Od pěti do sedmi

Nevím, proč je v označení komedie, protože to už tam stejně tak dobře mohli napsat krimi. Hlavní problém tohoto filmu vidím v tom, že mezi hlavními hrdiny není vůbec žádná chemie. Absolutně nic. Jako bych se dívala na učitelku a jejího divnýho žáčka. Téma filmu jako takové je zajímavé, ale podle mě tu bylo zpracováno dost nudně. Fakt to mělo jen 95 minut?? Konec má nejspíš chytit za srdce, no já se hlavně pozastavila nad tím, jak nám chlapi zestárli, kdežto Arielle (nádherná Bérénice Marlohe) je jako zmrazená časem. (09.02.2019)

Naneštěstí mě Od pěti do sedmi víc iritovalo než bavilo. Ploché postavy, tuctový příběh, nezáživní herci a prazvláštní styl filmu (roztřesená kamera ve mě navozovala pocit telenovely) dohromady nevěstí nic dobrého. Navíc se ve filmu neobjevilo nic, co by tehle nesourodý mix někam pozvedlo, takže za mě se jedná o čistý podprůměr. (08.10.2016)

Bérénice nemůže nechat v klidu nikoho napříč všemi dvanácti sexuálními orientacemi, pohlavími, postoji, směry. Souhlasím s názorem, že je to Monica Bellucci v nové sukni, navrch se srdečným úsměvem, který roztopí i zbytky ledovců, ty ji nesmí ani na vteřinu spatřit, jinak jsme bez Holandska. Film, který ani po letech neztrácí na své příjemné pohodě, esence vášně, lásky, souznění. Pěkné moc! Subjektivní tečka: kdyby Toník žil, obávám se obávám, že by takový Timothé Chalamet (můj oblíbený) neměl tak umetenou cestičku. Yelchin měl totiž hodně dobře našlápnuto od pána Boha. Baví mě tak, jak mě kdysi fascinoval mladý Heath Ledger, škoda, škoda, neštěstí a né že ne. (02.06.2020)

Tak trochu jiný romantický film postavený hlavně na zajímavých dialozích. Hlavní ženská postava měla opravdu kouzlo. Sympatický, milý film, u kterého to už už vypadá, že zase směřuje ke klasickému filmovému klišé a happy endu, ale nabere nakonec úplně jiný směr a o to víc je to pak celé uvěřitelnější a realističtější. Trochu sentimentální, trochu smutné, ale zůstane v konečném výsledku dobrý pocit. Bod k dobru i za soundtrack. (20.10.2015)

Hořko-sladké, bolavé, přesto jsem Brianovi záviděl, že přešel ulici a zapálil si cigaretu. Občas se objeví žena, která definuje půvab, žena, která je osudová a vy to cítíte v kostech. Arielle je ten typ ženy, není proti tomu obrany- jak říká jeden můj kamarád- naprosto vás ustřelí do jiné dimenze. Esence elegance, intelektu, otevřenosti, nadhledu a především ženskosti v pravém slova smyslu. Kdo by se Brianovi divil, že ho tahle mořská panna naprosto pohltila. Já bych se s ní spokojil klidně od pěti do půl šesté a ještě bych manželovi pravidelně děkoval. Velmi příjemný, zralý snímek, který má co říct. Příběh ze života, který se klidně může stát a to je, myslím si, to kouzelné. Yelchin velmi dobře, naprosto civilní a uvěřitelný. A Bérénice? Do té jsem se zamiloval hned v první scéně. Wilson v roli manžela sympaťák, typ chlapa, kterého prostě musíte chtě nechtě obdivovat. Olivia film příjemně a nevtíravě doplňuje. Že Yelchin tragicky zahynul jsem se dozvěděl teprve před pár dny, netušil jsem to a zjistil až ve chvíli, kdy jsem si začal zjišťovat více o snímku 'Porto' ve kterém hraje a který už několik měsíců netrpělivě vyhlížím. Samozřejmě i z tohoto důvodu má film poněkud melancholičtější rovinu, ten kluk měl rozhodně něco do sebe, to bez debat. Na 5* to není, ale rád přivřu oči, zaslouží. (24.05.2017)