Pasažéři

Prvních třicet minut je tu viditelná snaha přiblížení sociální izolace jedince, z jehož dlouhodobé deprivace dojde k neetickému a nehumánnímu rozhodnutí. Dalších čtyřicet minut sledujeme pokřivenou romantickou space-operu, která se snaží diváka ukecat vcelku zajímavou dynamikou vztahu dvou odlišných lidí. Sem tam vystrčí růžky náznak sociálního dramatu - to pro srovnání zpovykané intelektuálky a sympatického dělníka (trošku stereotypní, řekněme). Druhou část ukončuje katarze, která děj nasměruje k dramatu, k němuž ovšem nedojde, protože v aktu třetím se všechno mění na akcí nabitý a předraženě trikový díl Star Treku. No a to se pak všechno hodně rychle a nelogicky vyřeší (to bych si vážně úplně odpustila) - dost tu absentuje přidaná hodnota předchozí hodiny - vztah hlavních hrdinů. Osobně mám pro tento film slabost, protože přesně vím, co bych na něm odstranila, řadu efektivních triků a plno akčních scén, soustředila bych se jen na vztahy a dilemata, tam to má daleko větší potenciál, a to jak scenáristický, tak herecký, stačilo by to jen lehce přiostřit a zdramatizovat. A taky bych se pak na sebe tolik nezlobila, že tohle je má nej scifi guilty pleasure poslední dekády! Asi sice nejsem cílovka, ale chytlo mě to na háček spolehlivě, dost vážně totiž pochybuji, že osmnáctiletá mladá dospělá bude slintat nad Chrisem v hipíckém vousu a žábkách (jako já), a že stejně starý kluk se bude rozplývat nad -standardně a zase- uměle přestárlou a vcelku nesympatickou Jennifer. A proč to sakra stálo takovej kotel prachů, když by to mohlo být za polovic a daleko lepší? Jsem kritická, to ale neznamená, že pro Pasažéry nemám velkou slabost. 70%. (18.06.2017)

Sci-fi to má těžké, až příliš často slouží jen jako ozvláštňující kulisy pro jiné žánry. Často pak sledujete horor, krimi nebo akčňák ve futuristickém kabátku. Pasažéři představují čistokrevnou romanci zasazenou pro oživení do prostoru obří kosmické lodi. Pokud ke snímku chcete přistupovat jako k dramatu, dobrodružnému příběhu nebo nedej bože začnete přemýšlet nad logikou zobrazovaného mikrosvěta vesmírného korábu s elegantními promenádami, bazény a luxusními atrakcemi, nevyhnete se zklamání a odsudkům. Psažéři jsou ideálním doplňkem pro večer ve dvou, kdy v jedné ruce držíte sklenku vína a druhou objímáte svého partnera či partnerku. Je to příjemný film, kterému je snadné odpustit určitou naivitu a scénáristické můstky kormidlující příběh žádoucím směrem. Ještě nikdy jsem snímku, na kterém se podílela Jennifer Lawrence nenadělil víc než dvě hvězdičky, a jak se tak dívám do její filmografie, u dosud nezhlédnuté části nacházím podstatně víc kandidátů na odpad než slibných kousků. Takže té chudince vyjdu vstříc a nadělím čtyři hvězdičky a 75 % celkového dojmu. Jako bonus může sloužit i zajímavý design kosmické lodi a jejích interiérů. V rámci toho, k čemu se sci-fi běžně zneužívá, je to ještě velmi pozitivní příklad... (23.04.2018)

Jediný film svého druhu, kreativně uchopená a logicky rozvíjená romanťárna v cinefilním prostředí milovníků Vesmírné odysey nebo Vetřelce. Divácké nadšení z konfortu a neomezených možností uzavřeného futuristického světa působivě konfrontováno s vyvstávajícím morálním dilematem, přesně rytmizované vyprávění hladce spojuje linie nadřazeného sci-fi konfliktu s vnitřními konflikty a vztahy probuzených aktérů. Postava Laurence Fishburna je sice velmi násilně provedenou scénáristickou vsuvkou, jejíž jediný účel je popostrčit ústřední dvojici vstříc vyřešení technických závad, a závěr je přehnaně hollywoodský, ale celkové nadšení i tak výrazně převažuje, a to nejen díky sympatickému Prattovi a překrásné Jennifer, kterou by vzbudil snad každý chlap s alespoň minimálním sexuálním apetitem, ale také zásluhou nádherných kinematografických odkazů v čele s barmanem Michaelem Sheenem alias Lloydem z Kubrickova The Shining, který se okamžitě řadí k nejroztomilejším figurkám v historii barmanské i sci-fi. Kdo vede řeči o šíleně promarněném potenciálu, musí mít tu nejbujnější fantazii od dob Tolkiena, 85% (27.02.2017)

Film, kterému by daleko více slušel poloviční rozpočet. První komornější polovina je překvapivě hodně fajn. Chris Pratt a Jennifer Lawrence film silně táhnou, chemie mezi nimi fungovala a já jsem byla zvědavá, zda to takhle komorní zůstane po celou dobu, nebo zda se začnou pokládat těžká morální dilemata, či půjde zkrátka jen o feel good romanci zasazenou do atraktivního prostřední. V podstatě bych všechny tyto varianty brala všemi deseti, jenže tvůrci se ve druhé polovině rozhodli vydat tou blockbusterovou cestou a přesně v tom momentě se z filmu stává tuctové a utahané sci-fi. Napětí nefunguje a vy ani na malou chvíli nemáte pocit, že skutečně o něco jde. Pasažéři vás nenaštnou, neurazí a vlastně se možná ani nudit nebudete, jen u závěrečných titulků budete mít pocit, že jste viděli jakési nic. Alespoň u mě film nevyvolal jednu jedinou emoci. (28.12.2016)

Dvě herecké superhvězdy letí vesmírem, zažívají dobrodružství a hledají cestu jedna ke druhé navzdory odpudivé lži. No a to je všechno. Pasažéři dávají velký prostor Prattovi i Jennifer Lawrence a oba ho beze zbytku využívají, bohužel ale hrají spíš na charisma než na zajímavé postavy. Chemie mezi hrdiny a milostná linka je na celém jejich příběhu to nejzajímavější, problém je ale v tom, že zabírá tak třetinu filmu a bez ní Pasažérům dochází dech. A samotné finále je navíc vyloženě nepodařené. Pratt a Lawrence se ovšem snaží tlačit to dopředu za všech okolností. Co dál? Hezká výprava, povedené triky a pár docela napínavých scén. Ve finále tak docela solidní podívaná, od dvou nejpopulárnějších hereckých tváří současnosti bych ale přeci jen čekal víc. (15.05.2017)