Velké ticho

Sergio Corbucci a jeho drsná kritika amerického právního systému konce 19. století, kdy se efektivita využití lovců odměn proměnila v čiré vraždění lidí. Trintignant a Kinski předvádějí rovnocenný herecký souboj až na krev. Těžko říci, kdo z nich je význačnější. Trintignant coby němý mstitel mrtvých duší či modrooký ďábel Kinski, jenž v roli Tigrera nabývá podoby anděla smrti? Výjimečnou složku tvoří i lokace (severní Itálie) a zasněžené prostředí hor, jejichž ráz podtrhává grandiózní hudba Ennia Morriconeho, která film zásadním způsobem obohatila. Když se dnes řekne "spaghetti western" (osobně nemám tuto nálepku rád), vybaví se mi dva filmy - Leoneho Tenkrát na Západě a Corbucciho Il Grande Silenzio. Naprosto zásadní průlom (jeden z pokusů o demytizaci kultu divokého západu) ve snaze o politizaci westernového žánru. Top. (14.12.2017)

Velmi mrazivý a depresivní western se zdrcujícím koncem. Všechny postavy až na šerifa jsou záporné - hlavní hrdina je vrah, záporáci taky, hlavní hrdinka je děvka, vesele se mrzačí, vraždí, znásilňuje a do toho hraje Morricone. nejlepší Corbucciho film, který patří na špičku žánru vedle Leoneho filmů. Nebo aspoň blízko k nim. (22.08.2007)

Němý, zlý a naivní. Prašné pláně vystřídala sněhem a pěnou na holení pokrytá Cortina d´Ampezzo (snad jsem zahlédl i sjezdovku), Trintignant si marně hraje na Clinta, vychcaný lovec odměn Kinski plánuje několik dní dopředu, kam půjde na velkou a šerif až do konce neví jestli dostat k ledu sebe a nebo kumpány té plavovlasé stařeny v kožichu.. Zatímco vyčpělý příběh, dramaturgické minely i podivné experimenty s těkavou a rozostřenou kamerou přináší zklamání, unhappy end v intencích zákonů svým dlouhým nosem na pocit zadostiučinění surově boduje. Corbucci měl možná smůlu, že jsem si den předtím dal na stropě navždy přilepené Il buono, il brutto, il cattivo a ve světle tohoto srovnání jeho špagety nedolétly nahoru v ani jednom filmařském aspektu (včetně Morriconeho doprovodu). (23.11.2015)

Tento snímek má mýma očima několik výrazných předností, tou první jsou herci, Jean-Louis Trintignant v roli němého pistolníka výborný, on prostě mluvit nepotřebuje, zvládne to i beze slov skvěle, no a Klaus Kinski mi opětovně potvrdil, že je démon, jeho hraní ve mně probouzí obavy, tíseň, možná i strach, ztvárnil toho grázla na jedničku s hvězdičkou, odporné stvoření.. Krásná příroda zasypaná sněhem a podmanivá hudba působí dokonalým kontrastem k tomu, co se divákovi odvíjí před očima.. Pravděpodobně nejkrutější westernové drama, které jsem viděla.. (18.06.2022)

Nádherná zimní krajina Alp (čti Utah) a krutá atmosféra neobvyklého westernu, který očividně sloužil, jako velká inspirace pro Tarantina a jeho Hateful Eight (2015). Souboj němého Silence a nemilosrdného lovce lidí Loca je nepředvídatelný a zatraceně napínavý. Skoro bych hledal v režii stopu Sergia Leone, protože příběh Silence to od jeho veleděl opravdu nemá daleko. Sice se toho ve filmu zas tak moc nenamluví. Zápletka není nějak složitá. Přesto je to ale jeden z těch nejlepších spaghetti westernů, kde ovšem vyprahlé pouště a zpocená čela nahrazují bílé hory a zmrzlé kníry. Hudba Ennia Morriconeho samozřejmě ještě o velký kus přidává na tuhé atmosféře. (10.02.2017)