Blade Runner 2049

Výborný film, jeden z najlepších tohtoročných, ALE... Najprv pozitíva, ktoré naozaj výrazne prevažujú: Ako u Villeneuva vždy, je to skvele zrežírované. Má to zaujímavý, vlastne detektívny príbeh, ktorý nie je nič prevratné, ale zároveň nepôsobí "prežitým" dojmom ako napr. Ghost in the Shell. Je tam kopa skvelých nápadov (kto by nechcel mať doma takú hologramku?), úžasných obrazov a hudba správne variuje Vangelisa. Ford je super a odkedy sa objaví, totálne odsunie Goslinga na druhú koľaj. No a predovšetkým to veľmi funkčne a zaujímavo rozširuje svet pôvodného filmu. ALE... je to skrátka svinsky dlhé. V snahe o nenatočenie uponáhľaného súčasného filmu tam Gosling fakt veľa chodí a zamyslene sa díva a všelijako trpí. Furt s tým istým výrazom tváre. Dlho mi bol sympatický, ale on sa naozaj stále tvári rovnako a mňa osobne to začína otravovať. Nuž a keď sa tam s ním dlhééé minúty prechádzame kulisami postapo sveta, tam a späť, potom za roh, potom po schodoch dole a zase hore, miestami to nebezpečne smrdí nudou. Aj pôvodný film bol pomalý a "zádumčivý", ale šikovnejšie z toho ťažil atmosféru a bol celkovo hutnejší a kompaktnejší. A napriek chladu dokázal vyžmýkať solídne emócie, čo sa novému filmu príliš nedarí. V každom prípade si ťažko predstaviť, že pokračovanie takého kultu mohlo dopadnúť lepšie, takže palec hore a určite chcem, aby Villeneuve natočil tú Dunu. (06.10.2017)

Spoilery. I když... Na úvod je třeba podotknout, že filosofování o stvoření, o tom, kde končí člověk a tak dále, vyznívá o několik řádů lépe než ve dvojici Prometheus+Covenant. Na což musím ovšem hned navázat tím, že pro mne to stále není dost, aby mne to nějak oslovilo a zasáhlo (ostatně ta laťka nebyla zmíněnými filmy nastavená moc vysoko). Na film s podobným tématem je v BR2049 až příliš málo, hmm, života. Vystupuje zde dohromady 3,5 člověka (plus houf sirotků?), jinak samí uměláci. Bavíme se o rození dětí, o nebezpečí stržení systému, o hrozící válce mezi lidmi a replikanty, a přitom nic z toho nevidíme. Filosofovat tímto způsobem o něčem, co ve skutečnosti film nenabízí, mi zkrátka přijde prázdné a umělé, bez ohledu na vizuální a zvukovou dokonalost. Řešíme osud jednoho dítěte člověka a replikanta, přičemž jediné děti vidíme jen v jakési SF variaci dickensovského chudobince, kde se místo cupaniny a koudele recykluje elektronický odpad. A na větu "more human than human" a její variace už začínám být vážně alergický, ba bych otevřeně řekl, že mě sere. Tohle flagelantsví je teď tak strašně v módě a je tak strašně předvídatelné, že minimálně mě nemohlo v tomto podání překvapit cokoli, co z děje vyplynulo. Zkrátka variace na téma android potká androida, z něhož se stane slizka. Kdyby to aspoň zůstalo u nabízející se dějové linie, protože androidů, co si myslí, že jsou lidi, už tu bylo dost, opačná varianta mohla být příjemnou změnou. Jenže nic, uměláci jsou ti hodnější a lidstvo je tím, kdo vyznívá špatně. Dobře, skupina RSS (Replikanti za Sociální Spravedlnost) po hlavním hrdinovi žádá něco, co není úplně lidské, ale samozřejmě z humánních důvodů (když se báli, co by mohl Deckard prozradit, proč ho tedy neodstranili dříve, to je jen jeden z mnoha příkladů, kde logika drhne). A celá ta příprava revoluce, plány na utajení a odvádění pozornosti a tak dále, to všechno je tak neuvěřitelně naivní a ten svět tak nefunkční, že to ze mně prostě víc než prvoplánové emoce vzbuzené vizuálem a hudbou nevydoluje. Stačí porovnat s jinou Dickovou adaptací, Minority Report. Tam ten svět žil, fungoval, působil přirozeně, tady nic takového není. Stejně tak samotné "vyšetřování", na začátku se jako deus ex machina objeví zásadní informace a pak veškeré "stopy" tak nějak přicházejí samy od sebe, resp. protože si to někdo přeje. A jaký smysl mělo, že si to přál - tedy přáli, takhle na sebe jen upozornili, to nebylo odvrácení pozornosti, ale její přitáhnutí. Pokud jde o herce, Goslingův výraz jsem popsal už u Drive, netřeba opakovat. Herectví jsem tak mohl ocenit leda u Forda a Robin Wright, leč ti hrají co musejí. Zbylá část osazenstva jsou prostě virtuální a umělé děvčice, tam se o hraní dá mluvit asi tolik jako v případě Goslinga. Udělené body jsou proto především za technickou stránku (i když i tu ta neživotnost sráží dolů). (06.10.2017)

