Tři bratři

Jak na to tak koukám, tak je dobře, že Svěrák po Koljovi nešel do Améru. Vždyť by nám tam ještě udělal ostudu. Lituju, že pojem trezorové filmy už se dneska nenosí. Měl bych ideálního adepta. Tohle bych čekal od některé nuly z českých televizních seriálů. Asi je rodina Svěráků k senilitě náchylnější víc, než zbytek populace. Jinak si posledních 15 let jejich tvorby neumím vysvětlit. Měli skončit Tmavomodrým světem, na vrcholu. Vratné lahve se sice ještě jakžtakž daly, ale tak nějak jsem to považoval za rozloučení s otcem a byl jsem ochoten jim hodně odpustit, jenže ono nic. Toto je naprostý nesmysl. Nudné, trapné, s Klusem a spoustou písní, které tam jsou zbytečné a jen ruší. Pokud budu moct, budu to držet i mimo dosah svých dětí, protože je nechci unudit k smrti v tak raném věku. (24.03.2016)

Zlo konečně vyhrálo. Zjevně se totiž převtělilo do Svěráka Juniora, který spolu se svým tatínkem upatlal čtveřici disfunkčních pohádek, v nichž se s ničím nebojuje, vše se řeší samo a kde hlavní trojice nemá ani opravdu negativní vlastnosti, které by se měla odnaučit. Ne, fakt netuším, co je tak špatného na zapomnětlivosti. A zjevně to neví ani film, neboť stačí, když se Klus jednou vrátí zpátky na statek a od té doby už si dává majzla. Tomu říkám dramatický oblouk. Piškula zas přijde k vlkovi a ten se přemůže sám. Fikční svět je navíc nekonzistentní, protože v Piškulově subsvětě zvířata mluví, ale nikde jinde ne. Ale co čekat od fikce, kde je normální házet pedofilní pohledy a rezervační cedulky na osmileté (!) holčičky. Největší nářez je ovšem Dyk, jemuž stačí třikrát někam přijít a už odchází s dívčinou, která si všechno opět vyřeší sama. Protože takhle svět funguje, děti. Stačí přijít a ono se vše udělá za vás. Hlavně si u toho nezapomeňte zpívat písničky s mimózními rýmy a hudebním podkladem, který má ke znělosti asi stejně daleko jako Svěrákův vlk k realisticky vypadající animatronice. (11.01.2015)

Tak jsem letos během vánočních svátků, dal Třem bratrům druhou šanci a podíval se společně se svými dětmi. No, mé ratolesti, hlavně tu dívčí část, zalila spokojenost, dokonce si vesele prozpěvovali všechny písničky, jež znali nazpaměť a kterých bylo docela dost. Některé z nich jsem si broukal i já, proto ta jedna hvězdička. Jinak, dívat se hodinu a půl na film, kde jsou spolu Klus a Dyk, bylo pro mě spíše utrpením. A vlk s tlamou krokodýla, navlečen do šatů babičky, ve mě vyvolal upřímný výbuch smíchu, takže jsem se vlastně i trochu nechtěně pobavil. O pedofilním myslivci už bylo napsáno také dost. Nejslabší Svěrák a nejspíš i nejhorší česká pohádka vůbec. Přeplácaná megahype kravina! (28.12.2017)

„To je otázka…děti, kdo by nechal vlka naživu? No…moc vás není.“ Od Svěrákovského tandemu jsem přece jenom čekal určitou kvalitu. A tu jsem, k mému milému zjištění, opravdu dostal. Akorát mě překvapilo (a trošku zklamalo), že nebyl takový důraz na humor, nýbrž na hudbu. Avšak nutno uznat, že Novinsky s Uhlířem udělali kus slušné práce. A s přispěním Svěráka se výborně otextované (a docela chytlavé) písně navíc podařilo vhodně zakomponovat do děje. Humoru bylo, jak už jsem naznačil, v porovnání s písněmi v příbězích podstatně míň, na druhou stranu třeba Svěrákovy promluvy/vstupy rozhodně vtip měly a já se na ně po celý film těšil (a ty děti mi přišly jako dobrý nápad, ostatně jim by také měl být snímek prvotně určen). K technické stránce bych výtek neměl (snad jen u toho vlka to trochu dřelo), k ději také ne, možná s výjimkou faktu, že Červená Karkulka opravdu mohla být „krapet“ starší, pokud už ji tvůrci nutně museli „přiřadit“ k Matějovi (poněkud nelichotivý význam). S hereckým obsazením jsem byl také vcelku spokojen, kupříkladu lepšího „představitele“ holuba bych si asi nedokázal představit, škoda jen, že se nepodařilo obsadit do pidiroliček i další cimrmanology (jakože min. Čepelka by podle mě něco odzpívat zvládl). Celkově převládá spokojenost, za což se odvděčuju slušnými 4*. „A co támhleta? Tak tuhle beru! Ukaž se...votoč se…ukaž zuby.“ – „Tak to prr, ta je moje!“ – „Tu sem tady našel!“ (29.01.2015)

,,KDYSI DÁVNO ŽILI NA JEDNOM STATKU RODIČE, KTEŘÍ MĚLI TŘI SYNY…" /// Splácanina tří pohádek, která krom nesourodýho děje, udivuje divnejma písničkama. Nebo spíš zpívanejma textama. Ta dávka rýmů skolí nejednoho veršotepce. Naopak začínající literát usedne a začne studovat funkci a anatomii verše. A až zkontroluje jejich fonetickou, sémantickou či rytmickou kvalitu, poohlídne se po nějaký mladý (třeba dvanáctiletý) nevěstě. Udělal bych to taky, ale z toho monotónního rytmu (rýmu) mi docela slušně jebe (neboj, na kvalitu komentáře to vliv nemá…). K příběhu bych se radši nevyjadřoval, páč doteď nevím, co jako ten mišmaš znamenal. Taky nechápu, co bylo myšleno doopravdy vtipně a čemu sem se smál, protože su blbej. Radost může udělat to, že je to fakt originální. Zkazit ji zase může, jak je to blbý. Rozhodující asi bude, jak se to líbilo malým dětem. Tak děti, ruce nahoru… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem fanda hudebně-divadelního pásma, které vytvořil Zdeněk Svěrák společně s Jaroslavem Uhlířem pro Národní divadlo. 2.) Doma si nejradši ze všeho veršujeme (uvidí Mařku a řekne jářku). (nejradši ze všeho? I místo toho?...) /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (24.12.2014)