Zmizelá

Originálně vyprávěný příběh, kdy se Ben Affleck jednoho dne vrátí domů a zjistí, že jeho žena za podezřelých okolností zmizela. Do věci se ihned vloží policie s médii a postupně se proti němu obrátí nejen celé město, ale celý národ. Každá mince má však dvě strany a tak se postupně odkrývá skrytá pravda. Film činí velkým jeho promyšlenost do sebemenšího detailu, jeho preciznost a bezchybné načasování. Osobně si nemyslím, že Ben Affleck je dobrým hercem, ale tady svoji roli zahrál perfektně. Každopádně bych nerad upozadil kohokoli z obsazených herců, neboť svoji roli splnil na jedničku každý (dost možná nejlepší role Rosamund Pike). 85% (26.02.2021)

Opět a znova dokonalá Fincherova režie, která perfektně buduje pohádkovou romantiku, nekompromisně boří mýty šťastného manželství a hlavně s chirurgickou přesností dávkuje jedno odhalení za druhým. Film je velice chytrý, nevyzpytatelný, intenzivní, chytlavý a hravý stejně jako si božská femme fatale Rosamund Pike hraje s muži ve svém okolí. Po malinko zbytečných Mužích, kteří nenávidí ženy se tak Fincher vrací do dob Zodiaca a Podivuhodného případu BB, kdy si divák i při nadprůměrné stopáži přeje, aby byl film ještě o pár minut delší... 9/10 (23.10.2014)

Na Finchera slabší kousek. Ano, byla to dobrá kriminálka, dokud to nedopadlo tak, jak to dopadlo. Už jsem v komentářích zahlédla, že kvůli finále dal někdo odpad! a vůbec se tomu nedivím. Upřít originalitu námětu nelze, ale mně to zkrátka nesedělo a v závěrečných minutách jsem si musela klepat na čelo. Zkrátka výborně rozehraná kriminálka s neukočírovaným koncem, který - co si budeme povídat - zkurvili. Co taky vůbec nedává smysl je příběh Amy, který po návratu vyprávěla světu. Kamerové záznamy z domu u jezera tam přece byly jen za tři dny, ne celý měsíc. Stačí se trochu zamyslet a člověk objeví spoustu logických mezer. O to víc mě překvapuje, že je film opěvovaný i velkými rádoby kritiky (čti hnidopichy). Za mě menší zklamání. (28.12.2014)

Takže tohle je to drama, ze kterého si všichni čůrali do kalhot blahem? Je to neosobní, studené, oba dva na proplesknutí. Nejvíce se mi líbila postava detektivky a sestry obviněného – u nich to vypadalo na nějaký charakter. Jenomže jinak je jako se procházet v mlze. Možná je to ze začátku příjemné, když vycházíte z tepla domova, ale postupem času si uvědomíte, že vlastně nic nevidíte a cítíte neustále to samé. Žádný zvrat. Nic, z čeho byste měli radost. Je to film o tom, kterak manipulace s lidmi, bezcharakternost a citová apatie zvítězí. To je odraz USA? Evropy? Světa? Když se nad tím takhle zamyslím, je to hnus. Ale to je asi tak jediná emoce, kterou ve mně film vzbudil. Jinak nic. Pusto prázdno. V mlze. Ale natočené je to precizně, o tom žádná. (05.03.2015)

Podobně jako Paul Thomas Anderson také David Fincher se v rámci své režijní dráhy posouvá k čím dál tím utlumenější a střídmější formě dokonalosti. Po první části filmografie, která se vyznačovala okázalou formální efektností, jež u Finchera kulminovala v "Úkrytu" oplývajícím hrátkami s průlety kamerou prostorem v dokonalých realitu popírajících jízdách, přichází v pozdějších filmech stále větší efektivnost a nenápadnost. Neznamená to, že by se Fincher i PTA stali nějakými askety, ale pouze že jejich mistrovství se projevuje tím, že na sebe nikterak nepoutá pozornost. Skoro bychom mohli mluvit o návratu studiového stylu, kde také forma sloužila k maximálnímu vtažení diváků do vyprávění a neměla na sebe nikterak upozorňovat, jen tentokrát se nejedná o následování nějakých konvenčních pravidel, ale projev dokonalého obeznámení s řemeslem a maximální promyšlenosti zpracování každého záběru za jeho účelem v celku díla. "Zmizelá" pak představuje Fincherovu strhující masterclass v šálení diváků, kde současně žasneme nad vyprávěním (příznačně o postavách, které šálí své okolí a důmyslně pracují se svým obrazem), ale také nad tím, jak zdánlivě lehce a nenápadně nás film vede a drží přikované k obrazovce či plátnu po celou dobu, aniž by nám dovolil vydechnout. (11.11.2020)