Osmý smysl

Toho že jde natočit seriál bez děje mnohokrát využily nejrůznější telenovely, soap opery, Ulice a další hrůzy. Ale proč na tom proboha svezli Wachowští, to mi hlava nebere. Abych nekřivdil. On tam nějaký vývoj událostí snad i je. Ale reálně vede odnikud nikam a podobně jako u Jupiter Ascending se jedná spíše o výmluvu proč točit dál, než o stěžejní prvek kvůli kterému tohle všechno vzniklo. Kdo měl tu smůlu a protrpěl propadák sourozenecké dvojice, tak si u Sense8 zažije repete. Monotónní scénář a opájení se vlastní výjimečností znovu podráží nohy velice slibnému projektu. Jediná změna k lepšímu jsou postavy. Prakticky všichni jsou zajímaví a slušně zahraní, přesto bohužel vesměs necharismatičtí. U sledování mě drží jen těch několik vynikajících scén, kterých každý díl pár nabídne. (11.06.2015)

„BĚHEM ŽIVOTA ZAŽIJEME SPOUSTU ZROZENÍ A ÚMRTÍ, ALE POUZE HRSTKA VÍ, JAKÉ JE TO SE ZNOVUZRODIT A ZAČÍT VNÍMAT…“ /// Všude samý vidění. Není to jen výsledek zobání prášků? (Wachowských!) Ještě že se týhle seance neúčastní víc lidí. Ale vono stejně, než properou těch vosum, mám vousatý dcery. Přesto furt držím, páč to přece nemůže bejt bezduchá fantasmagorie!? Až se začnou propojovat… nebo ne? 8míst, 8postav, 8životů, hafo bukvic, takže vlhkej sen pana Lany W. Doufám, že finále nebude v sauně, kde si to všichni rozdaj… (Teda holky s holkama a kluci s klukama. Láska je láska, ale jsem v tohle trochu staromódní, takže vo žádný mečování nejevím zájem.) Ještě že tady je ta Korejka. Díky ní nechcípám nudou. Každej díl čekám, že se to rozjede. Místo toho kecy, jak si ho vzal do huby. Na jeden normální okamžik připadá 100 minut okamžiků nenormálních. Do konce chybí jeden díl a voni konečně začnou cejtit (pořádně). Celý to pak končí jako týmovka. Dlouhá a nezáživná cesta za pochopením sebe a dalších sedmi „JÁ“. Inu což. Aspoň jsem voprášil korejštinu, španělštinu, portugalštinu… (možná, kdyby to byl 90ti minutovej film…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se prozkoumat lidskej genom. 2.) Sháním někoho, kdo by mě dokázal neustále tahat z průserů. 3.) Kvůli velkýmu nádobíčku jsem ochotná zrušit svatbu. 4.) Thx za titule „edna.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.03.2016)

Má to svoje problémy. Príbeh nie vždy napreduje tým správnym tempom a pravdepodobne mal celý backstory potenciál tiahnuť sa dlhšie a komplexnejšie, než na rozsah dvoch sérii a dvoch špeciálov. Niektoré scény sú čistokrvný gýč a tá zasnená osudová romantickosť niekedy išla cez čiaru, takže mnohí by neprežili ani jeden diel. Ale inak je to krásne. Nielen myšlienkami a motiváciami, ale aj z filmárskeho hľadiska. Skvelo to pracuje s paralelizmom a je to strihový, kamerový a výpravný manifest a naozaj ojedinelý a odvážny pokus o niečo vizionárske. Každý jeden dolár ktorý do toho napratali je viditeľný a uznania hodný. Možno aj preto si to vytvorilo taký divácky kult. Finále je tak krásnou a zábavnou bodkou, až budí dojem, že to takto naozaj bolo celé plánované a žiadne utnutie v tom najlepšom zo strany Netflixu a divákmi vydupaný koniec sa nedialo. Takto sa pozná láska k materiálu a sila kultu ♡ (26.06.2015)

