Láska na kari

Bodejť by to jeden neměl za romantický cukrkandl, když to naši čulibrci přeloží jakoby měl mít film premiéru na Valentýna. Moje Sto stop dlouhá cesta byla upřímná a pohodová, což bych na tak krátké vzdálenosti snad ani nečekal. Navíc díky roztomilé Charlotte si na své přišly moje chuťové buňky i přesto, že jsem byl po jídle. Nejsem už totiž tak blbej, abych chodil na film o vaření před večeří. (Ashburton, NZ) (07.09.2014)

The Hundred-Foot Journey splňuje vše, co si představuji pod pojmem sluníčkový film. Pohoda hustá, že by se dala krájet, herci do jednoho sympatičtí, křišťálově čistá láska byla přítomna taktéž a z těch mála vypjatějších momentů čiší takový klid, že ani nemáte potřebu držet hlavnímu hrdinovi palce nebo s ním soucítit, protože prostě víte, že všechno dobře dopadne a on se rozhodne správně. To je sice někdy na škodu, ale ne tady. No ale hlavně je tu spousta jídla, které ve mě vzbuzovalo reflexy Pavlovových psů a lednice plná vánočních pochutin mi najednou přišla šedivá a fádní. Jako bonus bych zmínil roli Helen Mirren, ve které tento symbol britského herectví ztvárnil patriotku Francie i francouzské kuchyně. Docela by mě zajímalo, jak se na to Frantíci tvářili. 80% (27.12.2014)

Kdyby ten film byl výrazně kratší a nepřipomínal prostředím trochu "Čokoládu", je to naprosto krásná oslava jídla. Takhle je to sice pořád oslava jídla, navíc mojí milované indické kuchyně, ale zároveň to je trochu zdlouhavá romance a ukázka toho, že na těch hvězdách vlastně nesejde, pokud nejste šťastní. (11.12.2014)

Další nezávadný a dokonale ošetřený produkt vzniklý pod dohledem pana Spílberga, vzniklý z rozmaru paní Oprah Miliardářky Winfrey. Pan Helstrém tu slouží jen jako pouhá nájemná síla - ani stopy po něčem tvůrčím a trochu podnětném, nedejbože kontroverzním... a spíš než film pro obě pohlaví je to dílko bezpohlavní - přeslazenej naleštěnej kýč o ničem - "hovno v celofánu" se tomu tuším říká odborně,že? A nebo mě to prostě jen šíleně nudilo a nebavilo... (05.09.2014)

Celý film je jeden velký útok na city, ale na to jsme u Lasseho už zvyklí. Příjemná romantická komedie na sobotní večer s odpudivou Helen Mirren, nacionalistickými Francouzi, kanadskou verzí Winony Ryder v dobách největší slávy a povedenou indickou rodinkou. Honba za michelinskými hvězdičkami může opravdu někdy trvat i třicet let, ale scénař si zasloužil krapet osekat, zvláště poslední půlhodina byla zbytečně zdlouhavá, když jsme stejně všichni věděli, jak to dopadne. (31.03.2015)