Spása

A tak se zrodil Smørrebrød western aneb Šílený Mikymaus konečně dostal pořádnou akční roli. A dokonce tentokrát Madsovi ani trochu, zaplaťodin, Netuhne Valhalla, takže žádné vikingské halušky ani hodinová rozjímání nad mrtvým kojotem, po nichž by beznadějně klesla i ta nejtužší nadměrná očekávání. Jen čistý, surově syrový zápaďák, plný nejnespravedlivějších nespravedlností, padouchů prohnilejších než chrup bezdomovce, katalogově ustrašených přizdisráčů a Evky Zelené s prořízlou držkou v nejužvaněnější roli její dosavadní kariéry. Nad něčím takovým by si i Kája Máj zlomil péro, okamžitě nechal bandou Šošonů brutálně skalpovat svého hrdinu s neuvěřitelně umytými vlasy a začal psát první díl ságy pod názvem „Mads, bledý džentlmen“. Doufám, že ten drakkar s nemytými válečníky, vystrkujícími u pobřeží Losích Andělic holé prdele na nápis Holýúd, jen tak neodpluje a ihned chci dvojku „Ropa na Stříbrném jezeře“! (21.10.2014)

Dánové podlehli sebeklamu, že jsou filmovou velmocí, takže po vzoru Němců z minulého století hledají svého Vinnetoua. Tentokrát ne na chorvatských skalách, ale rovnou před zeleným plátnem. Člověk by čekal nemilosrdné severské porcování koulí, mletí vagín a spousty odflusaného žvýkacího tabáku ze zarostlé a umaštěné tváře, po které navíc stékají krůpěje potu a na první pohled je zřejmé, že ten chlap smrdí jak hovno. Zkrátka ještě syrovější a drsnější spaghetti western. Výsledkem je ale jen o něco méně přístupný Petrolejový princ. Mikkelsenovi s jeho celoživotní (jedinou) hereckou polohou jsem roli nemilosrdného mstitele zkrátka neuvěřil po celou stopáž. Na filozoficky založeného prodejce vlakových lístků by zřejmě seděl mnohem lépe. Mé péro dychtící po svěží kovbojské kundě ani nepotěšil fakt, že se často točilo před zeleným plátnem a bylo to vidět. Střílečky, alfa omega všech kvalitních westernů, děsně zabíjelo ozvučení, kdy výstřel z revolverů a pušek zněl stejně, a ještě k tomu jak výstřel z kapslové bambitky, se kterou jsem se ještě jako dítě (jeden rok zpět) proháněl kolem baráku a hrál si na kovboje a indiány. Závěrečná scéna pak chvílemi připomínala Limonádového Joe, ovšem bez nadsázky. Kostýmy, kdy "bandité" vypadají jak westernoví hypsteři s pestrobarevnými nažehlenými pláštěmi a vestičkami, no. Očekával bych, že se žánr v 21. století posune o něco dál, tohle ale působí jen jako vývar osvědčené klasiky staré padesát let, a to je asi to největší zklamání. 44% (06.11.2014)

Každé oživení svého oblíbeného žánru, westernu, vítám s velkým povděkem a ačkoliv mezi novými počiny tohoto druhu je většinou dost průměrných či spíše podprůměrných snímků, The Salvation řadím do nadprůměru. Je přesně takový, jaký má moderní western být. Drsný, syrový, krvavý a bez idealizování divokého západu. V tomto příběhu se setkává Le Chiffre s Vesper, tedy sympaťák Mads Mikkelsen a pro mě ne příliš půvabná, přesto mnou respektovaná herečka Eva Green. Nemám k tomuto filmu nějakých zvláštních výtek, na 5* mu něco málo chybělo, ale 4* jsou velmi pěkné hodnocení. Na závěr bych pochválil úvodní dostavníkovou scénu, ta opravdu neměla chybu. (09.01.2015)

Film potvrdzuje, že western nie je mŕtvy. Trocha špinavej rapavej tvár. ženská s uhrančivým kukučom, smradľavé pušky, sympatický záporák, hoci hovado prvého rangu, kazateľ, čo nepozná Bibliu, a kúdole prachu až v zadku. Prišiel, trocha si odtrpel a vybavil, čo treba. Taký štandard, legendou sa to nikdy nestane, ale tak na dánskeho cowboya veľmi slušné. Pritom v Dánsku už tie kravy pásť až tak nechcú, lebo veľa prdia. (18.08.2023)

Odpovědí na otázku, proč mají Dánové zapotřebí točit kovbojku, sem si jistý asi jako výsledným pocitem z celého filmu. Hnus dané doby se tvůrcům podařil zachytit pěkně, to opravdu ano, herecké obsazení se taky prsí jak holub, no dementně jednoduchý a klišoidní scénář nedává spolu s plytkými charaktery postav tomuto asi ambicióznímu snímku vybřednout ze sorty "průměrná zábava na jedno podívání". Pokud nejste nějací skalní fandové westernu, klidně to vypusťte, protože tady se ničeho nového nedočkáte. 65% (27.12.2014)