Popelka

Nikde žádnej perníček, co říká vyliž mi polevu, ani oslík, co vyřvává, že tohle křoví vypadá jak Halina Pawlowská? Žádná závěrečná mega CGI bitva s obživlýma stromama, kterým by velela zlá macecha Cate Blanchett? Žádnej popkulturní odkaz na Kate Middleton, dokonce ani na Kim Kardashian? Hrozný, co se to dneska s těma pohádkama děje! Ten Disney se v tom hrobě musí fakt neotáčet... Pokud se říká, že se pohádky věčným převyprávěním mění a aktualizují, tak Branaghovo "bylo, nebylo" to úplně popírá. Je především stoprocentním návratem k disneyovským kořenům a bezelstně romantickým a naivně prosluněným opakem všech těch potemnělých či sebeironických pohádkových dekonstrukcí. V Into the Woods macecha svým dcerám usekne palce a paty, aby se vešly do ztraceného střevíčku, tady se jim ty nohy do skleněné manolky prostě jen nevejdou. Nová Popelka je taková pohádková konzerva, nezkažená ve všech smyslech slova a nutící díváka se furt připitoměle usmívat. Ale pozor - přes to všechno včerejší není hlavní postava včerejší: rozhodně pasivně nečeká na záchranu princem a dokáže si i pořádně dupnout. Tak díky, Branaghu, na chvíli jsem na tu Droběnu zapomněl. 70% (13.03.2015)

Popelku máme jenom jednu. To je přece jasná věc. Kenneth Branagh ale není lecjaký režisér a tak z tohoto příběhu dokázal udělat poctivou pohádkovou záležitost, kde je obecně vzato povedené úplně všechno. A nejvíc povedený na tom všem je vizuál, na který je doslova radost koukat. Kdybych tak měl zhodnotit, která adaptace Popelky je po naší nejlepší, jasná volba by padla na tento kousek. (22.12.2017)

Pamatujete starého dobrého Disneyho? Který v minulém tisíciletí sypal ručně malované animáky jeden ze druhým ať už na vlastní motivy či právě na motivy světových pohádek? Tak ten již je pryč. Vše jsme již viděli v animované podobě, je třeba tedy připravit hranou verzi pro nynější mladou generaci diváků. Into the Woods, Mocný vládce Oz a zanedlouho i Kráska a zvíře. Walt Disney productions ví jak na to a pro diváky umí připravit přesně to, co chtějí. Však taky letošní Cinderella vydělala přes půl miliardy a vrátila Kennetha Branagha opět do sedla vyhledávaných režisérů...nutno říct, že oprávněně, jelikož dokázal připravit klasickou pohádku s nádechem magična, ovšem s přesahem do dnešní moderní doby, zároveň nádherně barevně kýčovitou a ač ničím nepřesahující ze známého příběhu, tak také energickou podívanou, která jakmile se rozjede, naplno vtáhne do sebe a nepustí až do klasicky srdceryvného závěru. Casting Lily James bezkonkurenční, zkrátka princezna, které nyní závidí každá malá holčička, která na film s rodiči přicválala. A co si vlastně víc přát, než skvěle řemeslně zpracovanou pohádku, která starý příběh bratří Grimmů umí podat i trošku novátorsky... "Rob Stark" zřejmě při natáčení zažil malé de ja vu :) ... 75% (28.06.2015)

Inu, 5* nedám pravděpodobně jen proto, abych odlišil kouzlo Třech oříšků pro Popelku a staré černobílé Popelky od tohoto nového zpracování, které přece jenom o něco zaostává za výše zmíněnými klasikami. Přesto se však jedná o velmi zdařilou podívanou, kterou jsem sledoval se zájmem a velice rád jsem se nechal vtáhnout do děje a prostředí se všemi kouzly a triky, které si pro nás Kenneth Branagh nachystal. Richard Madden jakožto princ sice nemá šmrnc Pavla Trávníčka a Lily James mladičkou nevinnost Libuše Šafránkové, avšak konkrétně ona se mi na roli Popelky hodila, podobně jako Cate Blanchett potěšila svým podáním macechy. Tato verze známé pohádky příjemně kombinuje krásnou vizuální stránku s audiální a dobrými hereckými výkony. (19.08.2015)

Základom patričného užitia si novej verzie klasickej rozprávky v našich končinách bude asi najmä odolanie porovnávania s našou najslávnejšou adaptáciou. Alebo pre niekoho zase bude porovnávanie predstavovať veľké potešenie, napríklad pre mňa. Okrem tejto zábavky potešilo Branaghovo oko, je vidno, že na kostýmoch a kulisách mu skutočne záleží. Lily James nie je klasická kráska, čo je asi dobre, pretože princa a okolie ohuruje najmä svojou čistou povahou a nehou. No a macocha Cate Blanchet sa stáva plastickejšou postavou, ako sme zvyknutí a jej motivácie, či skôr životná frustrácia stojí za zamyslenie. Možno tu Branagh mohol zájsť v psychologizácii ešte ďalej. (18.11.2017)