Mr. Turner

"Autentické", to je ten správný výraz. Alespoň z pohledu osoby nepříliš políbené znalostmi života Williama Turnera a dobových reáliích Anglie v první polovině 19. století a . Soudím tak jednak podle dobové hantýrky, jejíž "dobovost" vyvozuji z faktu, že jsem zhlédl prvních patnáct minut, rozuměl jsem naprosté hovno a musel si měsíc počkat na české titulky. Druhak je tu vskutku pestré charakterové spektrum pana Billyho, které potvrzuje odvěkou pravdu a to, že každý velikán od počátku věků byl tak trochu svinský čůrák. Tedy alespoň pokud to netočí ta kunda ryšavá Ron Howard, který by dokázal i křížence Hitlera s Caligulou vykreslit jako svatého Jirku... Celé je to navíc točené jaksi nezaujatě, z povzdálí s velmi úsporným použitím střihačských nůžek, díky čemuž vynikají přesné herecké výkony v neméně přesných kulisách. Snad jen ta občasná rozvleklost... (12.07.2015)

Nemôžem tvrdiť, že by Mr. Turner nemal zaujímavý život, ale film ako celok ma nenadchol tak, ako som čakal, myslím, že po režisérskej stránke to išlo natočiť s väčším driveom a s väčšou pútavosťou. Veľa vecí je tu len naznačených a povrchne odbitých, tiež to chcelo pridať na konfliktných situáciách, ktorých mal Mr. Turner počas svojho neobyčajne bohatého života viac než dosť, určite si bolo z čoho vyberať. Na druhú stranu oceňujem historickú rigoróznosť a najmä fantastického T. Spalla, ktorý sa pre takéto postavy na prvý pohľad mizantropických a mrzutých dedkov priam narodil. Nikto na svete by túto rolu nezvládol zahrať lepšie ako on, klobúk dole. 65/100 (13.05.2016)

Na film jsem se podívala bez titulků, což byl pro mě docela risk vzhledem k tomu, že Timothy Spall když ve filmu mluví, tak přitom vrčí a vychází z něj divné zvuky. Ale byla jsem ráda, že Timothy konečně dostal šanci si zahrát hlavní roli a k tomu roli slavného malíře. On se mi na filmu líbil nejvíce. Jinak jsem se u filmu dost nudila. (11.02.2015)

Z čistě objektivního hlediska asi Mr Turner mnoho lidí bavit nebude. Mike Leigh vsadil na historickou přesnost, přičemž Turner rozhodně nebyl osobností, jejíž život by byl nějak ojedinělý nebo výjimečný. Narozdíl od lorda Byrona nebojoval v Řecku, narozdíl od Vincenta Van Gogha netrpěl psychologickými problémy a narozdíl od Salvadora Dalího nebyl excentrický. Jediná zajímavost, kterou tak divák o Turnerovi může zjistit, je, že často místo běžného jazyka odpovídal ostatním jakýmsi podivným vrčením a chrčením, což z něj upřímně řečeno nedělá postavu, kterou byste si snadno zamilovali. Subjektivně mě nicméně i tak Mr Turner bavil. Snad proto, že J. M. W. Turnera považuji za sympatický přechod mezi mým oblíbeným Claudem a impresionisty. Nebo proto, že v něm hlavní role hráli Timothy Spall a Paul Jesson, dva herci, kteří zatím před kamerou moc prostoru nedostali (Spall jakožto herec vedlejších rolí, Jesson proto, že se jeho kariéra doposud točila především kolem divadla). Nebo snad kvůli obrazové stránce, která místy připomíná Turnerovy malby. Anebo snad pro tu krásnou scénu, kdy mladý John Ruskin kritizuje Clauda pro jeho neschopnost zachytit okamžik, aby se o několik let později začal kritizovat Turnera přesně v momentu, kdy Turner této kvality dosáhl. (30.12.2014)

"Film Mika Leigha je horkým kandidátem na nejvyšší filmová ocenění" - souhlasím. Snad u žádného filmu dosud se mi totiž nestalo, že jsem se při dělání něčeho jiného přistihl, že jsem úplně zapomněl, že vlastně koukám na film. Moje pozornost ho v nějakou tu chvíli naprosto a zcela opustila a já začal mimoděk něco prostě dělat, uklízet, číst si. Zapomenout, že koukáte na film... to se stává fakt málokdy, to je skutečně na to nejvyšší ocenění filmu. (04.08.2015)