V hlubinách země

Takový příjemný hororový příběh z amerického Paskova. A velice efektivně ekonomicky řešený, pokud jde o snižování počtu horníků. Takže žádné mohutné propouštění výkonných štajgrů, stačí poslat pod povrch nadpřirozené síly a spoléhat se, že se velmi razantně postarají o ty zásadní škrty. Bum bác! Jeden zasypaný důl, parta přesvědčivě umolousaných horníků kolem charismatika Jeffa Faheyho, která si do svých testosteronem nasáklých řad dovolila přibrat blond sexici, i když to nosí smůlu. Pohledná Kelly Noonan hraje starostlivou dcerušku starého mrzouta George, pro něhož to má být poslední šichta před důchodem. Hapruje mu zdraví, vykašlává trochu krvavé hleny, což je zatraceně dobrý důvod přenechat těžbu jiným. A kupodivu se ženský prvek ukázal nejnosnějším, neboť režie nedokázala naplno využít možnosti klaustrofobického prostředí. Divák alespoň jitřil naděje, že když už nic jiného, může pomyslně opíchat hezkou herečku. Dost s rezervou se dá brát avízo, že je film natočen podle skutečných událostí. V reálných mantinelech se to moc nedrží, uvěřitelná je maximálně ta část do zasypání šachty, pak už nastoupí ta většinová hororová část, která tolik randálu nenadělala. Kolikrát už bylo v jiných hororech k vidění, jak se přeživších náhle zmocní jakési šílenství, zde jsou tím rozdílovým činitelem horníci a prostředí těžby uhlí, které nepatří k těm nejfrekventovanějším, do něhož nás filmaři berou.Ta posedlost na mě nepůsobila nijak valným dojmem. Předně nebyla nijak vysvětlena, (předpoklad, že děsivé vize zapříčinil docházející kyslík, to je jedno z možných a docela debilních vysvětlení, které jsem si z toho odvodil sám), nenabídla moc zajímavé scény, napětí dost kolísalo, ve scénách, v nichž mělo být, celkem absentovalo. Režie Ben Kitae sice měla nedostatky, pokud jde o atributy nezbytné k ideálnímu diváckému prožitku, ovšem technické hledisko snese vysoké známky, když uvážím možnosti omezeného rozpočtu. Gore sice pomálu, ale to, co se objevilo, vypadalo více než dobře. Zasypání v kašírovaném dole určitě mohlo být mnohem intenzivnější a propracovanější. 60% (12.05.2016)

Ze začátku jsem se obával, že Beneath bude (zase a opět) spíš drama než horor, ale postupem času se z toho vyloupla slušná hororová podívaná (byť Livingdead to vidí jinak a když to tvrdí zrovna on... :-), sice ne tak dobré, jako před pár dny viděné Pod zemí, ale i tak to svojí (hustě klaustrofobickou) atmosféru má, krví se taky nešetřilo a navíc to má od zmíněného Pod zemí i lépe zvládnutý závěr. Pokud by vypadaly všechny hororový videofilmy jako toto, tak to by se to kurde žilo. Jediná výtka tak letí k prostřední části filmu, kde tomu malinko spadl řetěz, ale poslední třetina to zase nakopne. Dech vám to, narozdíl od těch permoníků, asi nevyrazí, ale po tu hodinu a půl budete rádi, že dýcháte krásně čerstvý vzduch (teda v případě, že nemáte, jako já, za sousedy kretény, co musí každý večer hulit na balkóně :-). (15.09.2014)

Mám pro podobný (klaustrofobický) horory slabost a rád jim nadržuju, takže asi nebylo něco v cajku, když jsem se první dvě třetiny do nějakého pocitu zábavy musel celkem dost nutit. Jak ale všem aktérům v ucpaném podzemí postupně docházel dech, film jej naopak pomalu začínal chytat. Závěr už mě držel ve střehu, přesně takovém, jaký jsem očekával od celé stopáže. Škoda. (03.07.2014)

