Nezlomný

Úctyhodný životní příběh, který si jistě zasloužil zfilmovat. Alespoň jsem zase moudřejší a v hlavě mám o jednoho hrdinu navíc....bohužel si ten statečný pán, který na konci filmu běží s olympijským ohněm ve svých 80. letech, zasloužil lepší vyprávění. Filmu chybí nějaký šmrnc, atmosféra, dojemnost, větší jiskra...celé to vypadá dobře, ale ve výsledku to ve mně nic nezanechalo....škoda. (15.08.2015)

Od Angeliny Jolie jsem viděl zatim jenom U moře (2015), což bylo úplně o ničem, takže jsem se na tohle původně ani dívat nechtěl. Ale když jsem si přečet, že je to podle skutečnosti, tak jsem si ze zvědavosti vyhledal něco o životě Louise Zamperiniho a zaujalo mě to natolik, že jsem se nakonec odhodlal podívat i na film. První půlka se mi opravdu líbila. Hlavně scény přímo z letadla byly opravdu výborný a ani následující pasáž na moři nebyla vůbec špatná. Ale od chvíle, kdy se hlavní postava dostane do zajetí, je to trochu zdlouhavý a ke konci na můj vkus dost patetický. Celkově průměr. Asi se z takovýho námětu dalo vyždímat víc. (27.02.2023)

|80%| Na tento film jsem se díky zajímavému traileru dost těšil. Trochu jsem se obával, že to bude celé pojato tak nějak přehnaně, že hlavní hrdina dokáže vše atd. Naštěstí tomu tak vůbec nebylo. Nějaké trošičku nelogické chyby tam byly, ale moc jich nebylo. Spíš šlo o vylepšování, mohlo to být ještě víc velkolepější, zabrousit víc do minulosti, resp. Do dětství hlavního herce a byla by to možná totální špička. Nicméně, zklamaný z filmu vůbec nejsem, dostal jsem hodně. Má to zajímavý úvod, do toho následuje pár flashbacků, které ještě víc upevní příběh snímku. Herecké obsazení je na tom výborně. Každý dokáže dobře sehrát svou roli, nejvíc samozřejmě herec hlavního hrdiny Jack O’Connell, který mě velmi zaujal. No, nedá se přesně určit, která pasáž filmu se mi líbila nejvíc. Jestli zajatecký tábor nebo třeba nekonečně dlouhé plavení na člunech. Doslova jsem hltal okamžiky na člunech, kdy O'Connell s 2 ostatními společníky bojovali s hladem a žízní - téměř jsem to prožíval. Třeba úplný konec filmu mi moc oslavný a skvělý nepřišel, ale nic proti tomu. PG-13 převedení – s tím jsem moc problém neměl. Ta brutalita, myslím tím spíš ty velké údery, co musel O’Connell v zajateckém táboře schytat, byly celkem tvrdé a šel z nich ten pravý efekt. R-ko by bylo samozřejmě lepší, ale s tímto se dalo vypořádat. Hudba od Desplatta byla dobrá, ne nějak oslnující a zapamatovatelná, ale dala se hezky poslouchat. Po skončení filmů mi dost v hlavě utkvělo. Na plný počet to není – jak už jsem zminoval níže, ale přesto jsem dostal solidní zážitek. Dlouhá stopáž uběhla jak voda. Angelina Jolie odvedla slušnou práci. I pár emocí nechybělo ve filmu, když jich mohlo být víc atd. No, pořád bych si něco našel a pitval bych dál, ale myslím, že vše podstatné jsem napsal už. (20.01.2015)

Na povrchu možná film ze staré školy (díky Deakinsově velkofilmové, lehce kýčovité kameře), vypravěčsky ale úmorně monotónní drama bez fantazie a vlastního výrazu. Ten chybí také O'Connelovi, který z tváře nesundává stoickou masku a nedovoluje nám docenit jeho vnitřní boj, pro dramaturgickou funkčnost filmu kruciální. Navenek totiž Zamperini vinou vnějších okolností moc bojovat nemůže. Podobně jako hrdina 12 let v řetězech. McQueenův nekompromisní opus ale přes srovnatelné zpasivnění hlavní postavy netrpěl takovou repetitivností (do té míry, že přestává záležet na tom, v jakém pořadí jsou scény řazeny) a nevybízel ke kacířské otázce, proč máme sledovat utrpení zrovna tohoto muže. Protagonista Nezlomného je v úvodu definován všehovšudy jen svými italskými kořeny a skvělou fyzičkou (v běžeckých záběrech nápadně připomínajících Forresta Gumpa). O člověku, s kterým mám strávit hodinu v záchranném člunu uprostřed oceánu a další více než hodinu v japonském zajetí, bych toho rád věděl víc. Do slepé uličky vede i zlomyslná snaha o čtení proti srsti - torture porno s PG-13 ratingem, a tedy bez jediné gore scény, neberu. Zamperini není o moc plastičtější postavou než jeho sok, sadistický japonský dozorce, jehož vykreslení by bylo obviněno ze stereotypizace již někdy před 50 lety, kdy měl premiéru mnohem komplexnější Most přes řeku Kwai. Na věrohodnosti filmu ubírá a jeho schopnost vtáhnout diváka oslabuje vedle (nezáměrného?) oddramatizování také panický strach z humoru, který by dle tvůrců snad mohl narušit otupující (pro hrdinu i diváka) řetězec bolesti a utrpení. Doufal jsem, že alespoň přiměřenou komediální nadsázkou film prozradí autorský otisk bratrů Coenů. Ten se nakonec omezuje na jobovský charakter Zamperiniho příběhu, pro jistotu vypíchnutý pro-křesťanskými závěrečnými titulky (film samotný přitom náboženskou rovinu nijak nerozvíjí - ostatně jako kterýkoli jiný motiv). Kromě toho, že autentický epilog prozrazuje, o kolik větší dramatický a psychologický potenciál dřímá v Zamperiniho poválečném osudu, je zdaleka nejpůsobivější částí filmu. Za nezlomného se může označit ten, kdo pro tyto cca dvě minuty vydrží v kině sedět celé úmorné dvě hodiny. Možná to byl záměr. 45% (17.01.2015)

Tak mám za sebou pravděpodobně poslední z letošních filmů nominovaných na Oscara kterej uvidím a opět jsem se moc nebavil. Já fakt nevím čím to je, přitom si myslím, že solidní drama obzvlášť pokud je ze života ocenit dokážu, ale tyhle typy filmů jsou prostě takový divný. Nevím jak to říct, prostě nalajnovaný podle šablony aby splňovali to co mají splňovat. do jaký míry za fakt, že film je divně rozskouskovanej místy pekelně nudnej a předvídatelnej může scénář či nezkušenost režisérky spekulovat nehodlám na to jsou tu jiní odborníci.40% (26.01.2015)