Across the River
Obsahy(1)
Marco Contrada pracuje ako etológ na taliansko-slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po niekoľkých nociach si uvedomí, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom totiž skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (80)
Zkrátit stopáž o dvacet minut a možná bych u toho dvakrát neusnul.Začátek je strašně dlouhej a bez mučení se přiznám, že mě to prostě nebavilo.I když film pracuje s výtečnou hudbou (nejsilnější prvek filmu) a místy má opravdu silné pasáže, vše je zničeno či spíš pošlapáno tou nesnesitelnou stopáží.Atmosféra byla, námět na jedničku a pointa ucházející, ale pracovat s jedním hercem 102 minut je prostě moc.Řemeslně výtečná žánrovka, ale pro trpělivé diváky, ale to je bohužel moje nejslabší vlastnost.50%. ()
Velmi, ale velmi špatný film, který jen pozoruje počínání etologa, který sleduje zvěř a prozkoumává opuštěnou vesnici a to je vše. Žádný příběh, žádná atmosféra, žádný strach. Hororem se to rozhodně nazývat nedá. Kamera a střihy působí to velmi amatérsky. Nudilo mě to a ke konci už hodně rozčilovalo, protože co se tam dělo, tak bylo od začátku do konce úplně stejné. ()
Nebudu lhát, těch cca 100 minut mi přišlo jako dvě a půl hodiny. Ovšem nezaměňovat tenhle pocit s nudou - protože to byly naprosto *úžasné* dvě a půl hodiny. Vady na kráse by se našly, ale ač ne bezvýhradně, jsem z Oltre il guado nadšená. Po poměrně dlouhé době konečně zas nějaký filmový horror, který se mi opravdu zadřel pod kůži a při jehož sledování mě mrazilo v kostech. Nenápadná ambientní nádhera, jíž hodně pomáhá i poněkud derivativní, ale naprosto znamenitý soundtrack. A velmi jsem ocenila fakt, že ačkoli Bianchini efektně použil pár found footage vychytávek, nenatočil (zaplaťpámbu) found footage film. ()
V zásade stále platí to, čo som napísal k filmu Antikrist: "Kto sa bojí, nech do lesa nechodí." Mladý spočítavač zveri sa nebojí, pretože hory pozná, rovnako tak ich prírodných obyvateľov. A tak sa nezľakne nejakých akože bubáckych znamení. Pretože všetko je vysvetliteľné. Veď ide len o zvláštne spracované zvieracie mŕtvoly a kosti. A sú aj šelmy, čo to takto robia. Alebo nie? Je toto tá chvíľa? Chvíľa, kedy racionálne zmýšľanie nahlodajú podivuhodné úkazy? Opustená horská dedina a zvláštne zvuky. Prepadnutie do iného sveta hrozí však až vtedy, kedy myseľ muža opantá iracionalita. Potom sa rúca všetko. On aj jeho záchrancovia. Pretože nezvláda komunikáciu s niečím čo tu je a pokúša sa. O niečo. Zaprášené artefakty, stopy dávnych nešťastí i zlyhaní, staré kamerové záznamy aj tie nové digitálne, zachytené lesnými fotopascami, redukovaná farebnosť, dievčenské akoby gregoriánske chorály. Všetky tieto ingrediencie sprostredkúvajú veľmi dobre ponurú atmosféru uprostred hlbokých lesov taliansko-slovinského pohraničia. Vydarená hororová jazda, ktorú ocení každý, kto sa rád túla lesmi a prespáva v opustených domoch. Jemná výhrada sa týka príliš useknutého konca, nuž ale kto chce dokonalosť, nech si radšej pustí nejaký iný súčasný, ale zato dokonale gradujúci a zvyčajne myšlienkovo aj atmosférou dokonale sterilný horor. ()
Filmový žánr horor jsem u sebe považoval už za uzavřenou kapitolu. Bylo to něco, čemu jsem v rámci možností a dostupnosti filmů na VHS rád docela holdoval, ale co s mým přibývajícím věkem pro mne začalo ztrácet kouzlo. Prostě jsem se u toho nějak odnaučil bát a většina hororů mi dokonce přišla tupých a debilních. Vždycky jsem preferoval ty pocitové, kdy člověk má strach spíše utvářený vlastní rozdivočelou fantazií, než když po obrazovce běhá kostlivec se sekerou a skučí... Posledně jsem si dokonce řekl, že už na horory nebudu koukat. Je mraky filmů co stojí za vidění, tak proč koukat na něco kde třeba někdo běhá vyděšený v temným baráku a nenapadne si ho ani rozsvítit.. :-). Páč je to tak hustější asi.. Dneska jsem opravdu nazdařbůh sáhl do své databáze a netuše do čeho jdu si pustil tuhle italskou laskominu. Začátek vypadal na slušný survival, ta rozvodněná řeka nevěstila nic dobrého ani časný návrat... Ovšem to co se dělo pak... Už hoooodně dlouho jsem u filmu neměl tolik nepříjemných pocitů jako tady. Obdivuji odvahu hlavního hrdiny, protože já bych tam nepáchl a i kdybych měl karavan utopit nebo s ním sjet řeku, mazal bych odtamtud co by to šlo... Souhlasím s kamarádem Malarkeyem, byly chvíle, kdy jsem civěl na obraz a cítil regulérní strach... Konec to pravda krapátko shodil, ale i tak doporučuji tuhle vytuněnou taliánskou variaci na Blair witch v nějaký sychravý den si pustit někde na samotě na chatě. Garantují vám, že na záchod ven do mokrého lesa nepůjdete. Buď to vydržíte do slunka východu a nebo nepohrdnete nejbližší prázdnou PET flaškou, ideálně tou na stole. Výborná hudba, výborné lokace, slušná kamera... S radostí zvolávám! Horor žije! Dávám za 4 fotopasti. * * * * ()
Reklama