Náhoda tomu chtěla, že se mi v jeden den dostali pod ruky dva stejnojmenné filmy. Zatímco ten druhý za moc nestál, tak tady jsem byl docela mile překvapený. Od dob Pádu do tmy jsem našel v podobných kouscích doslova zalíbení, protože většina z nich nám dokáže nabídnout slušnou dávku klaustrofobické atmosféry. No a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. V dole jsem byl jen jednou jedinkrát ve svém životě a to při školní exkurzi v Ostravě, ale dodnes to ve mně zanechalo zvláštní nepříjemný pocit. Sice netrpím klaustrofobií, ale prostě jsem se necítil v těch potemnělých šachtách moc dobře (a to jsme nebyli v žádném případě moc hluboko) a už vůbec bych se nechtěl hornictvím živit. Nicméně tihle chlapi mají můj obdiv. Ale zpátky k filmu. Po klasickém začátku ve kterém se seznámíme s hlavní hrdinkou a skupinou horníků, se velmi rychle šlo na věc, což se mi samozřejmě líbilo. Režisér Ketai už měl s hororovým žánrem menší zkušenosti (stojí za nepříliš povedeným 30 Days of Night: Dark Days), ale teprve zde jsem mu přišel na chuť. Byl jsem doslova vtažen do potemnělého prostředí šachet, krumpáčů a uhlí a díkybohu jsem nemusel na onu vychvalovanou atmosféru čekat moc dlouho. K důlnímu neštěstí dojde hned po několika minutách, takže počet nedůležitých postav se rychle zmenšil a divák se tak mezi přeživšími lépe orientuje. No a poté nastává klasický survival horor, kdy skupina lidí musí bojovat nejen s nepříznivými živly, sebou samými, ale i čímsi neznámým. Něčím, co je ukryto v temnotách. Nebo je všechno tak trochu jinak? Každopádně i halucinace hrály důležitou roli.Tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Ve filmu si totiž nemůžete být jisti, zda zrovna vidíte halucinace, nebo realitu. Tvůrci se totiž do svého díla pokusili procpat i několik věcí, které měly dopomoci k zajímavým zvratům děje a překvapivému konci. No překvapivému, jak pro koho. Bohužel musím říci, že právě některé z těchto prvků mi spíše přišli jako rušivé elementy v jinak dobrém filmu. Nechci zbytečně spoilerovat, abych vás nepřipravil o všechno překvapení, ale třeba ty „zombie“ bych klidně vynechal. Zbytečně mi to zkazilo celkový dojem. 60% (11.12.2016)

Tak tady se režisér prachmizerného sequelu 30 Days of Night docela vytáhnul, to bych od něj nečekal. Pěkný důkaz, že lámat hned nad kýmkoli hůl se nemá. Beneath je ukázkovým survival hororem, tedy filmem, v němž skupina postav bojuje - klasicky v nějakém atraktivním přírodním prostředí (hory, jeskyně) - o přežití, a to jak proti vnějším okolnostem, nejrůznějším záporákům, tak proti sobě navzájem. Survival je divácky docela vděčný subžánr, protože když se adekvátně zpracuje, může disponovat napětím v podstatě o začátku dokonce. A Beneath adekvátně zpracovaný je. Prostředí zasypaného uhelného dolu působí špinavě a klaustrofobicky. Když si člověk navíc vzpomene, jak z různých koutů světa sem tam nějaká zpráva o podobné nehodě přijde, působí zápletka poměrně uvěřitelně. Řemeslně se jedná o naprosto bezproblémovou záležitost, herci jsou slušní. Scénář by možná zasloužil trochu větší pozornosti, protože postupem času - jak postavy začínají halucinovat, se situace stává docela divácky nepřehlednou, a teď zpětně si přesně nevybavuju, jak vlastně který z horníků přesně dopadl. Taky se mohlo jít psychologicky trochu víc do hloubky, potenciál by tam byl. A snímku by také prospělo, kdyby se jednalo o čistě chlapskou záležitost alá Carpenterova Věc, neboť jasné zaostření na jedinou hlavní ženskou postavu, které se v dole scénáristickou náhodou ocitne, činí film mírně předvídatelným. A přestože se děj odehrává ve strašidelném podzemí a postavy trpí strašidelnými představami, film spíš drží v napětí, než že by vyloženě děsil a strašil ... ale to k survivalům tak nějak patří. I přes tyto dílčí výtky se z Beneath ale nečekaně vyklubal výborný survival a asi nejlepší podzemní horor od prvního Pádu do tmy. 8/10 (02.07.2014)