Umění tančit v dešti

"Bol si dobrý priateľ, bol si veľmi dobrý priateľ..." Príbehy so zvieratami, najčastejšie psom tu boli vždy, úspešných však mnoho nebolo. Naposledy ma veľmi sklamal režisér Hallstrom s filmom Psie poslanie, jeho pokračovanie som úplne ignoroval. Trailer k tomuto filmu ma ihneď zaujal a cítil som, že toto bude min. o triedu lepšie a ono fakticky je. Šteňa retrívera sa chystáme kúpiť už o pár mesiacov a predstavujem si to nejako takto ako v tomto filme. Pes prerozpráva príbeh rodiny, zažijeme veselé i smutné chvíle zo života, hlas, ktorý mu dal K. Costner nás sprevádza celým filmom a nadšene rozdáva životné múdra. Super vtipná scéna so zebrou a roztrhanými plyšákmi...Silných a dojímavých momentov je tu o čosi viac než som čakal, takže psíčkari a citlivejšie povahy si musia pripraviť vreckovky. To, že vás film citovo zomelie je takmer isté. Veľmi sa mi páčil záver s autogramom - "Toto je môj syn Enzo", veľmi sympatické i dojímavé ukončenie príbehu. K plnému počtu tomu niečo chýba, ale i tak je to jeden z naj filmov na tému pes priateľ človeka. 80%. (06.02.2020)

Název filmu symbolizuje nejen zálibu hlavního lidského hrdiny v závodění na kluzkých promáčených vozovkách, ale také celkovou životní dráhu libovolné bytosti, která je nepředvídatelná a plná nejistot - veliká škoda, že něco takového se nepodařilo otisknout do samotného příběhu, jenž je od určité a relativně brzké chvíle předvídatelný až hanba. To by ve finále možná tolik nevadilo, kdyby film diváka zpočátku tak okatě nepřesvědčoval, že bude jiný a originální. Pohled do Enzovy hlavy je totiž super, chraplák Kevina Costnera dodává retrospektivnímu vzpomínání skoro až hloubavý přesah a vztah Dennyho s inteligentním chlupáčem, okořeněný o jejich společnou závodnickou vášeň, se rozvíjí velmi nadějně a zajímavě. Pak ale přichází povinné rodinné zvraty, z nichž minimálně jeden je překvapivý, ale vyprávění se začne drolit do ohrané emocionální výpovědi, která hrozně tlačí na pilu. Od lidských hrdinů navíc nelze čekat nic moc objevného nebo překvapivého a celkový příběh vyznívá trochu jako strojově sestavená kulisa pro jinak hezké povídání s divákem. Ale rozhodně nejde o špatný nebo vyloženě odfláklý film - jede se sice vyloženě na jistotu, ale ta podbízivost a líbivost je podávaná zkrátka příliš zkušeně a uvědoměle, aby ji nešlo alespoň částečně podlehnout. Poctivé klišé podávané s železnou jistotou a s určitou podmanivou výmluvností, která nás nakonec, byť poněkud klikatě a zbytečně zdlouhavě, dovede až k příjemné závěrečné katarzi, podtržené finální písní od Creedence Clearwater Revival, podmalované odrazem očí Amandy Seyfried a doprovázené kýženým zjištěním, že pořídit si z náhlého popudu oddaného psího kamaráda není vůbec špatný nápad... Marley a já dostal solidní konkurenci, i když Enzovi přeci jen schází jeho energie a tah na bránu. 65% (19.09.2020)

Ďalší film pre psíčkarov. Tento sa od ostatných odlišuje tým, že očami psa tak trochu voyersky sledujeme životné osudy jeho pána, ktorý postupne založí rodinu, splodí dcéru, zažije tragickú stratu a následne ešte nejaké tie problémy s diabolským svokrom. No a všetko to svojou psiou logikou komentuje charizmatickým hlasom Kevina Costnera. No a ešte má ten pes fetiš na závodenie a hlavne Formulu 1. Čo je pre mňa ideálne spojenie, Ale film až taká pecka nie je. Prvá polovica filmu bola skvelá. Občas vtipná, občas trochu smutná, ale celkovo vydarená. Potom ale nastane zlom vo chvíli, keď na psa žena hlavného hrdinu nepochopiteľne zabudne a na 2 dni ho nechá doma bez žrádla a vody. To som proste nepochopil a následne mi potom vôbec nebolo ľúto čím prechádzala. Tým pádom ma film v rozhodujúcich dojímavých scénach nechal chladným. No a línia so súdnym procesom z poslednej tretiny filmu bola strašne klišoidná a predvídateľná. To ma už vôbec nebavilo. Našťastie pár posledných minút napravilo dojem z tejto nevydarenej časti filmu a potešilo ma aj cameo Fisiho aj keď ja som Ferrarista nikdy nebol. Takže výsledkom je solídny psíčkarsky film, ktorého zábavné scény s komentovaním psa ma bavili, ale tie dojímavé boli až príliš otrepané a nefunkčné. 6/10. (30.10.2019)

Můj komentář č. 100 jsem si vždycky představovala jako něco výjimečného! Asi nenapíšu nic výjimečného úplně, ale okomentuju (pro mě) výjimečný film! Kombinace Milo + pejsek je pro mě naprosto smrtící! Chce se mi brečet pokaždé, když si na ten film jen vzpomenu! Nádherný! Ano, povětšinou času smutný, ale i přesto plný lásky! Takovýhle filmy se mnou vždycky zamávaj! Tak jo, já jdu dnes po sté obejmout svého psího miláčka, aby si snad nemyslela, že radši čučím na filmy! (01.11.2022)

No to byla tedy nehorázná blbost! Především se mi vůbec nelíbilo, jaké myšlenky tvůrci přisoudili tomu nebohému psovi a jakým způsobem je prezentovali. Jako milovník psů bych ocenila prezentaci psa jako psa, ne jako člověka s hlubokými filozofickými úvahami naprosto nepodobnými svému druhu. K Enzovi se jeho vnitřní promluvy naprosto nehodily a kazily tu "psovost",kterou mohl film obohatit. Navíc nebyl bez těch monologů vůbec zajímavou postavou, neustále jen někde seděl nebo ležel a koukal. Zbytek příběhu byl nudnou fraškou, snažící se - podle mě marně - hrát na city diváka až k přepětí. Předvídatelný děj byl protahován do úmoru, jedno klišé za druhým, přehnané situace a celková přeslazenost, ze které až bolí zuby. Prezentovaná dokonalost psa, manželky a její neutuchající podpory manžela... neshledávám v tomhle nic zajímavého, spíš další věc, které se prostě nedá uvěřit. No a ty další absurdní situace, jako jít běhat s víc jak desetiletým psem, nebo zapomenout zvíře doma na několik dnů, to snad ani nemůžu komentovat. (21.08.2020)