Nechte ho uležet! Já jsem odcházela se smíšenými pocity, ale jak se mi rozležel, zjistila jsem, že jsem zaháčkovaná. Začátek je ve svoji neuvěřitelně podmanivé atmosféře totálně strhující. Čuměla jsem na ty dlouhé scény s NAPROSTO BOŽSKOU hudbou a byla úplně u vytržení. Vizuál a atmosféra tady dosahuje astronomických výšin. Příběh za tím přece jen poněkud pokulhává. Na mě až moc komplikované, nemyslím si, že se tam toho muselo cpát tolik. Míň motivů, ale hlouběji rozvedených, by udělalo podle mě lepší službu. Například vypustit celou linku s "holografickou romancí," která mi přišla zbytečná a úplně postradatelná. Potom některé příběhové odbočky, jako SPOILER reinkarnace Rachael nebo jak podivně se film nevěnoval postavě dcery, která se mihla asi v pěti minutách a neměla žádnou velkou důležitost pro nic a nikoho, přitom to byla tak stěžejní a důležitá postava KONEC SPOILERU byly na úkor plynulosti a celistvosti, takže příběh se mi zdál roztříštěný. Film to ale jako celek ustojí a přímo láká k opakovanému zhlédnutí. V tomhle případě ale běžte rozhodně do kina, tenhle film to CHCE. Po druhém zhlédnutí možná ještě hodnocení upravím, bylo toho ale prostě moc a myslím, že to budu ještě nějakou dobu vstřebávat. Gosling boží. (14.10.2017)

Villeneuvova atmosférická režie pomáhá k tomu, abychom se nedočkali dalšího sequelového failu, ale koncepčně velmi přísného a hudebně, zvukově i výtvarně propracovaného pokračování. První Blade Runner byl ale o level výš, protože jeho nálada byla opojnější a podání energičtější. Pokračování je ale opravdu důstojným následníkem, který posouvá příběh o další level, účelně ho rozpracovává a při úctě k základním motivům do jisté míry relativizuje. Je to dokonale nadesignovaná podívaná, akorát ne s naplno rozehřátým dynamem. Pokud nečekáte zrovna přelomovou sci-fi a nej film roku, může vás i při svém emocionálním chladu a jisté mechaničnosti uspokojit. (08.10.2017)

Pôvodný film rešpektujem, na svoju dobu to bolo prevratné dielo v mnohých ohľadoch, ale mňa si nikdy výraznejšie nezískal. Audiovizuálne to bolo perfektné a Scottovi sa podarila skvelá atmosféra, ale táto tématika replikantov ma ani moc nezaujíma a dejovo to išlo dosť mimo mňa, takže som sa často aj nudil. No na túto novú verziu som bol veľmi zvedavý, keďže Denis Villeneuve je jeden z najlepších režisérov súčasnosti, ktorý aj priemerné témy dokáže previesť na prvotriedny filmové zážitky a síce ten sa tentoraz nekoná, ale predsa len som už o dosť spokojnejší. Dejovo sa ani tentoraz nejedná o nič výnimočné, tématika replikantov je tu podaná úplne chladne, nič som z filmu v tomto ohľade necítil, akoby ani postavy nezaujímalo, čo vlastne riešia a to sa prenieslo aj na mňa. Bolo mi vlastne úplne jedno, ako to celé dopadne, lebo sa ani nenaznačoval príchod nejakého šokujúceho zvratu, ktorý aj tak neprišiel a vyvrcholí to tak nejak normálne, opäť bez náboja a toto je rozhodne hlavný zápor filmu, ktorý som ale vlastne aj čakal. No inak to určite nebolo zlé, na rozdiel od pôvodného filmu som sa už tu nenudil, o nejakej dynamike sa tu síce vôbec hovoriť nedá, ale aj tak mi to prišlo celkom svižné, hlavne vďaka tomu, že aj tie nedôležité scény sú dobre zvládnuté, dokonca ešte lepšie, než tie hlavné. Tu som si skutočne väčšinou užíval skôr tie maličkosti, ako rôzne vymoženosti sveta budúcnosti. Hlavne vzťah s hologramom, ten tu bol skvelo zvládnutý a ich spoločné scény sa mi vlastne z celého filmu páčili najviac. Obsadenie nie je zlé, ale horšie sú na tom ich postavy. Ryan Gosling sa pre týchto málovravných mužov skvelo hodí, k tomu mimoriadne sympatická Ana de Armas, potešia aj Robin Wright, Harrison Ford a obstojní záporáci, hlavne nemilosrdná Sylvia Hoeks, ale práve kvôli tomu chladnému štýlu som k nim prakticky nič necítil a bolo mi jedno, či sa dožijú konca. Výnimkou je paradoxne holografická Ana de Armas, ktorá tomu ako jediná dodáva nejaké emócie. O akciu tu vôbec nejde, film obsahuje len pár akčných sekvencií, ktoré sú krátke a vlastne si len splnia potrebný štandard, ale s týmto nemám problém, akcia ma tu nezaujímala. A režijne je to opäť prvotriedna práca, Denis Villeneuve len potvrdzuje svoje kvality, vizuál je úžasný a efekty sa tiež vydarili, len jednoducho tentoraz nemal k dispozícii až tak zaujímavý scenár. Takže ja som spokojný, kvôli nezaujímavej tématike som radšej ani moc nečakal, ale nakoniec ma to bavilo a viac, než pôvodný film. Ale na rozdiel od ostatných režisérových filmov už tento nie je na viac pozretí, takže žánrová klasika sa z toho pre mňa určite nestane. 73% (01.01.2018)