Lví srdce

Škandinávia málokedy sklame. No a inak tomu nebolo ani u tohto diela. Ako sa už sluší a patrí, malým sklamaním je už otrepaná pointa - nazi vs. neger a klasické gradovanie , resp. postupné vypointovanie a finále. Drsný sever ale do mdlých vôd kinematografie prináša svieži vietor, ktorý je najlepšou ingredienciou podobných sociálnych drám. (19.07.2015)

Typicky severský film, sociálně vnímavý, s bizarními postavami, jdoucí po silném příběhu, vyvracející obecně zavedenou ideologii, totiž Evropě vládnoucí multikulturalismus. Snímek dehonestující všechny ty rozjuchané multikulti komedie... Lví srdce je film, který intuitivně reaguje na status quo, který obtěžkává současnost - Evropa se mění, ale obyčejných lidí se nikdo neptá, nedává jim šanci zvolit si zachování dosavadního stavu světa, fatálně jim nutí realitu nového. Starý svět odchází a pokud s tím nesouhlasíte, budete muset odejít s ním, stejně jako to udělá jedna z postav... Neobyčejně pravdivě smutný film... (13.07.2015)

Tematicky mam uz pomaly vsetko pojedene, tento pokrm ma skoro unudil na smrt. Nic nove, komorna schranka fayn, prostredie a atmosfera hrali s hudbou skvely futbal. Vaznost spapal pes, zbytok dokopali nackovia svojim neprirodzenim na cele s komedialne ladenym hrdinom a jeho "synom" a skorculovali pochopitelne finale. Mainstram tomu uskodil najviac. Valkoinen Suomi kahdelle. (17.09.2016)

S tvrdením, že podobné filmy na takúto tému sú vždy takpovediac "na jedno kopyto" súhlasiť nemôžem - nájdu sa aj nejaké svetlé výnimky. A tie ostatné môžu milo prekvapiť niečím iným, napríklad v tomto prípade to bola zaujímavá forma prevedenia. Neviem, či to bolo tým, že ide o severskú tvorbu (ktorá v posledných rokoch zaznamenáva obrovský vzostup), absolútne neznámymi hercami (teda aspoň pre mňa), ktorí zahrali až prekvapivo veľmi dobre alebo niečím úplne iným. Viem len to, že ma to celkom dosť zaujalo, a to aj napriek vlažnému začiatku (na môj vkus nedostatočné uvedenie do deja, ktoré mi pripadalo nezodpovedne odfláknuté na úkor hlavnej myšlienky), tuctovej zápletke, ktorá bola až príliš jednoduchá a ľahko predvídateľná - ako už niekto spomínal, ide o klasický film na objednávku čisto len z jedného uhla pohľadu, ktorý neprináša v podstate nič relevantné. V tomto smere sa však nie je čomu čudovať, severské krajiny sú oveľa tolerantnejšie a ani zďaleka nie sú také temperamentné ako napríklad balkánsky región, kde by si takáto "mierna" tvorba asi vysoký počet priaznivcov nezískala (je to odlišnou mentalitou?). Vysvetlení, prečo vzniká takáto situácia, stále rastúce napätie, pozadie hnutia za biele Fínsko a podobne sa teda žiaľ nedočkáme, avšak to ani k hlavným cieľom tohto snímku nepatrilo, keďže kladie dôraz skôr na jednotlivca a vznik viacerých náhlych rozporov ohľadom jeho presvedčenia, ktoré ho dostávajú do nepríjemných situácií. V tejto rovine je to zvládnuté viac než dobre, i keď, ako som už spomínal, neprekvapí absolútne ničím. Možno občas až úsmevnými scénkami medzi Teppom a malým Rhamim, má to taký príjemný nádych. Kľudne si to však niekedy v budúcnosti pozriem opäť, nevidím v tom žiaden problém. 4/5 (05.07.2014)

Finové mě tímto filmem dost překvapili. Nejenom tím, že dost nekompromisně popisují problém nacionalizmu ve své zemi, ale také tím, jak tento problém zakomponovali do absolutně odlišného příběhu, než by si standardní rodák Evropy mohl v dnešní době představit. A samozřejmě na tyto záludné otázky odpovídající stejně tak nekompromisně a zdařile, jak se na poctivý skandinávský film sluší a patří. Přitom je to zvláštní, že na toto téma vytváří film zrovna země, která má s tématem imigrantů podle mě i nejmenší problém v celé Evropě. Imigrantů tam mají, že byste je spočítali na prstech jedné ruky. To už tam je více cikánů, o které se pro změnu starají královsky. Nicméně když jsem jednou četl finské noviny, překvapilo mě, jak jediný článek o krádeži byl o dvou etiopských fotbalistech na severu Finska, co vykradli fotbalový klub, který se za ně zaručil. (30.09.2016)