Marie, královna skotská

Co si budeme povídat je to silně ženský film, kterému vévodí dvě skvělé herečky. Obě své role zvládli na jedničku. Mám ale několik věcí, které filmu musím vytknout. Vadilo mi, že je film natočený tak, že z Marie dělá světici a z Alžběty tu zlou. Myslím si, že obě měli pozitiva a negativa, ale film se staví spíše na stranu Marie, chápu je to film o ní, ale i tak mi to prostě vadilo, nemůžu si pomoc. Taky mi to přišlo historicky nepřesné. Několik věcí si tvůrci vymysleli nebo natočili podle svého, aby se jim to do filmu hezky hodilo. Když se dívám na historický film, tak očekávám, že mi alespoň 95% řekne co se opravdu stalo. (06.04.2021)

Ze všeho nejvíc jsem se bál obsazení, protože herečky mi do svých rolí neseděly, ale tyhle obavy se nakonec ukázaly jako liché, protože obě dvě zvládly své role bravurně. Líbivé jsou  i kostýmy a ucházející výprava. To ale nestačí. Největším kámenem úrazu je nemotorný styl vyprávění, který působí epizodně a nesouvisle. Chyba je i to, že tvůrci počítají s divákovou znalostí historie, ale zároveň se dopouštějí spousty nepřesností, takže když pak člověk hledá, aby se zorientoval, zjišťuje, že je to všechno trochu jinak. Legračně působí i ta jediná bitevní scéna, která tu snad radši ani neměla být a na nervy leze nestárnutí hlavní hrdinky. No a samozřejmě tu narazíte na neduh všech současných historáků a tím jsou černoši. Já s tím tedy byl už tak nějak smířený, ale udělat černokožce z Thomase Randolpha, to už je trochu moc. 50% (03.03.2019)

"Historický film", který je extrémně ahistorický, plný nepřesností, dělaný moderním člověkem 21. století bez citu pro Zeitgeist. Paradoxně ty "nepřesnosti", které jsou nejviditelnější (a které divákům zjevně nejvíc pijou krev), mi ale vadí úplně ze všeho nejmíň. ** SPOILER alert! ->> ** Např. inscenace setkání Alžběty s Marií Stuartovnou (ke kterému ve skutečnosti nikdy nedošlo) vychází z představy Friedricha Schillera a je přiznanou fabulací, která nemá zásadní vliv na následnost děje, nic se z tohoto setkání dále neodvíjí. Nevadí mi, je to dobrá umělecká licence. Ještě víc lidem zjevně vadí černoši... Zajímavé... V 16. století v Anglii samozřejmě lidé tmavé pleti byli a byli dokonce velmi vyhledávanou "zajímavostí" mj. alžbětinského dvora (i když netvořili součást nejvyšších společenských vrstev, jak chybně/aktivisticky/lhostejně(?) ukazuje tento film). Ale v tomto ohledu mi rozhodně mnohem víc vadí, že v průběhu filmu Alžběta prochází vizuální proměnou, zatímco Marie vůbec nestárne... Historické nepřesnosti, které mi opravdu vadí, jsou ty, které běžný divák nevnímá na první pohled, ale které mají přímý vliv na vývoj příběhu: Lord Darnley nebyl součástí plánu na zavraždění Rizzia (žádný podpis nikdy neexistoval a Darnley nebyl nikdy ani obviněn); zobrazovaná úloha Johna Knoxe ve filmu je zcela mimo dobové reálie (nikdy se neúčastnil zasedání královské rady, nebyl dokonce nikdy součástí skotského královského dvora, Marii plamenně odsuzoval z cizoložství a zavraždění svého manžela atp. až po jejím sesazení...); Marie neměla skotský přízvuk, ale francouzský; Darnleyho homosexualita a Rizziho zženštilost jsou čistou efektní fabulací... Většina postav ve filmu je černobílá, plochá. Marie je vykreslena jako slabá žena a vlastně ani není moc zřejmé, proč by se jí měla Alžběta bát. Neustálé proklamování nástupnických nároků nestačí, necítil jsem reálnou hrozbu. Vlastně i ten závěrečný obrovský skok v čase a následná poprava se vlastně odehrála bez jasnější motivace a ve filmu vypadala více jako Alžbětin cynický plezír než důsledek Mariiny konspirace s Babingtonem. Přesto film celkem odsýpal a měl pár opravdu dobrých momentů. Nudou bych to nenazval. (Slabší 3*) (14.02.2019)

Marie, královna skotská, nabízí jak pro filmaře, tak pro diváky, velice zajímavou a výraznou historickou látku, bohužel ale toto její zpracování představuje jen zoufale mizerný výsledek, který naprosto přesně definuje prakticky jediný výraz, a to Nezáživný. Ale jako že nezáživný tak moc, až se mi tomu během těch dvou hodin nechtělo pořád ani věřit, že to bude vážně po celou dobu tak velmi nudné a prázdné, a v podstatě až do konce jsem tudíž naivně očekával, že přeci jen dojde k něčemu, co by to byť jen minimálně oživilo, nebo mě alespoň probralo z letargie, ovšem k ničemu takovému nicméně skutečně nedošlo, a tak tato podívaná nabízí opravdu je dvouhodinové mdlé tlachání a nevídaně otravné konspirování, bez okamžiku napětí, emocí, či jakéhokoliv zaujetí. Veškeré postavy mi navíc připadali naprosto nepřesvědčivě charakterově vykreslené, jinými slovy, podané jen zcela povrchově, takže nikdo z přítomných mě vůbec nezaujal, k čemuž přispěli ale i výkony jejich hereckých představitelů, na něž jsem se konkrétně vyloženě těšil, ale i v tomto ohledu jsem nakonec vyloženě zklamán. Zápletka pak krom nudnosti nabídla už jen unylé tempo, bez špetky dramatizace, či závěrečného vygradování, prostě musím jen zopakovat, tuna nezáživných a nezajímavých dialogů, no fakt celkově bída. A jelikož jediným kladem tohoto snímku je pouze kostýmní a vizuální výprava, vyvolávající alespoň důstojnou atmosféru, musím zklamaně hodnotit podprůměrně, jelikož víc si tenhle film zkrátka nezaslouží. (24.04.2021)

Tvůrci ve své školní docházce prokazatelně vynechali spoustu hodin historie, přesto je mé hodnocení shovívavé. Za prvé - holky zaválely, obě dvě skvělé, vdechly svým postavám půvabnou ženskost, nezpochybnitelnou ctižádost a velice se mi líbila jejich niterná bitva rozum vs. cit. Za druhé - nádherná výprava, krásné exteriéry, hudba i kamera, některé záběry mě hnaly až k slzám (např. když si Alžběta na okamžik připustí, že touží po dítěti). A za třetí - příběh o ženách ve světě mužů v 16. století, kdy platila úplně jiná pravidla než dnes. Za mě ano, stojí za to vidět. (05.03.2019)