Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (427)
Povinnost před stejnojmenným filmem, který příliš nadějí nevzbuzuje, splněna a je to opravdu paráda i po letech. Možná jsem si mohl dát spíše remaster 2:0 z roku 08,´ ovšem i původní verze je neuvěřitelně dobře naanimovaná, nekorektně brutální a neodolatelně nasnímaná. Ta kooperace svižné hudby a slow motion záběrů je vyloženě neodolatelná. ()
Recept anime+scifi+filosofie by snad nikdy nemohl dopadnout špatně. Špičková vuzuální stránka podkreslená velmi podmanivou hudbou na pozadí hlubokomyslné cesty za svou vlastní podstatou. Přihoďme k tomu pár mnohoznačných scén a dialogů, vyrojme symboly za každým rohem a hned se vám vyrýsuje kult, po kterém bude několik "pseudoznalců scifi" vykládat Matrix jako nestoudnou vykrádačku. Ale pravda je jinde. Ghost in the Shell je kompaktním uzavřeným dílem, které je na povrch nesmírně komplikované (jak by ne, když se řeší otázky o smyslu lidské existence), ale onu komplikovanost nám víceméně utváří skrz pár prohozených dialogů, které divákovi nabízejí množství nejednoznačných otázek a odpovědí, díky nimž vám stoprocentně nahodí brouky do hlavy. Určitě se tu vyskytuje řada geniálních scén a atmosféra je více než libová, ale když se snažím, jak chci, jako výsledek dostávám japonského Blade Runnera 2.0, se vším všudy. S podobnou myšlenkou a s totožným audiovizuálním stylem. Je to perfektní film, ale uznávám, že nemusí každému na první pohled sednout... ()
Už chápu, kde vzali Wachowski Brothers tolik inspirace pro Matrix. Úchvatná manga, která položila základ cyberpunku, je možná citově rezervovaná, rozhodně ale nepostrádá nápaditý děj a povedené akční scény. Matrix o čtyři roky později dotáhl intelektuální myšlenky skloubené s akcí do dokonalosti, Ghost in the Shell mu ale prvně ukázal cestu. ()
To, čo sme my začali objavovať až po Matrixe, mali v Japonsku už dávno naštudované vďaka snímkam ako Akira alebo Ghost in the shell. Tento filozofický kyberpunk sa zaoberá otázkou uvedomenia si vlastnej existencie a ponúka tým pádom množstvo otázok, ktoré neboli riešené napríklad v príbuznom Terminátorovi, ktorý riešil iba následky nadvlády strojov. Toto filozofické jadro je obalené v prekombinovanom, ale inteligentnom politicko-špionážnom obale. Rovnako ako pri Metrpolise a Akire musím skonštatovať, že by som to radšej videl v hranej verzii. Japonská animácia nie je pre mňa to pravé orechové. ()
Na úvod bych rád uvedl, že rozhodně nepatřím do žádného anime fanklubu. Je celkem zřejmé, kde Matrix čerpal inspiraci. Moc se mi líbila myšlenka snímku a všechny možné nápady spojené s umělou inteligencí. Nechce se ani moc věřit, že snímek pochází z roku 1995. Scénář byl opravdu velmi vizionářský. Velmi mě překvapil poměrně hezký vizuál a obrovské množství detailů. Bohužel cítím jakýsi nenaplněný potenciál ohledně děje. Jednotlivé scény nebyly nijaj zvlášť zajímavé a mnohdy vyznívaly trošku do ztracena. Děj je hodně překombinovaný a těžký na vstřebání. Celkové dojmy jsou tedy hodně rozpolcené. [50 %] ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
Reklama