Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (94)

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Další notně upravené (téměř bych řekl až nově převyprávěné) zpracování artušovské legendy bez Artuše - téměř. Na televizní film je to opravdu dobré, s báječnou atmosférou, výpravou i hereckými výkony. I ten příběh je zpracovaný docela zajímavě, takže to za ty tři hodiny nestihne nudit, ale na Merlina se Samem Neilem to samozřejmě nemá (na něj nemá skoro nic). Velký prostor je věnován ženám - bohužel ale Morgana není ani trochu zlá (naopak je to ta nejsympatičtější a nejhodnější holka pod sluncem), Guinevere zlá je, Vivien nemá s Excaliburem vůbec nic společného a někoho by tyhle změny mohly docela nasrat, já o nich naštěstí věděl dopředu, takže jsem se nasrání vyhnul. Ale i s těmito "drobnými" úpravami je to fajn film, který je překvapivě mnohem víc "historický", než fantasy. 70%. ()

Ruadek 

všechny recenze uživatele

Na televizní film hodně nadprůměrná výprava, kulisy, hudba a vlastně celkové pojetí. Pokud se tu někdo pozastavuje nad tím, jak si film vykládá tuto známou legendu, měl také vědět, že je to zfilmované dílo feministického bestselleru Marion Zimmer Bradley. Tímto se není až tak čemu divit - pak už nejde až tak o hodnocení filmu jako o hodnocení této předlohy, kterou tu ovšem skoro nikdo nezná. Příběh je tu totiž to zásadní, o co kráčí a pokud se vám nezalíbí jeho zcela nové převyprávění, máte smůlu. Co se týká filmu, je to na televizní počin překvapivě velkolepé a líbivé. Herecké výkony výborné ( nevím, kdo by co chtěl ještě víc ), hudba dokonce velmi dobrá. Toto dílo vyšlo v roce Společenství Prstenu a je škoda, že se hodně schovalo v jeho stínu. Rozhodně za to stojí. **** 12.4.2011 ()

Reklama

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

4,5 *. Rušili ma iba drobnosti, skôr technické nedostatky a neduhy televíznych spracovaní. Ale tých bolo primálo, aby zatienili originálny a po všetkých ostatných stránkach vynikajúco spracovaný príbeh. Tento film je skutočne ženskejší ako iné filmy, ale v tej najpozitívnejšej podobe... ktorú však pochopia asi tiež iba ženy (a chce to trochu múdrosti a skúsenosti). A prečo sa tu prevažne muži znechutene oháňajú "feministickým" spracovaním? Pretože kto nechápe zložitejšie zákruty ľudskej duše a nestratil aspoň polovicu detských ilúzií, nepochopí ani tento príbeh. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? ()

Heretique 

všechny recenze uživatele

Středověk tomuhle filmu opravdu věřím, jak kostýmy, tak líčením i archaickou řečí. Není to taková uhlazená fantasy jako např. Merlin (i kdiž toho mám hodně rád). Oceňuji obraz toho, jak pomalu a nenápadně křesťanství zatlačilo pohanství. Mimochodem je to další film Edela, u kterého registruju zaujetí v pohanských božstvech a naznačení plíživého procesu podsouvání křesťanského náboženství pohanům (jak u Království Prstenu, tak tady jsou křesťani ale trošku trubkoidní - tady Guenevera, v KP zase milenka králova bratra - to je mi nějakým způsobem sympatické). Pěkné bylo i ztvárnění pohanských svátků (Beltane, Lugnasadh) a prďácký byl hypnokolovrat a čarostudna jako komunikační prostředky, takový nádech tajemna a přitom nenásilný. Celkově se navíc jedná o dosti originální převyprávění příběhu o Artušovi a Morganě. Pěkný filmek. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (7)

  • Písně k filmu nazpívala populární keltská zpěvačka Loreena McKennitt. (Lynette)
  • Umělé kluziště v Praze bylo používáno jako místo pro konstrukci interiérů hradu. (Lynette)
  • Tento televizní počin byl mimo jiné nominován na Zlatý globus či Saturn Award, v roce 2001 získal cenu Certificate of Merit a roku 2002 cenu Emmy. (Lynette)

Reklama

Reklama