Režie:
Dome KarukoskiScénář:
Aleksi BardyKamera:
Henri BlombergHudba:
Jean-Paul WallHrají:
Peter Franzén, Laura Birn, Jasper Pääkkönen, Yusufa Sidibeh, Jussi Vatanen, Timo Lavikainen, Pamela Tola, Mikko Neuvonen, Niko Vakkuri, Jani Toivola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Teppo je radikální neonacista, který si pevně stojí na svých názorech a předsudcích. Zároveň však touží po lásce a rodině. Když potká atraktivní servírku Sari, vše se zdá ideální, dokud nepozná jejího malého černošského syna Rhamua. Teppo tak stojí před těžkým rozhodnutím – splní si svůj sen o otcovství a rodině nebo zůstane věrný své celoživotní víře a přesvědčení založeného na diskriminaci, ignoranci a nenávisti? Situaci navíc ztíží Teppův bratr Harri a vůdce skinheadů je tak nucen učinit jasné rozhodnutí, které však může mít fatální následky pro něj i pro ty, které miluje. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Fínsky Kult hákového kríža sa podaril. Samozrejme od amerického staršieho brata sa líši. Je menej veľkolepý, chýba mu väčšia atmosféra čo do obrazu aj hudby, hlavný herec nemá charizmu Nortona, hoci to zahral veľmi dobre. Napriek tomu môže byť snímok Europánovi bližší, viac pochopiteľný, najmä v súvislosti s dnes aktuálnou otázkou utečencov. Prekvapujúco sa stretnete aj s momentom, že možno budete s ultrapravicovou ideológiou miestami súhlasiť. Najmä keď mladý mulat od začiatku znepriatelene pozerá na svojho otčima, robí mu zle. Divné sa môže zdať aj to islamské modlenie sa. Nerozumel som v tomto prípade faktu, prečo mladý žije s mamou a tá dovolí, aby jej synáčik vyznával islam po otcovi. Za hercov je určite potrebné vyzdvihnúť Harriho, brata hlavného hrdinu, v jeho prípade uveríte, že snáď podobné názory presadzuje aj v civilnom živote. ()
Krátky pohľad do života fínskeho chlapíka s veľmi krátkymi vlasmi. Nevieme, ako k tomuto svetonázoru prišiel, ale vidíme, do akého konfliktu záujmov sa dostáva. A úspešne ho rieši, keďže nemá v hlave nasrané, čo síce zvykne tvrdiť, ale plati to viac pre jeho brata. Spoločne v dome tak vznikajú zvláštne, vtipné, kontroverzné a nebezpečné situácie. Neonacizmus v praxi vo Fínsku vidíme s mierne vykonštruovanou zápletkou, ale nikto nemôže povedať, že by sa to nemohlo stať. Je to dobre natočené so zaujímavým scenárom a krvavým happyendom s flexo brúskou, ktorý sa na prvý pohľad vôbec nemusí zdať šťastným, ale je. –––– Najdôležitejšie je, že robíš správnu vec, Teppo. –––– Časy sa definitívne posrali. V armáde sú lesby, gejovia a prisťahovalci. ()
Finská pohádka o zamilovaném náckovi, který začne chránit černého synka své přítelkyně proti podobným týpkům, jako je on sám, je nejsilnější, když těží z absurdity této situace. Bohužel se ale snaží vypadat jako vážně míněné drama, takže se každou chvíli objeví jakási scenáristou vykalkulovaná situace, do které by se za normální situace tyto postavy snad ani nemohly dostat. Finští náckové (podobně jako němečtí) navíc jdou ve šlépějích svých dědů, nemusejí to být tedy naprostí dementi jako jejich názoroví sympatizanti ve slovanských zemích. Ale s tím film nepracuje, tady ani jeden nevypadá, že by uměl číst. ()
Já jsem poměrně velká milovnice severských filmů až se může zdát, že jim trochu nadržuji, možná to tak někdy trošliličku je, ale tentokrát to neudělám. Ačkoliv bych po herecké stránce (Teppo, kterého hrál Peter Franzén byl suprovej) neměla žádných výtek, tak jsem tomu příběhu moc nevěřila. Kdyby šlo o jednu situaci, tak přimhouřím klidně jedno oko, ale bylo jich víc a to už jsem nepřekousla. Ty neonacistický hrátky byly přece jen až moc na hraně, co se reálnosti týká a ten bombastický konec mně taky tentokrát moc nesednul. Možná se mýlím, já nevím nic o tom, jaké mají ve Finsku problémy s neonacisty, ale nedá se nic dělat, nad trojku já dneska nejdu. ()
Dějově výstavba, která si bere na mušku rasismus, mohla být silným příběhem skoro až pravdivým. Obecně nácky taky moc nemusím. Důležité je ovšem zmínit to, že ve filmu nelze nepostřehnout velký sklon jednostrannosti ve vyhroceném konfliktu, tím je v holohlavé lapálii vystaráno. Neméně podstatný zůstává fakt, že v tomhle příběhu multikulturalismu je zcela opomenut také běžný rasismus i z té druhé strany. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (1)
- Film bol natáčaný v meste Kotka, ktoré sa nachádza na pobreží fínskeho zálivu v provincii Kymenlaakso a scéna, v ktorej vojaci skladajú prísahu, bola natáčaná na olympijskom štadióne v Helsinkách. (Jello Biafra)
Reklama