Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

S těžkým srdcem hodnotím, jak hodnotím, protože hudba Dannyho Elfmana je asi to poslední, co novému filmu Tima Burtona chybí. On sice hezky vypadá, moc mě potěšila Eva Green, která konečně hraje něco trochu jiného, a dětičky jsou také příjemně podivné, nicméně je to TAK nudné, ke konci zmatené a akční jen proto, aby se neřeklo, že to není akční, a aby trikaři měli na chleba... Knihu jsem nečetl, ale přečíst si ji stále chci - momentálně proto, že prostě věřím, že bude lepší. (14.11.2016)

V magické době filmů, kterým se skoro vždy podaří mě něčím rozčílit, přichází tento osvěžující film, který mne jenom nebavil a přišel mi prostě nijaký. Už o knize jsem si myslela, že vypadá jako pěkný nápad proměněný v nepříliš dobrý příběh, a film tento dojem jenom posiluje. A nejsmutnější ze všeho mi asi připadá, jak neinspirovaný se Tim Burton zdá. Psychedeličtí kostlivci ano, děkuji pěkně, ale ve zbytku filmu jako by on i jeho štáb zapomněli na své řemeslo. Dostala jsem dvě hodiny, ve kterých se pocitově skoro nic nestalo, a když už se něco dělo, však víte: láska, nenávist, přátelství, fascinace, strach o přežití, tak to nedostalo patřičný čas, aby to mohlo zasáhnout srdce. (11.04.2017)

První kniha mě svého času zaujala už obalem a protože jsem jí listovala v knihkupectví opravdu dlouho, dostala jsem ji nakonec darem (od maminky, nikoli od velkorysého knihkupce), pak ale nebyl čas a mezi tím vyšel druhý a třetí díl, které se v mé knihovně ubytovaly rovněž (tentokrát jsem se už obdarovala sama). Chystal se film a já se těšila, trailer vypadal slibně, jenže pak se ozval hlásek čtenáře: "Nebylo by lepší si nejdřív přečíst ty knížky? Když už je všechny máš doma, dávalo by to smysl. Víš, jak to bývá se zfilmovanými knihami." Podívala jsem se na komentáře a bylo rozhodnuto, nejdřív si přečtu knihy. Toto rozhodnutí oddálilo film o půl druhého týdne, kteroužto dobu jsem ve volných chvílích trávila s úžasně čtivými knížkami. Potom jsem se podívala na film, který je vizuálně oslnivý, dokonce se objeví veverka!, což je taky to jediné pozitivní, co film nabízí. Zmatení hlavního hrdiny, vyvíjející se milostný vztah, okouzlení z neznámých světů, stupňující se napětí, chemie vznikající lásky ale i přátelských pout, nic z toho ve filmu není. Záměna schopností některých postav, naprosto jiný vzhled a charakter dalších, to všechno jsou malicherné ptákoviny, že film naprosto zahodil ambice na to dosáhnout poutavostí úrovně své předlohy, je chyba velká jako Británie. Pořád je tam tedy ta veverka, ale upřímně, s tímhle kladem by bylo lepší podívat se na dokument o veverkách. (29.08.2017)

Domov Perregrínky je taký príjemný, pozerateľný rodinný film, najlepšie na nedeľné popoludnie v telke. Na čom vážne nie je v podstate nič zlé, ak by sa k niečomu podobnému "neznížil" jeden z najväčších vizionárov Hollywoodu. Čo sa stalo, že taká bitka kostlivcov s monštrami a deckami je absolútne nudná a pomrkávanie na diváka, že Burton tu v skutočnosti vzdáva hold Harryhausenovi, je proste iba pózou, to dúfam nevie ani samotný režisér. Predpokladám, že film urobiť family friendly bolo rozhodnutím štúdia a Tim sa len viezol. Dlhá expozícia navnadila, druhá tretina v domove miestami okúzlila, miestami nudila a záverečná časť je čistý bordel v akomkoľvek zmysle slova. Takže budem miernejší a výsledné hodnotenie patrí rodinnému komernčému filmu a nie autorskému Burtonovmu počinu. (21.04.2019)

Příjemná podívaná, která se ke konci lehce zvrhává (ach ty nelogičnosti), ale tak už to občas u Burtona bývá. Já ty jeho podivnosti zkrátka můžu. Přesto jsem do filmu nešla s příliš velkým očekáváním, a odešla jsem mile překvapená. Ne nadšená, ale překvapená. Eva Green válí jako vždycky, vizuálně je to nádhera a atmosférou parádní. (11.11.2016)