak příšerné triky, herecké výkony, dialogy, kulisy, masky, design, tomu se nedá než smát. Ale zábava a nevěřícnost bohužel nevydrží po celou dobu stopáže, film se zatraceně vleče a ani závěrečné objetí Gappí rodinky mi nevynahradilo předchozích 60 pronuděných minut. (13.02.2012)