Ladíme!

Chuť přiživit se na Glee dorazila na velké plátno se zpožděním, ale stále ještě včas na to, aby se publiku alespoň částečně strefila do vkusu. Ona snaha nesměle parazitovat na populárním seriálovém dílku je ale spíš na škodu. Jakkoli se Pitch Perfect snaží přijít s absurdním humorem, vychází mu to jen občas a nečekaně laciné úlitby cílové skupině v podobě zvracejícího humoru vysloveně zarazí. O to větším překvapením jsou pak povedená aranžmá veškerého přítomného popu, na která chtě nechtě slyším a taková Just a Dream skoro vyrazí dech. Díky úsměvu Anny Kendrick se nakonec vyloupnu s průměrným hodnocením, a to i přes rozčilující nerozhodnost, zda film chce být parodií na filmy o cestě ke slávě nebo bude právě jedním z nich. V důsledku by vlastně ani nemělo jít o zklamání, protože snímek je čistou klasickou žánrovkou a je jen a jen mojí chybou, že jsem čekal něco víc. (17.12.2012)

Banda pěkných, nebo alespoň sympatických holek se necelý dvě hodiny promenáduje v sukýnkách, nebo tanečních kreacích po skutečném i pomyslném jevišti a zpívá u toho většinou příšerný songy (tyhle popovky mi do krve nikdy nešly), jejichž výhodou je alespoň to, že si u nich místo nástrojů děvčata pomáhají pusou (žádný dvojsmysly) a k tomu při nich překypují charismatem, s mě čím dál příjemnější Annou Kendrick v čele. V druhé polovině už mi film připadal opakující se a tudíž trochu ztrácel na tempu, pořád to ale byla slušně pohodová a odsýpající záležitost, u níž jsem se i nejednou (hlavně díky tlusťošce a číňance) z plna hrdla zasmála. Hit Me With Your Best Shot! mě v tomhle měsíci víc zvedlo v podání Catherine Zeta Jones, ale i tak střílela děvčata celkem slušně. Nejvíc zaujaly - Kendrick, Snow, Wilson a jako bonus porotkyně Banks, ta čůza z Hunger Games XD. 70% (11.12.2012)

Nejzajímavějším prvkem Ladíme! není Anna Kendrick ani Anna Camp, ale střih dialogů. Obecně platí, že i ty nejstylovější podívaný stříhají dialogy velmi konvenčně tím způsobem, že se střihne vždy na toho, kdo zrovna mluví. Maximálně třeba u souvětí se střihne přesně mezi první a druhou větou. Nikdy ale uprostřed věty. Schválně si toho můžete někdy všímat, je to velmi zábavné. Neexistuje třeba, aby se ve větě „Na vysoké získáš mnoho skvělých vzpomínek“ střihlo mezi slovy „získáš“ a „mnoho“. Tudíž i když se dnes v řadě děl stříhají některé scény poměrně rychle, až chaoticky, dialogy se drží naprosto striktních pravidel, a je úplně jedno, jestli se bavíme o artu, komerci, filmu nebo seriálu. Střih dialogů je prostě takový poslední ostrůvek jistoty v době různých deviací a fragmentací. Tady v tomhle filmu to ovšem až tak neplatí, jelikož dialogy jsou stříhaný klidně i uprostřed replik hovořících, zvlášť když spolu mluví víc lidí. Nejenže se z postavy A, která začne hovor, prostřihne na postavu B, a následuje návrat k postavě A. Často se objevují i varianty jako ABCA nebo ABCBA. Odsud je i zřejmé, proč není u střihu zas tak důležitý, jak moc se střihá a měření délek záběrů, ale spíš kde se střihá. Důvod tohoto rychlejšího střihu dialogů spočívá, jak napovídá název filmu, ve snaze sladit dialogy a muzikálový čísla. Je to klasický problém. Muzikálový čísla jsou oproti dialogům velmi svižný, tudíž jako by film vždy zpomalil a zrychlil. Tvůrci Ladíme! tenhle kontrast obešli tím, že i dialogy stříhají trochu jako ty muzikálový čísla. Zas tak moc námahy je to ale nestálo, protože ve filmu vedou spory snad všichni se všemi, tudíž ostrý beatboxingový a dubstepový styl přenášený z muzikálových čísel i do dialogů má své opodstatnění. Film samotný je tak co do formy kontinuální. Spory se odehrávají po obsahový stránce. (03.02.2013)

Vlastně bych tomu měl bez váhání napálit plnou palbu, protože v žádném jiném filmu nezazní tolik amerického popíku současnosti. :) Bohužel je to víceméně čekání na bombastické finále, kdy to konečně rozbalí naplno. Mamma Mia! mě svého času bavila víc a to celým filmem. Z Ladíme! si už po více než měsíci moc nepamatuju, ale na ty prozpěvující si pipinky v sále nikdy nezapomenu. A Alexis Knapp okamžitě --> porno. AMC Theatre, NYC. (25.11.2012)

Zábavná popová blbina s pěknýma holkama. Překvapivě jsem se slušně bavil. Anna Kendrick je roztomilá a Rebel Wilson správně trhlá, že ty tlusťošky jsou v ženských komediích vždy nejvtipnější. Doporučit film někomu bych se asi bál, ale kdo má rád filmy ze Střední/Vysoké a sedí mu styl hudby, problém by mít neměl. 75% (21.09.2017)