Tarantule

Arnold (ne tam ten, haha) byl machr. Dokázal to i tím, že režíroval 1 díl té kultovně stupidní a díky hl. představitelce v prvních 2 s. velmi snesitelný) tv s. WonderWoman z 1977.;-) Tady dal obraz obřího babouka (nesnáším babouky) do reálné krajiny a já po 30! letech znovu koukal, jak to vypadá lépe, než většina těch dnešních digibordelových sračiček. Šílené, což? Překvapila zde přítomnost Lea. G. Carrolla, známého to herce ze 6 Hitchcockovek, včetně Spellbound či Rebeccy, v roli vědce a později nedobrovolného sloního muže. Bylo mi ho trochu líto, páč nebyl vyloženě nějaký ten šílený vědátor, kterými se tehdejší pseudo SF filmy jen hemžily a který chtěl opravdu udělati pro lidstvo něco dobrého. Ano, souhlasím, že je jí zde málo. Ale zase...pokud by jí bylo moc... Nu, stačí říci, že všeho moc škodí. I Tarantulí.:) Asi tak. Dovedu si představiti remake. Ale kdo by ho režíroval, aniž by to jak je dnes již pravidlem, zprasil...to tedy netuším. P.s. klasická monstermovies souputnice a profesionální krasava Mara Corday, palec (+ něco jiného) nahoru.;-) P.s. a stejně jako kolegovi Limovi, mi vadí, že plakát lže v tom, že v oněch chelicerách titulní STAR, nedrží nějakou tu svlečnu. :( (25.03.2021)

Jack Arnold umí. Jeho filmy (např. NETVOR Z ČERNÉ LAGUNY, REVENGE OF THE CREATURE , INCREDIBLE SHRINKING MAN) jsou poctivá filmařina se zdařilou trikovou stránkou. To platí i v případě Tarantuly. Herecké výkony jsou solidní, žádný přehrávání, napětí tu funguje a arachnobik, jako jsem já, některé scény přejde pouze s mrazením v zádech. Výsledný dojem z filmu totiž umocňuje fakt, že přerostlou, několik desítek metrů velikou tarantuli tu nepředstavuje nějaký animatrický model (díkybohu), ale Arnold sází na záběry skutečného pavouka, pohybujícího se buď na věrohodném modelu arizonské krajiny, nebo (a to mnohem častěji), využívá jednoduchého a velmi účinného prolínání záběrů. Pouze v momentech, kdy se tarantule sklání ke své obětí, používá modelu při detailních záběrech na pavoukovi oči a chelicery. Navíc, jak už to Arnold dokázal v několika svých filmech, umí pracovat s napětím, scéna kdy mladá vědkyně se ukládá spát a do okna jí nahlíží veliké tarantulí oči, se prostě musí prožít :o) Dějově jak jinak prostinké (eh, dá se v žánru monster-movies čekat něco jiného? :o). , ale když pominu malé nelogičnosti, jako třeba fakt, že za několik dní si monstrum veliké několik desítek metrů nikdo nevšimne, i když se během dne vesele prohání po arizonských pláních, nemám větších výhrad a v rámci žánru monster-movies jde o nadprůměr. Jo a plakát, na kterém je zobrazena Tarantule držící v chelicerách sličnou děvu, lže :o) Nic tak pro tenhle žánr typického, jako unášení hlavních ženských postav a jejich následné zachraňování, se tu bohužel nekoná. Škoda, já se tak těšil :o)) (06.10.2004)

Sympatický príspevok k studenovojnovým paranoidným scifíčkam 50. rokov. Opäť tu máme vedca, ktorému sa pokus vymkne kontrole, ženskú vedkyňu, mladého vedca, ktorý sa zrejme v budúcnosti s ňou dá dokopy, šerifa a zopár nevinných obetí, pre istotu anonymných vidlákov. Lenže aj na 50. roky je v niektorých aspektov film až príliš naivný. Ťažko veriť, že si také monštrum vlastne nikto nevšimol a len tak voľne sa nejakú dobu potuluje po okolí. Akoby toto púštne mestečko bolo odrezané od sveta tak, že ani lietadlo nad ním nepreletí. Útoky tarantuly a vtipne pasívne chovanie obetí je už dnes bohužiaľ nechcená, čisto parodická záležitosť. (19.01.2017)

I když se pavouk zapojí do akce až v poslední čtvrtině filmu, celým snímkem probíhá již od počátku, kdy sledujeme smrt profesorova spolupracovníka, napětí a neklid. Ocenit je třeba solidní speciální efekty. Tvůrci dali přednost před plyšovými loutkami živému sklípkanovi, čímž dodali na věrohodnosti. Prolínačky, zadní projekce, zkreslená perspektiva a modely dokážou v některých záběrech vytvořit dojem skutečnosti, až musí trikaře ocenit i ti, co vyrostli na počítačových efektech. Dnes už klasický monsterfilm od Universalu sice tolik nevyděsí, příznivce podobných snímků ale jistě potěší. Hodnocení z minula ponechávám. (26.03.2020)

Jednou z nejsilnějších stránek mojí osobnosti je moje velice silná arachnofobie. Tentokrát mi ale paradoxně přišla vhod, protože Tarantula na mě díky ní (a díky umu fillmařů) zapůsobila, jak měla. Ohavný gigantický pavouk si to štráduje pouští, požírá koně i farmáře, výbušninám se (jistým nepopsatelným pavoučím způsobem) směje... Jenže když si umíní došlápnout na město plné těch divných dvounohých bytostí, nepočítá s tím, že ho v jedné ze stíhaček přiletí zlikvidovat sám Clint Eastwood. Jak příznačné. Čtyři čisté hvězdy. (06.07.2012)