Avis de mistral
Moje leto v Provence
My Summer in Provence
Režie:
Rose BoschScénář:
Rose BoschKamera:
Stéphane Le ParcHudba:
Ludovic BruniHrají:
Jean Reno, Anna Galiena, Chloé Jouannet, Aure Atika, Charlotte de Turckheim, Hugues Aufray, Raphaëlle Agogué, Michel Drucker, Jean-Michel Noirey (více)Obsahy(2)
Paul (Jean Reno) je svérázný provensálský farmář. Miluje své olivovníky a stejně tak i víno a pastis. S dcerou se rozhádal před lety a svá vnoučata nikdy neviděl. Teď, když se dcera rozvádí, její matka se rozhodne, že navzdory Paulově paličatosti přiveze na prázdniny jejich vnoučata: pubertální Adriena a Lenu a jejich malého bratříčka Théa, který je od narození hluchý. Puberťáci od počátku dávají nepokrytě najevo svou nechuť vůči venkovu a dědovi. Zato Théo, nádherný a milý chlapec, si Paula úplně podmaní. Ten mu ukazuje své království – olivovníky a všechno, co má rád. Provensálské slunce, stejně jako vůně a krajina dokáží zlomit zlobu i křivdu, a možná že jsou lidé víc ochotni nalézt k sobě cestu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (100)
Príjemný rodinný film o generačných rozdieloch. Lea, Adrian a Theo musia kvôli rozvodu svojich rodičov stráviť prázdniny u starých rodičov v Provence. Postupne sa ukáže, že ich starí rodičia Leo a Iréne boli v mladosti podobní rebeli a majú hipisácku minulosť. Dôjde samozrejme na letné lásky, sklamania, rozpory, ale postupne si všetci k sebe nájdu cestu. Produkcii sa však nepodarilo dať príbehu dostatočný náboj a atmosféru. Herecké výkony sú dobré, ale v príbehu sa im nedarí vyniknúť a často pôsobia rozpačito. Dokonca aj Jean Reno. ()
Nevím přesně co jsem si od filmu slibovala. Snad jsem si chtěla jen připomenout prohřátou kamenitou zem, plnou bílých domů, úzkých uliček provoněnou levandulí a doprovázenou koncertem neutichajících cikád. Opět jsem si potvrdila, že film, kde hraje hvězda ještě nemusí být skvostný. Dostalo se mi obyčejného příběhu podle stále opakujícího se scénáře, mění se jen lokace a herci. Provence je víc v názvu než ve filmu samotném. Průměrný film, který ničím nepřekvapí. Rodinný film ano, drama a komedie ne. ()
MOŽNÝ SPOILER :Zcela cíleně jsem chtěla trávit léto v Provence a ani trochu toho nelituji. Bydlela jsem na půdě, procházela se olivovým sadem, pak jsem si odskočila natrhat meruňky nebo krásný rajčata. Večer jsem seděla s bývalými hippiesáky, hrálo se na kytaru, zpívalo, pilo vínko. Jindy jsem si šla zatančit nebo na trh koupit nějaké hadry a z každého koutu na mě sálalo teplo a nádherná atmosféra. U Tiega jsem si kupovala Pizzu, zamilovala jsem se úplně stejně jako Lea a vůbec jsem neřešila jak kdo co hraje . Dědulka to tam trochu stínil a myslím, že to mohlo Jeana Rena i bavit. Bylo mně zase .....náct a cítila jsem se tam moc příjemně. Jak tady píše jeden uživatel, někdy je v jednoduchosti krása a v tomhle případě to platí dvojnásob. Tady se nemusí řešit nějaká předvídatelnost, scénář a podobně, stačí si jen lehnout do trávy a dívat se do nebe a všechno si to patřičně vychutnat. Adrian po příjezdu poznamenal : " Žádný signál ! To jsme pohřbeni zaživa!"....Ne, myslím, že tam začali teprve žít. ()
O rodinných výletech naštěstí u mne platí, že je mnohem raději o prázdninách zažívám, než abych koukal na filmy o nich. Většina mi z nich navíc přijde na stejné kopyto, plná dokola ohraných situací, předívatelná... a je zcela jedno, ve které krajině vznikl, a kde se odehrává, i poezie zvolené lokace zůstala zde naprosto nevyužita. Jsem spíše náročnější divák a nebýt zdejší oblíbené akce "Virtuálního kina", na film se určitě nepodívám. Opravdu je zde uveden žánr drama? Ono bohužel i na komedii je ve filmu málo humoru a ještě méně invence. Překvapen jsem byl pouze účastí zpěváka-šansoniéra Hugues Aufraya (známého u nás mj. díky seriálu Píseň pro Rudolfa III.), v roli skloubené se vzpomínkou na americké hippies 60. let. Zdá se, že americkým trendům podléhá i celá francouzská kultura, když film o dovolené v Provence musí být zakončen anglicky zpívanou písničkou. Snesitelný, ale nudný podprůměr. (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) ()
Takový krásně pohodový film, který vykouzlí úsměv na rtech hned v okamžiku, kdy se na scéně objeví fenomenální Jean Reno. Ten jako děda, který dostal na celé prázdniny na starost vnuky puboše + malého hluchoněmého. A všechno je tam tak hezky barevné, že to tě prostě baví. Na řadu přijde i alkohol, místní četníci "Šmoulové", kteří s sebou ani nevozí alkohol tester, Facebook, staří kámoši z mládí, motorka Triumf, brokovnice a místní dealer drog, olivovníky a třeba i smír s dcerou. Akorát nechápu, proč takové filmy dávají až v 10 večer v týdnu na ČT2. ()
Galerie (24)
Photo © Gaumont Distribution
Zajímavosti (3)
- Stejně jako filmový Theo i jeho představitel Lucas Pélissier je od narození hluchý a s rodiči i se štábem se domlouvá pomocí znakové řeči. (Ganka)
- Časté odrůdy olivovníků v Provence jsou salonenque, aglandau, grossane a verdale. Některým stačí opylování větrem mistral (je to místní název z Francie pro vítr zvaný bóra ), jako i druhu, o který se jedná v tomto filmu. Proto, pokud je nedostatek tohoto větru, není u některých druhů úroda. Na druhou stranu například jiná místní odrůda moulin du Calanquet je na tyto větry náchylná a i její název vychází z provensálského slova Calan, což označuje skálu, která poskytuje úkryt právě před větrem mistral. (Jamal)
- Mistral je název pro místní vítr bóra. Jméno mistral pochází z dialektu Languedoc a znamená mistrovský. Je to silný, studený, severozápadní vítr, který vane z jižní Francie. Někdy dosahuje 185 km/h. O tom, že jsou Francouzi na tento typ větru pyšní a rádi ho používají k označování různých produktů, svědčí mnohé, například že oleje obsahují název Mistral olive oil, což může být trošku dvojsmyslem, kdy to znamená jak mistrovské (pochází z dialektu Languedoc ), ale také právě místní vítr, stejně tak např. název Mistral je nejmodernější třída vrtulníkových výsadkových a velitelských lodí francouzského námořnictva. (Jamal)
Reklama