Lví srdce

Celkem realisticky podaný snímek o neonacistovy, co se zamiluje do ženy, která má ale bohužel za syna černouška, ironie osudu dovede Teppa do situací, kdy neví kudy kam a často se dostává do velmi nepříjemných situací, ostatně přesně tak to většinou v životě chodí, jak se sere, tak se sere. Zahráno velmi přesvědčivě a občas je to i celkem vtipné. Viděno v rámci Filmová výzva 2015 od Tonach (02.01.2016)

Finský nácek Teppo, prostovlasý skorosympaťák, se jednoho večera seznámí v baru s pohlednou blondýnkou Sari a všechno vypadá tak zasněženě finsky bíle. Ovšem zápletka je spíš jak pro “černou“ komedii , jelikož Teppo brzy zjistí, že Sari má z prvního manželství malého černouška Rhamadhaniho. Zřejmě v té náckovské partě plácali po holé hlavě Teppa ze všech nejvíc, až se mu tam rozsvítilo, jelikož se neprojevil jako ostatní hovada ze stáda a hlavu umí používat krom rozbíjení jiných hlav i k přemýšlení o změně svého životního postoje. Rasistické narážky či útoky mezi ním a malým Rhamadhanim působily spíše vtipně než nepřátelsky, a vytvoření kamarádského pouta netrvalo dlouho. Do mnohem dramatičtější polohy tak posouvaly příběh střety Teppa s jeho bývalou naci-partou, ve které působil i jeho mladší bratr, jenž na svých bedrech donese film až do tragického závěru. Věrohodně natočené, vkusně syrově podané drama ze současného Finska, navíc se sympatickým černouškem…u mě za dvě bílý a dvě černý hvězdičky :-) (30.03.2014)

Ano, tahle problematika se dá natočit i jinak než za srdcervoucího pláče (USA) nebo salv smíchu (Francie). Vkusně, s nadsázkou, a přesto vcelku trefně, reaguje na podobu multikulturality a rasismu v takové podobě, v jaké si je většina obyvatel představuje. Tím sice tak trochu přispívá k tomu ideálnímu (a černobílému) obrazu chápání etnických a jiných znevýhodněných menšin, ale to se dá vcelku odpustit. Filmově prostě musí být o čem točit. Jinak by to byl dokument a ne hraný snímek. Trochu mě mrzí hodně rychle vygradované finále, já bych si to bývala ještě chvíli užívala. (10.09.2015)

Ze začátku jsem teda bojoval s tou finštinou, ale člověk si zvykne. Teppo je frajer a je paráda pozorovat jak se spolu s Rhamu začínají poznávat a sbližovat. Super bylo taky, jak Harri miloval svýho bratra a držel se na uzdě, ale bohužel pohár trpělivosti přetekl. Rhamův otec byl hloupej, že se do něj celou dobu tak navážel. Jasně, je zhnusenej tím čím Harri je a ukazuje, že se nebojí, ale kurva přece do něj nebudu v jednom kuse šít. To je jako hodit plechovku pod tlakem do ohně. A vůbec se divím, že si synka nechtěl okamžitě odvést. Bylo to takové prapodivné. (09.08.2016)

Navenek jsou to drsoni, uvnitř se to v nich ale bije. Bílé Finsko, vyholené hlavy, ne moc velká inteligence a um připlést se do každé rvačky, která se naskytne. Zoufalí hrdinové se tu pohybují v příběhu, který sice není žádná hitparáda, nicméně sází na reálnou atmosféru a velmi dobré herce. Hlavní nácek pozná blondýnu, brzy se do ní zabouchne, jenže ona záhy najde na jeho těle vytetované něco, co se jí sakra nelíbí. Ten černoch vzadu je totiž její syn. Radikální neonacista začne měknout. A to je možná jedna z prvních velkých kaněk. Až příliš brzy v tom (neonacismus) totiž nemá jasno, navíc role matky (kluka ohrožuje náckův agresivní bratr, incident s granátem) zůstává v pozadí. Tenhle sociálně nenávistný propletenec nicméně láká, takže ty opatrné čtyři hvězdy si zaslouží. (14.06.2015)