Romeo a Julie

Mimo mísu... - - - P.S. Velikáni světového filmu na >d(v)ojce< coby nočním artovém prostoru (sic!) totálně už po víbůhkolikáté zas a znovu dojebaní uvedením v malostí pošahané šašské sračkovizi - s debilním ixtým pražskočudláckým dablinkem bez reálných ruchů a impotentním mixem zvuku vůbec (božínku, tam hraje kapela a není prakticky slyšet ani zvuk nástrojů!!!) a podivně vertikálně deformovaným výřezem z ořezu obrazu (1,66->4:3->16:9), pro našince takto sledovatelné s maximálním utrpením! - - - P.P.S. A proč to vlastně ta naše >televize veřejné služby< pořád dělá? Že by to byla opravdu jen banda debilních pakulturních ignorantů? A korupce a skvělý byznys pro spřátelené blby z dabingových firem? Parazitizmus za peníze nucených poplatníků? - - - P.P.P.S. To by mě i docela zajímalo, kde jsou ti zdejší renomovaní odborníci a publicisti, že to pořád nikomu nevadí!?! Howgh. (03.02.2012)

Klasika, kromě verze z roku 1996 jsem snad neviděla žádnou celou, až teď tuto. A musím uznat, že povedená, a to velmi. Herci, prostředí i ty mírně divné kostýmy, ale co jsem četla o režisérovi, tak se snažil o co nejvíce autentičnosti a tak věřím, že takové kostýmy s podivnými šňůrkami u bimbasů se nosily. Přiznám se, že hru jsem nikdy dobrovolně nečetla a nedobrovolně snad jen nějaké úryvky, ale tento film si myslím, to podal, tak jak to asi v knize je, protože ty dialogy se mi některé zdály být šílené, stejně jako se mi zdál být Mercucio úplný cvoka jeho dialogům jsem teda vůbec nerozuměla. Jinak Julie velmi krásná a Romeo velmi pohledný. (15.10.2012)

Příběh dvou milenců z Verony je pro mě nejlepším Shakespearovým dílem. V Zeffirelliho odvážné verzi (vždyť krásné a mladičké Olivii Hussey bylo při natáčení sotva patnáct) jsem si připadal ve filmové roli Romea ještě více bláznivě zamilovaný do Julie než na stránkách knihy. Jasně, prožíval jsem to v té hlavní mužské postavě. Jen jsem si vždycky přál, abych se cestou na konci někde zdržel a přijel o něco později. Anebo ne, to by potom nebylo to správné drama. (24.05.2012)

Před časy, kdy jsem byla v zápalu odhodlání jít studovat filmovou vědu, jsem započala krátkodobou četbu Romea a Julie. Prokousávala jsem se tímto dílem stránku po stránce a během několika dní jsem vrcholně dosáhla asi přes sto přečtených. Dále jsem již neměla sil. Během těchto dní jsem doma mluvila ve verších:) Tento filmový přepis je bravurním ztvárněním nejslavnějšího milostného příběhu, který zná snad každý, ale ne každý jej četl. Po dobu sledování jsem se nemohla ubránit pocitu, že hudba Nino Roty na mě působí podobně, jako ta Hornerova ve Statečném srdci. Všem scénám, v nichž je použita, dává svou podmanivou melodií ohromující magický nádech. Bez ní by snímek možná ztratil trošku ze svého kouzla. Scéna, kdy Romeo leze za Julií na balkon, za tónů rozehrávající se této hudby, mě neskutečně přemohla a obdařila mrazením a slzami. Olivia Hussey má neskonale půvabnou a nádhernou tvářičku, a ač je toto zatím první filmové zpracování této tragické lásky, které jsem zhlédla, pro mě zůstane tou nejkrásnější Julií právě ona. Leonard Whiting je nejspíš ztracený příbuzný Zaca Efrona. Ta podoba je až zarážející. Po většinu času jsem ho v něm zkrátka viděla, a v hlavě se mi tvořily myšlenky, že Romea vlastně hraje Zac:) Romeo a Julie dojme, pohladí a rozesměje svými poeticky veršovanými dialogy, okouzlí prosluněnou Itálií a zaujme mladými, kvalitně hrajícími protagonisty. (16.04.2011)

Nejslavnější Shakespeare ve své nejuřvanější podobě je ve filmu skutečně smrtící kombinací. Zeffirelli je pro mnohé naprostá modla, takže vychválení jeho variance Romea a Julie do nebes už ani nepřekvapuje, ale znovu jde o kritiky uznávanou zívačku. Naprosto hloupé finále může dojmout snad jen analfabety. (05.01.2024)