Válka o planetu opic

Nový snímok nadväzujúci na predošlý Úsvit planéty opíc poteší verných fanúšikov série. Zároveň však ponúka pútavú prehliadku aj pre nezasväteného diváka. Režisér Matt Reeves spojil staré s novým a vytvoril koncept, ktorý sa bezpochyby zapíše do dejín sci-fi drámy. Ale pozor, nepreháňajme. Tento snímok má aj diery. Efekty perfektné ale dej nudnejší, ukecaný, žiadna vojna čo sľubuje názov filmu. A to je chyba. Nečakajte teda to, čo sľubovali trailer alebo dokonca niektoré plagáty, nakoľko opice sú v boji pomerne nepodstatné. Vyberá si silné témy a neváha ich spracovať čisto, jednoducho, ale o to efektívnejšie. Tatko sa dá približne charakterizovať prvá polovička filmu. V tej druhej sa tempo i napätie zmiernia a začne sa hrať na humorné pasáže (nová hip-hop opička to zabila). Sú tu morálne hodnoty zmutovanej opice a boj s šialeným plukovníkom. Woody Harrelson tu vyzerá skvele. Ešte stále kvalitné dokončenie trilógie. (09.09.2019)

Potřetí a vůbec nejlépe. Vojna o planétu opíc je ani ne tak strhující jako spíše procítěné veledílo mého oblíbeného režiséra Matta Reevese, které v každé scéně a vůbec jednotlivém záběru lahodí oku a umně dokazuje všem v Hollywoodu, jak se mají dělat remakové trilogie. Michael Giacchino vstal z mrtvých, jelikož kromě toho, že zvučí snad každej druhej biják, tak mě v dohledné době nechal smlsnout si na ozvučení, které zřejmě nebude extra samostatně poslouchatelné, ovšem v korespondenci s tónem filmu jsem už dlouho neslyšel tak přesně dolíhající hudební doprovod. Ač ve své podstatě naprosto minimalistický, i díky střihu zvuku zkrátka přesně padnoucí jako jmenovka na uniformě čerstvě břitvou oholeného Woody Harrelsona. Jeho plukovník McCullough nejenže v první scéně, i díky líbivým zpomalovačkám, neuvěřitelně vytlačí oči z důlků, ale i ve všech svých scénách z něj čiší ona zarputilost, nenávist a neuvěřitelná porce charismatu picnutá testosteronem a nedovedu si představit větší hrozbu, která by Caesara v jeho nejspíše posledním boji za nezávislost mohla potkat. V souvislostí s ním samozřejmě ani napotřetí nelze opomenout motion capture boha Andyho Serkise, který díky fanboyům z novozélandské Wety dokázal nejen klasicky a bez poznání rozpohybovat naštvaného opičáka, ale i mu dodat ještě více emocí a jeho scény s jednou tajemnou holčičkou mě naprosto strhly. A ač bych zde rád rozebral jednotlivé scény (bez spoilerů to prostě nejde), tak jen lehce navnadím na finále, která mě obecně ve filmech příliš neuspokojují, jenže zde je to zpracováno tak odlišně a svěže, že jsem se zkrátka nenudil ani minutu. V některých pomalejších pasážích už zbýval jen pomyslný krůček na tenkou hranici zdlouhavosti, ovšem Reevesovi se v mých očích povedlo tuto mrazivou tenkou linii perfektně vybalancovat. I díky perfektním vtípkům Steve Zahna, kterého sice na plátně nepoznáte, ale jeho charakter si pravděpodobně budete pamatovat ze všech nových nejvíce. Válka je dokonána, jde se domů. Ještě je ale rozhodně o čem vyprávět. (12.07.2017)

Trilogie završena. A zdařile. Válka o planetu opic úspěšně navazuje na Zrození a Úsvit planety opic, sledujeme završení životního příběhu opičího vůdce a takřka mesiáše Caesara a vše opět funguje přesně tak, jak má. Kdo očekává dle názvu snímku nějakou obrovskou válku, bude patrně zklamán, ovšem mně osobně se celé tohle ztvárnění velmi líbilo. V některých pasážích je sice tento příběh možná už až příliš emotivně laděný, ale jako celek Reevesův počin funguje a důstojně zakončuje trilogii. Osobně bych se nebránil ani dalšímu pokračování, které by svým dějem ještě více přiblížilo a posunulo příběh k událostem původní Planety opic. Možná, že jsem tajně doufal, že si tvůrci troufnou "zamrkat" na tuhle klasiku a vypůjčí si některou z úvodních scén, zpracují ji po svém a zakomponují ji na samotný závěr filmu, např. střih a záběr na potápějící se vesmírnou loď na dno jezera uprostřed pouště, případně upevňování malé americké vlaječky či jen pohled do vesmírné lodi z pohledu Taylora nebo jen krátký záběr na kosmickou loď řítící se nekontrolovatelně k zemi, do pouště a do široko daleko jediného jezera. Inu, tohoto jsem se nedočkal, možná, že je dobře, že se do toho filmaři nepustili, ale já takovou tajnou vizi měl hned od zhlédnutí Zrození Planety opic. Tak či tak, nová trilogie je dílem neskutečně povedeným a pro mě ani jeden ze snímků nevyčnívá nad ty další. (27.09.2017)

