Moje léto v Provence

Moje léto v Provence byl dobrý způsob jak strávit páteční velikonoční večer ve výjimečném stavu koronavirové pandemie. V Provence je scenérie krásná, počasí krásné, olivy krásné a lidé krásní. Děda je mladistvý a zábavný. Ale rušivé je, že je soužen odpovědností naloženou na svá bedra. Jeho krásná dcera na mě působila umělohmotně jako bezduchá figurína ze sexshopu. (11.04.2020)

Prý sem píšu málo, tak bych rád doporušil tuhle fajn rodinnou verzi Dobrého Ročníku s Jeanem Renem. Nevýhodou tohodle filmu, že v něm až na jednu pětiminutovou pseudozápletku o nic nejde. Výhodou tohodle filmu je, že v něm až na jednu pětiminutovou pseudozápletku o nic nejde. Moc mne bavila linka s pseudo hipster eko teroristkou, která poprvé vyjede z města do přírody. JInak to moc fajn plynulo do závěru přes různé odbočky s konfliktem generací a pomrknutím na Malenu a jiné klasiky. U lehčejšího filmu jsem si asi ještě nepřál prequel. *:))* Není to geniální ani omylem, ale moc fajn na 9/10 stačí u francouzské verze Jak vytrhnout velrybě stoličku naprosto bez pochyby. Alespoň u mne. (13.06.2016)

Jen tak si v klidu posedět u vína a kochat se olivovníky...To je asi hlavní premisa tohoto filmu. Je to ten typ filmu, kdy se vlastně celou dobu nic neděje, ale vám to vůbec nevadí, protože jste nacítěný tou pomohou, která z filmu vyzařuje. Všudypřítomné sluníčko, krásná krajina, bodří maloměšťané, přátelská atmosféra...Hned máte chuť si do Provence vyrazit. Jako lákadlo na dovolenou to funguje výborně. Děj jako takový je pochopitelně neskutečně předvídatelný, ale když vezmete dobře naladěného bručouna Jeana Rena a k tomu pár překvapivě sympatických dětských postav, tak je to vlastně jedno. (29.06.2024)

O rodinných výletech naštěstí u mne platí, že je mnohem raději o prázdninách zažívám, než abych koukal na filmy o nich. Většina mi z nich navíc přijde na stejné kopyto, plná dokola ohraných situací, předívatelná... a je zcela jedno, ve které krajině vznikl, a kde se odehrává, i poezie zvolené lokace zůstala zde naprosto nevyužita. Jsem spíše náročnější divák a nebýt zdejší oblíbené akce "Virtuálního kina", na film se určitě nepodívám. Opravdu je zde uveden žánr drama? Ono bohužel i na komedii je ve filmu málo humoru a ještě méně invence. Překvapen jsem byl pouze účastí zpěváka-šansoniéra Hugues Aufraya (známého u nás mj. díky seriálu Píseň pro Rudolfa III.), v roli skloubené se vzpomínkou na americké hippies 60. let. Zdá se, že americkým trendům podléhá i celá francouzská kultura, když film o dovolené v Provence musí být zakončen anglicky zpívanou písničkou. Snesitelný, ale nudný podprůměr. (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (22.01.2020)

Z času na čas človek objaví nenápadný, no maximálne príjemný film, ktorý mu skutočne zlepší deň. Jean Reno je podľa mňa v tomto filme absolútne fantasický a rovnako musím povedať aj všetci ostatní. Na jednej strane to je film a príbeh, ktorý sme počuli miliónkrát predtým, no je podaný tak príjemne, sympaticky a plným príjemných postáv a myšlienok, že človek to jednoducho chce vidieť až do konca. Nikto nie je dokonalý a ani jedna strana nemá nikdy tie správne názory na všetko. A občas si môžeme vziať niečo pekné z niečoho včerajšieho a súčasne ale nájsť pozitíva aj v tom dnešnom. Nič nie je čiernobiele ako sa to v dnešnej dobe občas tvári. A tento film to skutočne dobre adresuje. Keby sme tu nemali niektoré klišé, ktoré sme videli už viackrát, myslím si, že by to stálo viac za to. Alebo možno mohli tie klišé urobiť trošku vtipnejšie, lebo počas celého filmu som si užíval vynikajúci humor, kde som sa skutočne smial. A to ma teší. Ja sa smejem veľmi rád. Ale musím povedať, že John Candy s vŕtačkou vo filme Uncle Buck bude pre mňa asi navždy ochrancom dievčaťa v rodine. To ma vždy pobaví. Nevedel som čo môžem od filmu čakať, no nakoniec je z toho vtipná, príjemná, nenásilná a veľmi dobre stráviteľná dramédia. A pre mňa neostáva nič iné, len odporúčať, aby ste si film pozreli aj vy. Hodnotenie: B+ (04.04.2016)