Vlhká místa

Tenhle film zdaleka není pro každého.. Je to film pro drsný holky. Pro ty, co se nebojí si přiznat, že něco z toho občas taky udělaj. Pro upjatý pipky je to moc naturální. A pro naše ypsilonové polovičky zase až příliš demýtizační. Jsou věci, který chlapi o holkách prostě vědět nechtějí. A protože já jsem drsná holka, musím dát za plnej! :) (18.11.2013)

Amélie z Montmartru je princeznou, Helen z Hellersdorfu prasákem. Nic proti princeznám ale tahle petarda a její duševní mindrák mi imponuje mnohem více. Helen těch nechutností napadne opravdu hodně, všechny je ale zvládá smáznout jediným úsměvem. I když mě během projekce nesčetněkrát natáhlo, stačilo vždy odvrátit zrak a nechat pracovat bránici. Filmařsky dospělý snímek, hudba, kamera, prostřihy, vše zmíněné zanechá silný dojem. Jen víc takových filmů, iniciativních.) Velice zábavný krok trochu jiným směrem. (22.09.2014)

„Nemáš hlad“? Praštěná a absurdní hovadina…ale nutno uznat, že překvapivě dost zábavná a vynalézavá. Přívlastky o filmu platí také na hlavní rozpolcenou, provokativní a upřímnou hrdinku. A důvtipem, originalitou a děláním si srandy z žánrových klišé (kupříkladu ten nejklišovitější konec vůbec byla trefa do černého) jsou Vlhká místa rozhodně někde úplně jinde než ostatní (zde zmiňované) teenagerovské filmy o „tom“. Tvůrci si navíc rádi hrají s očekáváním diváka a Heleniny představy či sny na něj nejdřív nechávají působit jako čistou realitu a dávají si na čas s uvedením na pravou míru. Každopádně těch opravdu „vymazlených“ scén mají Vlhká místa celou řadu, namátkou „rozbor povrchu záchodového prkénka“, „porod“, „užívání si koly“, „pokrevní sesterství“ a nejvíc mě dojalo „přidávání ingrediencí do pizzy za doprovodu Na krásném modrém Dunaji“ (u toho jsem regulérně brečel smíchy). Takováto milá a nečekaná překvapení si nechám líbit a konkrétně tohle oceňuju slabšími 4*. „Přítelkyně?“ – „Jak se to vezme, máme teď něco jako… přestávku ve vztahu.“ – „Jak dlouho už?“ – „2 roky.“ (21.07.2014)

Celkem divný film. Ta rádoby šokující stránka ve skutečnosti otrlého diváka ničím nešokuje. Horší je to, že film se tváří jako rozverná komedie pro teenagery (ale těžko říci jakého pohlaví). Ti se tak mohou setkat s nahotou, lesbickým sexem, drogovým opojením, masturbací avokádem (vizuálně ovšem velmi nápaditou a jednou z nejlepších scén) a několika celkem slušně pointovanými dialogy. Pak ale přijde bod zlomu, totiž flashback k rodinné večeři s krocanem. To je sice vůbec nejlepší scéna filmu, ve své mrazivé absurdnosti se ale hodí do úplně jiného díla. Konec se pak snaží tento zvrat ospravedlnit nehlubokou psychologií. Ke cti tvůrců ovšem musím říci, že kamera je nádherná, režie se pokusila spojit obě nesourodé části poměrně nápaditě a podařilo se jí to a vrcholem je Carla Juri, která svou Helen zvládla i v těch nejtrapnějších možných okamžicích. Jestli ovšem chcete film, po kterém vám bude fyzicky špatně (a nejen trochu smutno), musíte na něco jiného. Rád bych věděl, jak ovšem dětským hercům vysvětlují, že ještě několik let nemůžou svůj film vidět. (03.12.2013)

Všechny nechutnosti a zvrhlosti, které jste nikdy nechtěli na plátně vidět, najdete vyskládané pěkně v řadě v tomto snímku. Pokud máte dostatečně silný žaludek, abyste to vydrželi, čeká na vás pod vším tím hnusem příběh malé opuštěné holky volající o pomoc.... Nicméně, pokud vám filmy jako třeba Antikrist nebo Velká žranice přišly už přes čáru, Vlhká místa ani nezkoušejte, vězte, že oba tyto snímky jsou proti nim odpoledním čajíkem pro starší dámy. (20.11.2015)