Zlodějka knih

Z toho čo si pamätám, tak išlo podľa mňa o veľmi dobrý film. Napriek tomu som s nim však mal nejaké problémy, ktoré podľa mňa ma stiahli dolu, aby som si ho užil. Veľmi dobre zobrazený obraz nacistického Nemecka, máme tu skvelú hlavnú hrdinku, páči sa mi jej snaha zachraňovať knihy, ktorými je maximálne fascinovaná a rovnako aj jej vzťahy s ostatnými postavami. Problémy nastanú keď film začne byť ku koncu trošku melodramatický a najmä úplný záver keď nám smrť hovorí ako všetkých vzala, ale nechala ju nažive a musí sa vyrovnať s tým, že sú všetci mŕtvi. A okrem toho ich telá vyzerali na konci moc zachovalo po bombovom útoku. Neničí to film, len v závere je človek trošku sklamaný, keď vie, že film mohol byť efektnejší. Ale celkovo je The Book Thief veľmi dobrým filmom či už po filmovej alebo aj historickej stránke. (15.06.2015)

Jako joo, je to doják jak dění na jatkách, ale na mě to nepůsobilo uplně. Přišlo mě to příliš mnoho tradičních a tudíž ohraných elementů. Žid v nouzi, malá holčička a její kukadla, hodný lidi a ten příběh měl jen jeden filmově silnější moment, když nácek je sklepě, při ní jsem svůj dech vyhlásil za nedostatkový zboží, ale jinak mě to bohužel spíš míjelo a přitom jsem si velmi přál aby mě film trefil do toho červenýho bušícího orgánu. (14.02.2015)

Nějak se nemůžu dobrat k tomu, kdo měl být cílovkou tohoto filmu. Pokud je to dospělý divák, pak jde o hodně slabý a umělý pokus na tísíckrát ohrané téma (ne že bych ho neměl rád), pokud jsou to děcka kolem těch 12 let, se kterýma se potkáváme ve filmu, pak je to, mám obavu, pro ně úplně zbytečný a nezajímavý snímek. Sophie Nélisse hraje hlavně v závěru jako na houpačce, Geoffrey Rush předvádí svůj vyšší standard, Emily Watson mně pila krev svým utrápeným xichtem. Závěrečné rádoby přitlačení na pilu se mnou ani nehlo, takže já nemůžu dát víc jak dvě hvězdy za dočkání se konce a standardně zvládnutou filmařinu. O ničem....mnohem vřeleji doporučuju tohle. 45% (02.03.2014)

Knihu jsem nečetl, ale soudě podle jejího odrazu v tomto filmu, si ji brzy přečtu. Sám film nese stigmata i přednosti velké mezinárodní koprodukce - vystavěn na základových kamenech západního žebříčku hodnot coby oslava lidskosti může vyznít trochu cukrkandlově, znepokojivě lesklý vzhledem k pesimistickému tématu, až příliš romantizující pohled na válečné hrůzy, kterým spíš konvenuje syrovost a naturalistický vhled, který tady (až na jeden moment v závěru) naprosto absentuje, až příliš humanity a snahy natočit ,,kladný film" neboli člověčinku (jak se hezky česky říká), všechno ale zachraňuje skvělé mezinárodní herecké obsazení (asi nikde jinde neuvidíte tolik anglofonních herců a hereček používat německé přitakávací částice „ja“ a ,,nein") a dobře odvedené filmové řemeslo. Hodně nefunkční (patrně oproti knize) je pásmo vypravěče, postmoderně koncipované křížení mezi vševědoucím vypravěčem a postavou Smrti, což se pohledem diváka může jevit poněkud prvoplánovité, v tomhle hojně zastoupeném subžánru (válka očima dítěte) je to sice odvážný krok, ale patrně měl zůstat jen na úrovni literárního textu. Jistým zklamáním je naprostá absence dotazování se po důvodech, proč byli mnozí v Německu těch časů svedeni fašistickou propagandou - zřejmě zásadní otázka, která je stále aktuální i dnes. Mnohde naznačeno (účast na vizuálně zajímavém srazu NSDAP, kde došlo k pálení knih atd.), naprosto nedotaženo. Formálně je zajímavá práce s barvami - zprvu bílá (pásmo vypravěče), posléze hnědá, béžové tóny a odstíny šedé, které si podmaňuje až magická síla barvy červené, mystiky všudypřítomných praporů a vlajek s hákovým křížem. Při přemýšlení o zfilmované Zlodějce knih se nemohu ubránit jednomu srovnání - tématicky totožné a důrazem na humanitu podobné Musíme si pomáhat snese hravě světové měřítko, Hřebejkův film řešil obdobné etické otázky s větší mírou jistoty a především hloubky... (20.04.2014)

Tak toto ma naozaj milo prekvapilo. Nečakal som až taký útok na city. Najväčšiu zásluhu na tom mal jednoznačne fantastický a hlavne sympatický dobrák od kosti - G. Rush. N. Watson mu skvelo sekundovala a aj hlavná detská postava Liesel hrala na svoj vek neskutočne sebavedome a presvedčivo. Osadiť príbeh do vojnového Nemecka bol dobrý ťah, mám osobne veľmi rád príbehy z tohto obdobia. Filmu veľmi pomáha hudba od J. Williamsa. Nespomínam si kedy som ho naposledy počul (žeby Warhorse?), ale tu je hudba výborná. Dokáže vyvolať emócie, dokáže posunúť postavy bližšie k divákovi a G. Rusha mi posunula k srdcu tak blízko, že som v závere len ťažko skrýval dojatie. Rozhodne lepší film než som očakával a po filme Najvyyšší nabídka je to ďalší veľmi kvalitný zárez od G. Rusha. 90%. (16.08.2014)