Na rozmluvení si dnes nejprve promrskáme několik smysluplných, roztomilých vět, vyprodukovaných výhradně za účelem toho, aby se náš milý HOMOcenzor kapku zavařil a kousl se do svých zajisté pečlivě depilovaných hýždí. Takže ehm, ehm: „Nedaleko kotví růžový člun, nad nímž supi často rádi krouží. Ve člunu je Batman. Na něj vinou rodičů rákoska už dávno nezabírá, neboť topič ustanovil svého nástupce.“ Tak, to by bylo a přistupme tedy k seriózní a nezávadné filmové publicistice pro bigotní portálky. ***Bratrosestři Wachovští kromě solidního Matrixu vyprodukovali už jen bandu pomatených, rádoby hlubokých transkravin, a i tato zoufale bučí transcendentní bolestí nad ztrátou pyje a odumíráním mozkových buněk zneužíváním laciných psychotropních látek a pooperačních hormonů. Je až zarážející, kolik se tu najde „hloubavých“ esoteriků, co jim ten sice krásně natočený, nicméně povrchní, nedotažený, nudný a hloupý komerční exkrement s olizováním se konzumuje. A tak tu máme další Atlas debility a sexuální dezorientace určený výhradně pro přihřáté, kvocientně mrtvé nebo hormonálně nestabilní publikum, jež má dokonalou schopnost zasytit se pestře obarveným žluklým popkornem a najít sysla i v králičí noře. (29.09.2015)

1. série - 80% - Dlouho mě odrazoval pocit, že jde v prvním i druhém plánu o mírumilovné poselství a že se ničeho dějově světoborného nedočkám. Ale s postupujícím časem a s čím dál důkladnější choreografií akčních či milostných scén se intenzita zvýšila natolik, že svým nejoblíbenějším charakterům (Riley, Wolfgang) držím pěsti až křečovitě. A ono poselství si mě v nabitém finále získalo v plné míře a snad ještě víc. Pro škarohlídy nesledovatelné, pro otevřenější jedince ale klidně potenciální číslo 1. Happy F*cking New Year - 100% - Vrchol. Společně s finále první sezóny definitivní důkaz, že za Sense8 se skrývá nápad vpravdě geniální. Je jedno, jestli se prohlubuje příběhová mytologie plná téměř nadpozemských pravd, nebo můžu obdivovat střihově čím dál náročnější akci či intenzivní clusterfuck. Tenhle novoroční dárek byl pokladem pro fanoušky a jeho jedinou vadou tak bylo to, že jeho maximální úroveň už seriál nepřekonal. 2. série - 90% - Kvalitativně vyrovnanější, výpravou i počtem postav rozmáchlejší a i díky tomu, že můžu být od samého začátku na stejné vlně jako cluster, tak i o krok lepší. Logicky ne každá linka může svou intenzitou a vážností soupeřit s bojem proti hlavnímu nepříteli nebo s Wolfgangovými akčními výstupy, ale zprvu poněkud nevyužití jako Sun nebo Lito se tentokrát derou na čelo oblíbenosti. Velká škoda onoho zaříznutí od samotné netflixácké stáje. Jakkoli závěrečný film mohl odpovědět (a také odpověděl) na všechny důležité otázky, ten rozmach mířený na řádku sezon dopředu je patrný. Amor Vincit Omnia - 80% - I vzhledem k vražedné délce trochu nevyrovnané, ale vzhledem ke konečným dojmům vše odpuštěno. Polovina linek a zvratů je čistým fan servicem, ta druhá zase menší tvůrčí onanií a zkouškou diváka z toho, co všechno ještě dokáže v jediné "epizodě" snést natěsnané na sobě. Vzhledem k tomu, jak potřebně mírumilovný ale celý Sense8 je, akceptuji i to, co by mi v jiném počinu mohlo vadit. Takhle bezelstně láskyplný seriál je totiž potřeba a v každé době také potřeba bude. Láska je všechno. Smiřte se s tím. (17.07.2019)