Ghost in the Shell

Promiň, Scarlett, ale ani tobě se nepodařilo americkou předělávku dostat na aspoň trochu konkurenceschopnou úroveň vůči původní japonské verzi. O remaku jsem napsal, že mu chybí kyperpunková duše, Mamoru Ošii dokázal filmu vtisknout jak kyberpunkovou vizáž, tak i filozofii. Filmů, které by dokázaly kyberpunkový svět předvést se ctí, je jen hrstka a Ghost in the Shell mezi nimi zaujímá čestné místo. Se čtyřmi hvězdičkami nemám nejmenší problém, jen tu pátou se mi dávat nechce, protože s výtvarným pojetím mangy jsem měl vždycky trochu problém. Velké celky tam vynikají precizností, ale kresba postav na mě působí rušivě. Celkový dojem: 85 %. (05.09.2021)

Na dostatočné vstrebanie všetkého podstatného, mám taký pocit, nepostačuje len jedno zhliadnutie. Osobne som si po prvej projekcii istý len tým, že to bolo po vizuálnej stránke moc v poriadku. Zisťujem, že ani anime nemá hranice, za ktoré by sa nedalo ísť. Neviem už kto presne to tak dobre vystihol s prirovnaním k Matrixu a spol. Určite si chcem dopriať ešte jednu jazdu a budem vedieť viac. Náročné kino, ale veľmi dobré. (27.07.2008)

GitS není přímo nestravitelný, jako spíš obtížně pochopitelný, svůj kybernetický svět nikterak nepředstavuje ani nevysvětluje, nýbrž do něj diváka od první minuty nemilosrdně vhodí a poper se s tím jak chceš. Je to však nedílná součást kouzla a atmosféry GitS - nechat chvíli diváka cítit se zmateně, nechat ho jen fascinovaně pozorovat okolí a možná ho i trochu opít rohlíkem. Ne, nechci popírat jistý filozofický podtext, který film nepochybně obsahuje, ale nevím, zda by dokázal všechno tak komplexně vysvětlit jako Matrix. Každopádně mě to zanechalo chladným, upřímně, ani bych nestál o dodatečné vysvětlování, emoce byly na nule a mimochodem animovaná akce nikdy nebude tak efektivní jako akce opravdová (to jen abych si rýpnul). 6/10 (15.01.2009)

Recept anime+scifi+filosofie by snad nikdy nemohl dopadnout špatně. Špičková vuzuální stránka podkreslená velmi podmanivou hudbou na pozadí hlubokomyslné cesty za svou vlastní podstatou. Přihoďme k tomu pár mnohoznačných scén a dialogů, vyrojme symboly za každým rohem a hned se vám vyrýsuje kult, po kterém bude několik "pseudoznalců scifi" vykládat Matrix jako nestoudnou vykrádačku. Ale pravda je jinde. Ghost in the Shell je kompaktním uzavřeným dílem, které je na povrch nesmírně komplikované (jak by ne, když se řeší otázky o smyslu lidské existence), ale onu komplikovanost nám víceméně utváří skrz pár prohozených dialogů, které divákovi nabízejí množství nejednoznačných otázek a odpovědí, díky nimž vám stoprocentně nahodí brouky do hlavy. Určitě se tu vyskytuje řada geniálních scén a atmosféra je více než libová, ale když se snažím, jak chci, jako výsledek dostávám japonského Blade Runnera 2.0, se vším všudy. S podobnou myšlenkou a s totožným audiovizuálním stylem. Je to perfektní film, ale uznávám, že nemusí každému na první pohled sednout... (22.07.2009)

„And where does the newborn go from here? The net is vast and infinite.” –– Ukázkový prototyp filmu, na které zkrátka jedno zhlédnutí nestačí. S každým dalším zhlédnutím v tom vidím něco víc, stále víc si zamilovávám postavy majorky Kusanagi a Batóa, stále víc se mi ten film dostává hlouběji pod kůži a stále více se mi líbí podmanivá hudba Kendžiho Kawaie. Pro fanoušky Matrixu, kteří hledají podobné a taktéž vyvedené dílko, je to výborná volba, pro otaku a všeobecně milovníky východní kinematografie povinnost. Totálně sugoi! (01.11.2011)