Zlodějka knih

Tak toto ma naozaj milo prekvapilo. Nečakal som až taký útok na city. Najväčšiu zásluhu na tom mal jednoznačne fantastický a hlavne sympatický dobrák od kosti - G. Rush. N. Watson mu skvelo sekundovala a aj hlavná detská postava Liesel hrala na svoj vek neskutočne sebavedome a presvedčivo. Osadiť príbeh do vojnového Nemecka bol dobrý ťah, mám osobne veľmi rád príbehy z tohto obdobia. Filmu veľmi pomáha hudba od J. Williamsa. Nespomínam si kedy som ho naposledy počul (žeby Warhorse?), ale tu je hudba výborná. Dokáže vyvolať emócie, dokáže posunúť postavy bližšie k divákovi a G. Rusha mi posunula k srdcu tak blízko, že som v závere len ťažko skrýval dojatie. Rozhodne lepší film než som očakával a po filme Najvyyšší nabídka je to ďalší veľmi kvalitný zárez od G. Rusha. 90%. (16.08.2014)

Niekoľko týždňov pred vypuknutím "Kryštálovej noci" roku 1938 v Stuttgarte je malá Liesel odvedená od svojich rodičov a priradená rodine Hansa Hubermanna. Jej situácia je veľmi náročná. Postupne si musí zvykať na novú matku, otca či spolužiakov v škole. Vďaka kamarátovi z vedľajšieho domu, Rudymu, všetko zvláda omnoho jednoduchšie. Vojna sa blíži, no to čo deti berú ako obyčajné hrádky, dospelí vidia úplne inak. Nacistická politika je "jasná". Situácia sa ešte viac skomplikuje schovávaním židovského chlapca Maxa. Liesel je jednou z mála detí čo si uvedomuje zlo tejto doby. Napriek všetkým okolnostiam, so situáciou sa vysporadúva po svojom. Čítanie kníh sa stalo jej životným šťastím bez ktorého si nevie predstaviť všedný deň. A tak sa z malej Liesel stala "zlodejka kníh". Pointa príbehu je samozrejme úplne iná. Téma nacistickej politiky a židovskej problematiky tejto krutej doby je nevyčerpateľná. Film mi "trošku" pripomínal nemenej úspešný snímok "Predčítač". "The Book Thief" si ma ale získal viac. Zrejme preto, že hlavnými postavami sú malé deti. Sentiment sa nedá skryť. Režisér zahral na "správnu" strunu. Použil "nástroj", ktorý diváka nenechá len tak chladným. Teda aspoň mňa. Napriek tomu, že som očakával strhujúcejší záver, jedná sa o veľmi pekný film. (01.03.2014)

Po poměrně delší době výborné válečné drama, které vás dovede vtáhnout do děje, jenž nenudí a stále udržuje v pozornosti, za což možná vděčí své knižní předloze. Herecké výkony jsou potěšující, zejména u dvou hlavních dětských postav.Některé scény mají tendenci být emotivními a občas se jim to i daří. Potěšila mne i hudba a atmosféra, stejně jako vylíčení městečka 30. a 40. let. Trochu lacině se mi jevil konec s úmrtím jedné postavy, neboť na můj vkus byl až příliš "hollywoodský". Ani tento detail však neubírá z výsledného 5* dojmu. (03.02.2014)

V rámci tejto filmovo veľmi vďačnej tématiky síce Zlodejka kníh nepriniesla vlastne nič nové, teda možno až na tú netradičnú postavu rozprávača, čo mi prišlo ako zaujímavý nápad a či už sa jedná o surovejšie podanie tejto látky alebo aj o detský pohľad na ňu, čo je použité aj v tomto prípade, nájde sa plno zaujímavejších filmov, ale aj tak som stále dosť spokojný. Dej je dostatočne zaujímavý, chválim celý ten prvok s pestúnskou rodinou a rovnako postupná zmena pohľadu na celú situáciu v závislosti na momentálnej úspešnosti Nemecka, len ma trochu mrzí, že tu nie je moc skutočne zapamätaniahodných scén, prakticky len dve. Všetky postavy si ma dokázali získať, obzvlášť hlavné trio, teda príjemná Sophie Nélisse, veľmi sympatický a otcovský Geoffrey Rush a zaujímavá Emily Watson a síce emócie sa u mňa moc nedostavili, ale inak je to režíjne kvalitne zvládnuté, obzvlášť vizuálna stránka. A tak aj napriek prakticky úplnej neoriginalite nemám najmenší problém hodnotiť takto, bavilo ma to a keby to trvalo ešte dlhšie, vôbec by mi to nevadilo. 74% (30.07.2015)

,,Každý jednou zemře, nikdo nemůře žít věčně. Až to přijde, nepanikařte. Nezdá se totiž, že by to nějak pomáhalo.... '' --- No, tohle byl nádherný zážitek. Hlavní zásluhu za to vše má bezpochyby ústřední trio, kterým je dívenka Liesel a její adoptivní otec a matka. Samozřejmě nejvíce vyčnívá svoji laskavou rolí australák Geoffrey Rush. On je hercem těžce charakterních rolí a dává s je nekutečným přehledem. Někdo jej zná možná jen díky Králově řeči, ale vzpomeňte třeba australský Swimming (2003). Film začíná netradičněa to zcela. Vypravěčem a průvodcem filmu je totiž sama Smrt respektive on Smrt. Knihu jsem nečetl, ale i tak jsem měl z filmu neskutečný požitek. Celé to bylo kouzelně malebné, teplo té rodiny sálalo skrze obrazovku. Velmi tomu napomáhala úžasná hudba a vizuální zpracování. Sophie byla jak panenka, prostě do filmu sedla. Vždycky jsem hájil nálety RAF na německá města a bránil ,,bombarďáka'' Sira Harrise, kterého hlavně po válce obviňovali z barbarství a terorismu. Němce jsem odsuzoval dle kolektivní viny, kde obžaloba byla jasná - volili a podporovali Hitlera (buď přímo) a nebo se mu dostatečně nevzepřeli. U filmu jsem si uvědomil, že jistě bylo více takových rodin v jaké bydlela Liesel, které se chovali lidsky v každé době ,,protože je to lidské''. A také poprvé snad jsem byl naštvaný na hochy v tmavě modrých battledreseech, zabalených do elektricky vyhřívaných beránků, kteří tam někde nahoře v Halifaxu, Stirlingu či Lancasteru udělali ten kiks, že pro odhoz pum zvolili Nebeskou strasse. Parádní záležitost, nutno vidět ! Dávám 5 knih z knihovny syna burgemaistera. * * * * * (10.08.2015)