Creed

Novodobý žánr Filmová reinkarnace zažívá boom, jaký Michael B. Jordan nedokáže dát ani boxovacímu pytli. Rockyho zmrtvýchvstání je tak překvapující asi jako někdejší zakončení samostatných nájezdů Martina Procházky. Jeho blafák do bekhendu byl čitelný až z vedlejší haly, stejně ale gólmanovi nepomohlo ani když si do branky namontoval dveře. Creed je na tom podobně; nepřekvapí, ale udělá radost. Především tím, že ač bez protézy, má Sly pořád co říct. (13.01.2016)

Když už Stallone neukazuje, že se i na stará kolena umí pěkně ohánět, sedne si jen tak na trenérskou lavičku a rozehraje velice příjemnou a zároveň i chytlavou hru s nostalgií. Jsou tam nějaká klišé, ale o to zde přeci vůbec nejde, stejně jako u Zpátky do ringu stačilo poddat se malinko lacinému humoru a nadsázce, i zde je klíčové užít si odkazy na Rockyho mládí v nepřekvapivém a typicky vystavěném boxerském příběhu. Náš Sylvester stárne do moudrosti, přitom v duši mu to pořád jiskří, nemá tedy problém se zorientovat v moderním světě, kde vládnou "ulice" a černošský hip hop. Film, který namísto pořádného úderu spíše hladí a to je dobře... 7/10 (25.12.2015)

Kvalitní navázání na Rockyho, které splňuje všechny prvky značky a sportovního drama. Cooglerova režie taky perfektně modernizuje žánrové prvky a souboje jsou díky tomu vtahující více, než kdy předtím. Emocionálně to funguje skvěle a vztah Rockyho s Adonisem je srdcem filmu. Postavy si projdou vývojem, zkouškami a pernými chvílemi jak to má být a když Adonis konečně řekl, proč bojuje ve finálním ringu, tak oči nezůstaly suché. Slabší záporák, nedostatečně zajímavá neprokreslená romance a příliš zběsilé přehlcení dramatizace v druhé půlce filmu, tomu škodí, ale k dokonalosti tomu chybí hlavně to, že i když je Adonis fajn postava, tak umí být i otravný a nepříjemný a na Rockyho se tak nechytá. Přesto perfektní legacy sequel a start nové série! (03.03.2023)

Nečekal bych jakou vlnu nostalgie dokáže Creed vzedmout, ale Rocky je pro několik generací srdeční záležitostí, včetně té mé, takže nějaké to zamáčknutí slzy je na místě. Nejklasičtějšímu příběhu na síle nic neubírá, když se umí podat a se Slyem na vedlejší koleji není prostě co vytknout, nostalgická radost. (28.01.2016)

Co by to bylo za Rockyho, aby nepřišel na hřbitov ke své Adrianě? A co by to bylo za Rockyho, kdyby se nechal nějak dlouho přemlouvat k návratu do tělocvičny? Lidé se fotografují u jeho sochy před Muzeem umění ve Philadelphii, ale Rocky pořád tepe životem a rozdává životní moudra. Samozřejmě série to už byla solidně uzavřená a mělo/mohlo to tak zůstat. Tehdy (2006) z toho byla zatraceně dobrá nostalgie a poctivý melancholický kus (pravda, trochu zašlapaný závěrečným „moderním“ zápasem) a leckdo to bral jako definitivní loučení. Ryan Coogler musí mít docela talent, když ze Slye vymlátil takový herecký výkon, hodný nominace na Oscara (Zlatý glóbus mu šel nakonec do kapsy). Rozhodně si to ale nijak nekomplikuje. Přihraje Rockymu mladého nadějného boxera, který si prošel několika pěstounskými rodinami a několika bitkami, aby dozrál, a zkusil štěstí v ringu, aniž by někdo věděl, že je synem (drobný úlet) slavného Apolla Creeda. Tihle dva se respektují, konflikty nehledejme ani v novém vztahu Donnieho a jeho sousedky, ani v intrikánech v pozadí, ani nikde jinde. Když bouchnou saze, za pár minut je vše urovnáno. Rocky je mezi lidmi respektovanou personou, mladý Creed (jehož otec vynikal rychlou prací nohou i rychlou hubou) je docela sympaťák a tvůrci přinášejí i velmi dobrou filmařinu, třeba v podobě prvního zápasu na americké půdě. Někde bych stříhal, ale celkově dobré. Stallone vynikající. Už se tu sice neboxuje do bezvládně visících půlek prasat, ale pořád je to solidní jízda. Díky za ní. (25.12.2015)