Malý princ

Malý princ je kratičká knížka o dětském pohledu na svět dospělých a i přes svou přímočarost si nemyslím, že je jednoduchá k filmovému přepisu. Tvůrci si s tím v tomto případě poradili velice dobře a knížkou se nechávají inspirovat pouze do poloviny filmu a poté vypráví svůj vlastní příběh vyprávěný očima malé dívenky. Je to jiné než cokoliv od Pixaru a pro menší publikum možná i méně zajímavé, ale ve výsledku o to lepší. (20.10.2016)

Ona i knižní předloha je takovej Coelho pro autistické děti, nicméně i přes snahu film postrádá její existencinální osamělost. Namísto toho bojuje s náročnou narativní uchopitelností knihy skrze standardní dějovou linii vystřiženou z pixar školy, která hledá společnou řeč s dětmi i dospělými, čímž vznikl prapodivný příběhový patvar, který nedával smysl ani mě. Chudáci děti. (25.03.2016)

Tak som si pozrel Malého princa a vybavil sa mi Rómeo a Júlia. Zeffirelliho verziu mám medzi desiatkou najobľúbenejších filmov a Luhrmanovej verzii s Leonardom de Capriom som horko-ťažko pridelil dve hviezdičky. Literárne diela takých kvalít, ako sú dve spomínané by nemal upravovať hocikto a beztrestne, lebo potom sa dostaneme k situácii, ktorú opísal Ray Bradbury v 451° Fahrenheita. Ale po poriadku. Malý princ je podľa môjho názoru nesfilmovateľná kniha. Každý čitateľ si s pomocou knižných ilustrácií vytvorí vlastnú odozvu tohto diela a žiaden filmár nemá šancu sa mu do jeho predstavy trafiť. Oni si to režiséri asi uvedomujú a snažia sa pôvodinu ozvláštniť, v tomto prípade grafikou, hudbou a zmiešaním s ďalšími dejovými linkami. Výsledkom je guľáš, ktorý podľa mňa nemá cieľovú skupinu. Vnukovi to nepustím a pre mňa to bol stratený čas. Prečítal som si zopár komentárov a je mi ľúto, že niekto knihu nečítal a po zhliadnutí tohto filmu si ju ani nemieni prečítať. Ale je to ich voľba a mňa do toho vlastne nie je nič. Takže záverom sklamanie, ale nie premárnená šanca, lebo ako som už spomenul, v tomto prípade žiadna šanca pre filmárov neexistuje. (24.12.2016)

Pro začátek bych rád poznamenal, že Malého prince tuze nesnáším a myslím si, že je to makabrózní mrdka. Exupéryho obliba v dětech a jejich pohledu na svět mi přijde idiotská. Na dětech není nic pozitivního a na jejich pohledu na svět nic poetického či jakkoli výjimečného. Děti jsou jenom miniaturní a kurevsky hloupá obdoba dospělých, co si neumí utřít prdel a vyslovit "ř". Nesnáším děti. Nesnáším sebe za to, že jsem někdy nějaké byl. A nesnáším autory dětských knížek, protože věřím, že to jsou pedofilové, kteří si nad svými výtvory každý večer leští ocas. Vlastně je nesnáším nezávisle na tom, že to jsou pedofilové. Proti pedofilům nic moc nemám. Kdo jsem, abych soudil lidi za nějaký zvrácený kód v mozku, který jim diktuje, aby se jim dělalo těsno v kalhotách zrovna z dětských prdýlek? Přes to všechno ve mně tento snímek nerozpoutal bouře spravedlivého rozhořčení. První dvě třetiny mě dokonce svým pohledným vizuálem a nepříliš idiotským dějem bavily. Vlastně nebýt té poslední třetiny, která může směle zastoupit libovolný pixarovský hnůj za posledních deset let, tak tomu vrazím čtyři hvězdy a na vteřinu přehodnotím svá protiinfantilní přesvědčení. (27.02.2016)

Rozhodně mi nevadí, že film se po obsahové stránce vlastně vůbec nedrží předlohy. Ale ten pohled na svět dětskýma očima tam je. Jen nevím, jestli by si Saint-Exupéry přál vidět svůj konec v posteli, ten dobrodruh s romantickou duší přece musel odejít ze světa s tajemstvím, musel jít hledat svoji růži při posledním letu. A stejně nikdy nebudu věřit, že ho sestřelil německý pilot, on jen odletěl pomoci bojovat Malému princi s baobaby. (19.09.2016)