Vzkříšení démona

Když člověk jednou zemře, nelze ho už přivést zpět k životu. Výzkumný tým čtyř lékařů a jedné kameramanky je však zcela opačného názoru. Za dveřmi jejich laboratoře provádí přísně tajný a nepovolený výzkum, jehož výsledkem je vyvinutí zázračného séra, po kterém k životu přivedli mrtvého psa. Výzkum by to byl jistě převratný, kdyby nebylo hned několik negativních faktorů, které výsledný dojem kazí. Pes vykazuje známky agresivity, výzkum je prozrazen a následně z vyšších míst přichází příkaz k zastavení experimentu a zabavení séra. Tým to nevzdává, tajně pokračuje ve výzkumu, do toho za nešťastných okolností umírá přímo v laboratoři doktorka Zoe, kterou se na místě její snoubenec rozhodne vrátit zpět mezi živé. Jde o riskantní krok, neboť experiment s člověkem je už přes čáru, ale doktor si postaví hlavu i čuráka a nehne s ním ani ministr zdravotnictví. Hádáte správně. Zoeyin návrat mezi živé nedopadne podle očekávání. Olivia Wilde kývla na totálně béčkový scénář, který je slitkem cca deseti jiných známých filmů. Otře se mimo jiné o Noční můru v Elm Street, nepřehlédnutelně koketuje s Hráči se smrtí, ke slovu se dostane i pojem Kubrickova chodba i Fincherův třetí Vetřelec, scifi rank zastupují Scanners, ze současnějších filmů vykrádá třeba Lucy. Nijak osvědčené scenáristické duo Slater &Dawson ve scenáristické laboratoři vyvinulo téměř tragický scénář plný nesmyslů, který doprovázejí tragické herecké výkony. Vůbec nejhorší je v tomhle ohledu hlavní hvězda Olivia Wilde. Neumí sice přesvědčivě hrát posednutou, ale jako plus pro ni hovoří to, že za svoji kariéru byla poprvé nehezká, s minimem líčení a úpravy vlasů. Překvapením filmu je režie neznámého režiséra Davida Gelba, který vytvořil skvělou symbiózu s kameramanem Michaelem Fimognarim. Až na pár výjimek, neopustíme prostory laboratoře a jejího přilehlého prostoru. To byl jeden z nejlepších nápadů celého filmu. Nechybělo mnoho a vytvořila se velmi hutná, klaustrofobická atmosféra. Ve filmu chybí krev, zabití nenadchnou. Film, na to, jak je krátký, má i celkem vlažný rozjezd. Celkově film trvá jen něco málo přes 70 minut(!). V kinech to samozřejmě nemělo co pohledávat. Béčkový scénář kloubí v sobě hned několik žánrových prvků. Vůbec nevysvětluje, proč se tak děje, není jasné, koho po oživení Zoe přivolali v jejím nitru. Objevují se totiž i satanské motivy anorganicky doprovázené schopností telekineze oživeného monstra. Výzkumnému týmu nelze dost dobře věřit jejich erudované schopnosti. Stačilo vlahým okem přejet jejich sestavu čítající mladého černocha, hulícího kudrnáče, katalogovou modelku a rádoby doktora věd a bylo to k zasmání. I film budí nechtěný smích. Za vše hovoří scéna, kdy se vědci i přes embargo vetřou do výzkumného komplexu a vrátný na obhlídce zkontroluje všechno možné, ale jejich laboratoř nechá ladem(!). A to se mně ani nechce vypisovat ta tuna scenáristických hovadin, včetně trapného traumatu z dětství, které se vrací v podobě noční můry. Už chyběl jen Freddy Krueger. Lekačky fungovaly, na mě ne, ale připouštím, že leknout se u toho (občas) dá. Když se film začal zlepšovat, pojebal to závěr. Ten je naprosto otřesný. Film za moc nestojí. Perfektní vizuál, zajímavě využité prostory laboratoře a nad tím převažuje pachuť béčkové slátaniny, která ani pořádně nevěděla, čím by ráda chtěla být. Jo, výzkum na to uspořádávat nehodlám. 40% (31.05.2015) (méně) (více)