Romeo a Julie

"Dobrý den, otče !!" - "Romeo už za nás oba dost vás pozdravil.." ;) Zeffirelliho navzdory zubu času skvostná adaptace mého milovaného Shakespeara, která pro mládí svých hrdinů svého času vzbudila docela poprask, právem platí za legendární snímek, který je třeba skutečně vidět.. Právě obsazení nezkušených, leč o to přirozenějších, herců v podobě argentinské krásky Olivie Hussey a Leonarda Whitinga, který snad až příliš připomíná Zaca Efrona, však dodává živelnému snímku největší sílu.. (28.04.2016)

Olivia Hessey. To kdybyste už fakt nevěděli, proč jinak si tuhle verzi honosně označovanou jako "nejslavnější" pustit. Kromě jiného.___ Neviděl jsem až doteď jinou, než tu Luhrmannovu s Leonardem a Claire - a ta je moderní, proto tedy srovnávat nemůže být příliš objektivní. Nová se mi líbila, mám rád pana herce Leonarda di Capria (pokud by o něm někdo pochyboval, pusťte si Co žere Gilberta Grapea, ono vás to přejde). Těžko ale na benzince čekat tu správnou veronskou atmosféru. Rýmování se může zpočátku zdát směšné, ale jen než si na to zvyknete, potom už to ani nepřijde. Ale to odbíhám, prostě, film z roku 1996 se mi líbí. A teď konečně k dílu pána Franco Zeffirelliho: Kdyby prvních dvacet minut někdo uřízl a film začínal vysvětlením v podobě prostého titulku, že se Kapuleti a Montekové nesnášejí, nic by se nestalo. Až do setkání Romea s Julií na slavnosti je to totiž absolutně bez atmosféry, přijde mi. Potom už je to ale dobré, až do konce. A ti kostlivci v hrobce neměli chybu :-) Jen příšerná angličtina, u které ani titulky moc nepomáhaly... Srovnání postav: Leonardo jako Leonard, stavím oba na stejný stupeň. Mercutio/Harold Perrineau mi ale příliš nesedl a John Leguizamo jako Tybalt byl zase moc slizký (to schválně, já vím), takže tady je to dva nula pro jejich starší kolegy. No a to nejlepší na konec. Olivia Hessey je o tisíc a jedno procento lepší Julie než Claire Danes, ta by očarovala každého (tedy Olivia, ehm). Pokud znáte další film, ve kterém byla nahá, napište mi prosím PM .-) Jako Julie totiž na okamžik ukázala prsa (v patnácti!). Já vím, půl vteřiny je krátká doba, ale ten film i bez toho stojí za to. Možná jsem sexista, ale ona to prostě zvedla. Všechno. (23.07.2008)

Ta Zeffirelliho úchylka pro ,,krásné" tváře mě tentokrát ani moc neprudila (že by podle něj jen takhle křehce bezpohlavně ,,nádherní" mladí ,měli nárok na tu trochu debility v hormony ovládaném odobí života?,-no schválně kdo se takhle alespoň nějaký čas taky nechoval,-já jo,přiznávám,-naštěstí jsem přežil).- No a i když (chválihodná) snaha o jakés takés reálie,tak ta mordýřina se tedy moc nedařila-aby při krveprolití Montekové vs. Kapuleti, po sobě hoši víc házeli koši se zeleninou než by se popichovali rapíry....,no budiž. --Za plný dát ale musím,-lepší (věrnější) zpracování jsem zatím neviděl. A ten text.......! (16.04.2011)

Rozhodně nevyčítám mistru Zeffirellimu, že jsem dlouho přemýšlel jen o upachtěných třech hvězdách. Problém vidím jednoduše v samotném příběhu, který možná představuje nesmrtelnou klasiku, je prototypem masově přijímané a myšlenkově vděčné romance atd., avšak pro mě coby diváka i člověka odkojeného moderní dobou, kdy vrchol romantického filmu představuje děravý Titanic a potápějící se pubertální ikona (nic proti Leovi - je to skvělý herec), je tahle veršovaná rozprávka tak nesnesitelně kýčovitá a nereálná, že nemám potřebu ji už nikdy více vidět nebo nedejbože číst. Přes to všechno však stejně musím ocenit krásnu formu, dramatické ztvárnění některých scén (první polibek Romea a Julie, souboj Tybalta s Mercutiem) a sympatické herecké výkony, které by jistě byly ozdobou i veleváženému anglickému divadlu. Bohužel v druhé polovině jsem začal až podezřele často upadat do spánku, takže ty 4* nakonec paradoxně zachraňují pouze velmi libozvučné hlasy české dabingové špičky, které vytvořily (až na pár výjimek) velice příjemnou divadelní kulisu. A právě do divadla tenhle příběh primárně patří. 70% (05.02.2014)

Zeffirelliho je v Rómeovi a Júlii vidieť v každom zábere, čo je vzhľadom na vernosť predlohe veľký kompliment. Jednoducho sa jeho štýl na podobné témy hodí. Na samotnej látke je zaujímavé okrem jej osudovosti aj to, že všetko, čo sa môže posrať, sa aj poserie a tak mnohí dnešní diváci môžu brať Rómea a Júliu skôr ak tragikomédiu, kde si z príbehu a osudov hrdinov robil srandu aj sám Shakespeare. Ako tu bolo spomenuté, Whiting má dnes kópiu v Zefronovi a Michael York je celý Marlon Brando. Nebol som počas filmu presvedčený o plnom hodnotení, avšak záver je tak silný a pravdivý (pozrite sa, čo vaša nenávisť spôsobila vašim deťom), že inak hodnotiť nedokážem. Ešte mi nedá spomenúť, že samotný príbeh mi ani po storočiach od hry a desaťročiach od filmu neripadá staromódny a je to zásluhou ako spisovateľa, tak scenáristu a režiséra. (25.12.2013)