Ona ta Planeta opič je vcelku opiči, copak o to, ale leccos se jí daří. Kroutí se jako píďala, aby se naroubovala na prastaré... následovníky v podobě původní hodnělogie, za to smek. A je to nakroucené moooc hezky. Jak od maminky. Mončičáci takřka živí, jeden by s nima nejen soucítil, ale i pokra zahrál, hlas jim dal, zoufalejší prasesoři nad šimpkami jistě i pohoní, a v pražské zojo pak, pohánění marnou nadějí, si permice zřizují. Horší to je s prostomyslnými blbečky, mezi které se hrdě počítám. Nás tak trošku ruší (so-oiler) některé drobnosti. Kupříkladu, namátkou a jen tak od boku - kdybych si v očekávání konfliktu s pomyslnou, masivně vyzbrojenou armádou severu budoval barikádu, asi bych metr za ni nezaparkoval vlak s cisternami ropy, nafty, benzinu, propanu, butanu a jejich kříženců. Kort, kdybych seděl na bunkry poddolovaném kopci, kde by se to schovávalo jak u severních Kimů. Leda... leda že bych byl Vůdy, který má ve zvyku se slaňovat do hnízd primátů a tam dělat nesmyslné věci, které vážně ničemu nepomáhají, ničehož neřeší a i jinak jsou naprosto ku hovnu. Leda na druhou.... že chtěl vyprovokovat srstnatce k migraci, aby je mohl pochytat, protože potřeboval agresivní, nespolehlivé, líné a natvrdlé otroky pro stavbu té zdi, za kterou hodlal nasunout to železniční cargo. Víte co? Píčáren je tolik, že bych proděravěl klávesnici, nechám to být. Za vidění film stojí a slabším povahám i slzu z kanálku vymáčkne. Prasesorům z váčku. Semenného. Budiž jim všem přáno. (20.10.2017)

Skvělý Serkis a triky zase o něco dál. Těžko se však dá zopakovat onen údiv, kdy příslušníci rodu Homo sapiens sapiens lovili na podlahách kin své čelisti, když se na konci původní Planety opic dozvěděli šokující zvrat. Válka o planetu opic Matte Reevese, který točil i dvojku, žádné podobné překvapení nenabízí. Utlumuje témata, která zaktualizoval zejména první díl (práva zvířat) a soustředí se na příběh jedince. Překvapivě se jedná o téměř komorní snímek, ve kterém většinu stopáže sledujeme detaily na tváře hominidů, které vede Caesar. Nevydává se tak cestou typického letního blockbusteru na jedno zhlédnutí, ale rozhodně není filosofickou sci-fi velikosti třeba 2001: Vesmírné odysey. Je však na jednu stranu obdivuhodné, jak moc se film se 150milioným rozpočtem soustřeďuje na dialogy a emoce./// Poněkud velkohubě se režisér hlásí k inspiraci Kurosawovými samurajskými eposy a westerny s Eastwoodem, z nichž čerpal téma vnitřního konfliktu hlavního hrdiny. Chytrý šimpanz se totiž během měsíců dostal od znakové řeči a holých vět k složité větné syntaxi, což má demonstrovat vývoj jeho mozku. Spolu s rozvojem řečové centra dochází i k duševnímu vývoji, což je zajímavé sledovat./// Plukovník na rozdíl od vůdce opic nemá na plátně dostatek prostoru, aby jeho postava působila plastičtěji. Harrelsonova herecká kreace je poněkud přepjatá a nepomáhají ani okaté odkazy na postavu plukovníka Kurze z Apokalypsy. Kdyby to náhodou divák minul, zabere kamera nápis „Ape-calypse Now“ hned několikrát, což působí spíše směšně./// Stopáž filmu je dlouhá. Minuty navíc jsou patrné zejména tehdy, pokud čekáte akční sekvence. Ty ve filmu téměř absentují, resp. jsou velice krátké, takže je dobré se nenechat zmást trailery. Je však logické v záběru trilogie očekávat střet, ten se však odehraje spíše v rovině slov, kdy plukovník vysvětluje zajatému Caesarovi svůj ďábelský plán. Mezitím jsou ostatní opice nuceně nasazeny a je vidět, že velitel si užívá vedení svého malého koncentráčku. Reeves, který je zároveň spoluautorem scénáře, se snaží plukovníkovi vtisknout rozpolcenost a lidskost, které má paradoxně více Caesar. Trochu rušivou volbou, která měla odlehčit Caesarovu bolest a zoufalství z toho, že on válku nechce, ale musí bojovat, bylo napsání šimpanze-baviče. Tuto roli zastával v jedničce občas orangutan Maurice, teď je to starší lidoop, který žil dříve v zoo, nemluví tak dobře jako Caeasar a je celkově hloupější. Z toho pramení většina vtipů, které však až příliš narušují vypjatou atmosféru. Tyhlety opičky si zkrátka mohl Reeves odpustit. [Kino, 2D s titulky] (21.07.2017)