Don't Drink the Water
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Carlo Di PalmaHrají:
Josef Sommer, Michael J. Fox, Mayim Bialik, Woody Allen, Robert Stanton, Edward Herrmann, Rosemary Murphy, Julie Kavner, Austin Pendleton, Dom DeLuise (více)Obsahy(1)
Roku 1961, kdy je studená válka nejžhavější a vzájemné popichování Spojených států amerických a Sovětského svazu hrozí co chvíli přerůst v atomovou katastrofu, se kvůli jistému nedorozumění ocitá americká rodinka Hollanderů (Woody Allen, Julie Kavner, Mayim Bialik) v nepříliš přívětivé turistické destinaci. Na východní straně železné opony, uprostřed blíže nespecifikovaného nepřátelského území, kde jediný spásný bod představuje americká ambasáda. Přítomnost tří povětšinou hlučných, brzy navíc politicky zneužitelných osob urychlí šedivění vlasů mladého ambasadora Axela Mageeho (Michael J. Fox), avšak potěší kněze-eskamotéra (Dom DeLuise), který zde tahá králíky z klobouku již šest let. Pro Hollanderovy je nemyslitelné, aby si neplánovaný pobyt prodloužili stejným způsobem, začíná se proto rodit důmyslný (no, nakonec možná ne až tak důmyslný) plán útěku do končin nesužovaných rudým terorem. Woody Allen napsal divadelní hru Don’t Drink The Water pod vlivem společenského ovzduší již v 60. letech (premiéru měla 17. listopadu 1966) a k jejímu prvnímu zfilmování došlo roku 1969. S filmem Howarda Morrise nebyl Allen vůbec spokojený, na svou vlastní verzi si nicméně vyhradil čas až o šestadvacet let později. (Matty)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Tento Allenův televizní snímek, zdaleka nedosahující kvalit jeho celovečerních filmů, nezapře, že jde o adaptaci starší divadelní hry, žel notně rozředěnou… Řadu skvělých vtipů potápí nudný nedějový děj, psychologicky neprokreslené postavy se míhají v rádoby historizujících kulisách bezčasého mikrokosmu a celek, očekávatelně pointovaný, se podobá spíše sešpendlenému varieté: i tomu ale něco chybí, třeba úkrok na nebezpečnější půdu vyšší absurdity, sebeironie a fantazie, dosažitelných třeba písňovými nebo snovými vstupy – nějakým půvabným šílením. Takto jsem měl pocit, že si jen listuji zbytečně konceptualizovaným zápisníkem jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. Přesto jsem se nejednou opravdu zasmál, ale bez pocitu, že pobyt na americké ambasádě v Praze ještě někdy zažiji. A to jsem kdysi, nevěda o tomto filmu, snil, že Woody Allen jeden ze svých filmů v Praze natočí… ()
Ano! Don't Drink the Water je dokonalou ukázkou faktu, že i televizní film může konkurovat těm snímkům, které jsou určeny pro kina, ale holt, to se musí umět. Hlavně musíte mít skvělý scénář, vydařený casting a Woodyho na režisérské stoličce. A pak už to jde jako po másle… :-) Tento film mě v pár věcech překvapil. Především fakt, že se 95 % filmu odehrává v jedné budově a přesto snímek neztrácí na tempu či vtipnosti. Další věc, či spíše osoba, :-) je Mayim Bialik, kterou v dnešní době mnoho lidí bude znát spíše ze seriálu The Big Bang Theory jako Amy. Pro mě tohle byl příjemný šok, protože jak já Amy v TBBT nemůžu vystát, tak tady jsem ji miloval a musím uznat, že jako mladá byla opravdu kočka. A poslední, ale neméně důležitá věc - už zmíněný scénář. Je tak krásně vybalancovaný, že každý má své momenty (ať už vtipné či hrozné) takže zde není postava, která by vyloženě nudila. Pokud to mám nějak shrnout, tímhle u mě Woody zabodoval na plné čáře. 100 % bez mrknutí oka. ()
Televizní Allen bez New Yorku, v nedobrovolném držení na ambasádě v nepřátelské zemi a v panice, snad až příliš zmatený, což však vyvažují situace nezvyklého Woodyho rozněžnění v případě obdržení zbraně, emocionálně vyhrocený zaoceánský telefonát s obchodním partnerem a řada dalších, hladinu zábavnosti udržujících Woodyho výstupů, kde v jeho blízkosti klesá zajímavost všech ostatních postav, které v podstatě jen vykrývají přihrávky a doplňují interiér, někteří dokonce splývají s tapetami, jak trefně vyjádřil Oskar :-) ()
Když si člověk odmyslí ten divný název (který není ve filmu nijak vysvětlen), šílenou ústřední melodii, místy hodně špatnou kameru, skutečnost, že se jedná "jen" o televizní film (vadí to vlastně něčemu?) s námětem ze studené války, který byl v r. 94 už značně vyčpělý, a nesnesitelně nudných prvních 8 minut, než do děje konečně vstoupí bláznivá rodinka Hollanderů, tak mu pořád zůstane překvapivě (byť pro Allenovy fandy na tom asi nic překvapivého není) zábavný film, který neztrácí na vtipu ani dnes. Fakt je to strašná sranda, smál jsem se u toho moc a moc. Pro českého diváka je to navíc zajímavé tím, že je děj zasazen do Prahy, a ještě mě zaujalo, že roli Walterovy dcery Susan ztvárnila Mayim Bialik, později proslavená jako Amy z Big Bang Theory, která zde ve svých tehdejších 19 letech vypadá velice dobře. ()
Příběh se odehrává na počátku 60. let v prostorách americké ambasády na území nejmenovaného komunistického státu (kterým má být ovšem shodou okolností Československo, soudě dle několikerých opakujících se exteriérových záběrů Prahy). Hlavními aktéry jsou šílená americká rodinka na dovolené (tvořená zejména Woody Allenem a Julií Kavnerovou - allenovskou herečkou, která se proslavila také jako originální hlas Marge Simpsonové) a pro diplomatické služby nepoužitelný diplomat Alex Magee (Michael J. Fox v kreaci připomínající jeho postavu ve Všech starostových mužích). Film funguje perfektně jako televizní crazy sitcom a pokud po něm nebudete chtít víc, uspokojí vás. Zejména pokud si potrpíte na typické allenovské bonmoty, třeba jako: "Jeho prarodiče byli Rusové. Milovali Rusko. Utekli jenom proto, že slyšeli, že se chystá pogrom v okamžiku, kdy si koupili nové nádobí." nebo "Jaktože není romantik? Kdo může být víc romantický než dermatolog? Je přece doktor přes kůži. Hlavní slova jeho profese jsou romantická: Nevus, Rosacea, Leukoplatia. Znít to havajsky. Úplně to evokuje tropy." ()
Reklama