Proso - opereta DJC
Obsahy(1)
U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského „Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad jediné záporné vlastnosti – drobnému škudlilství – nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů vám dokáže, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Čech Cimrman.
Po 120 letech zaskví se tyto hudební poklady na festivalu Prague Proms ve světové premiéře pod jménem svého pravého tvůrce.
Přímý přenos tohoto slavnostního koncertu do 50 českých kin je pořádán ve prospěch Centra Paraple, charitativní organizace, která pomáhá fyzicky postiženým najít cestu zpět do kvalitního života.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (25)
Cimrman je možná dokonalým vynálezcem, filmařem, cestovatelem, gynekologem-samoukem a já nevím čím vším ještě, ovšem jako člověku s absolutním hudebním hluchem jsou pro mě jeho skladatelské práce trošku zapovězené. O hře se zpěvy Proso si tedy raději něco vyposlechnu ze semináře od řečnického pultíku, ale už je mi cizí zaposlouchat se do všech těch Járovi ukradených děl. Těžko se mi to přiznává, ale ty jsem přetáčel a vyčkával až na někoho z pánů Cimrmanologů a jeho odborný výklad, který stejně jako v Hospodě Na mýtince i tady funguje skvěle .. ()
Opravdu vcelku zbytečný počin, jehož nejlepším momentem jsou Ty české panenky ve strhujícím podání mého nejoblíbenějšího badatele Miloně Čepelky. Čekal bych, že pánové cimrmanologové pro takovou slavnostní příležitost dodají alespoň pár nových objevů, že se nám dostane něčeho navíc, například že se před každou árií dozvíme, kdo ji v Cimrmanově Prosu zpíval, kolikrát, kdy, proč a za kolik. To se bohužel nestalo. Namísto toho jsem viděl zvláštní recyklát Hospody na mýtince, v němž hudba často vyloženě zdržovala. A nemile mě zarazila i režie Jana Svěráka, která naprosto ignorovala příchody a odchody z pódia, libovala si v záběrech z druhého konce Smetanovy síně, a mně vždycky nezbývalo než počkat na střih, abych se dozvěděl, kdo že to před diváky zrovna přišel. A řekl bych, že stejně vhodné by bylo na začátku každé skladby titulkem uvést její název a jméno skladatele, který ji mistrovi ukradl. Dávám dvě a půl hvězdy. ()
Proso - rozkradená sedmihodinová opera Járy Cimrmana, ze kterého toho zbylo jen velmi málo. Každopádně teď víme o něco víc, protože nádherných hudebních čísel je tu poměrně dost, navíc Miloň Čepelka nejednou zazpívá (ale nebojte se, nejde o zpěv) a je naprosto, naprosto fenomenální. Jinak jde o přednesení všech přednášek z Hospody Na mýtince (takže nožičky, erömü, hrabě Nikolč, frustrační kompozice...) sem tam vyplněná Svěrákovým blbnutím v hledišti. Zábavné a navrch ještě nádherné pro duši. Koncertní část totiž byla neméně fenomenální a dohromady spolu obě části fungují prostě dokonale, protože Strauss rozhodně věděl, co je dobré ukrást., z koncertu jsem si užíval každý tón. Nevidím sebemenší důvod, proč nedat plný počet, nádherné představení. ()
Na zrekonstruovanou operetu Proso si nechte zajít chuť, jde pouze o několik izolovaných hudebních čísel. Zbytek programu zahrnují přednášky z Hospody na mýtince, převzaté doslova beze změny. Vhodné pouze pro sváteční cimrmanology. Pro zasloužilé cimrmanology jde spíše o takovou frustrační kompozici. ()
Vřeštění operních "umělců" je pro mě stejně pozitivním zážitkem jako účast bandy negrů na výroční schůzi KKK. A když už konečně přišlo na seminář, byl jsem opět smutný, protože nebylo řečeno ani slovo nového a pánové pouze opakovali již známé věci. Jediný vyložený klad je tedy Svěrákovo šaškování s violoncellem. 30% ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Členové Divadla Járy Cimrmana hráli i v orchestru během představení. U Petra Bruknera se jednalo o malý „štěk“, ale Zdeněk Svěrák poctivě doplnil hudební těleso svou hrou na cello. (Nugat)
Reklama