Život je úžasný

Já teda polsky neumím, ale "Chce się żyć" bych přeložil spíše jako "Touha žít". Nicméně tohle je jen jedna velice malá výtka z malého mála velice malých výtek, které lze k filmu vůbec mít. Samozřejmě rovněž žasnu nad hereckým výkonem Dawida Ogrodnika a snad ještě více i nad jeho mladší verzí, kterou ztvárnil Kamil Tkacz. Skoro dvě hodiny se křečovitě třepat, to není žádná legrace. Dokonce se k tomu váže i jisté riziko, že to člověku může zůstat. Opravdu jsem úplně nečekal, že se bude jednat o tak procítěný pohled do života lidí trpících mozkovou obrnou. Snímek je skvěle vyvážen. Neútočí na diváky pouze nekonečným přívalem deprese, nýbrž zachycuje život těchto lidí opravdu komplexně. Ukazuje rovněž, že pokud mají tito lidé štěstí na kvalitní rodinu, tak jsou také zahrnováni velkým přívalem lásky. Pokud mají štěstí ještě o trošku větší, tak mohou dokonce narazit na lidi, kteří překypují soucitem a mají nekonečnou ochotu pomáhat. Dokonce se najdou i takoví lidé, které napadne s využitím posledních funkčních částí postiženého realizovat jednoduchý komunikační systém. Velký dojem na mě udělal i fakt, že se tento příběh nezrodil na papíře, ale napsal jej sám život. Vynikající sonda do života poměrně inteligentního člověka, který je uvězněn v takřka nefungujícím těle. Velice se mi líbily promluvy hlavního hrdiny do děje. Nepuritánské mužské oko občas potěší pohled na ženské poprsí. Tedy většinou. Občas jsou k vidění i takové "boží zázraky", které působí kontraproduktivně. Svoje "boží zázraky" krajně neprofesionálně poodhalila i dobrovolnice. Je trošku škoda, že vlastně moc neměla poodhalit co. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (12.11.2016)

Za všechny své špatnosti jsem dostal doživotí v částečně nefunkční slupce. Mateusz má proti mě výhodu v tom, že nikdy nezažil, jaké to je, když všechno funguje, jak má, já na druhou stranu na tom nejsem tak špatně, abych byl odkázán na to, až si vedle mě sedne někdo, kdo začne listovat v Playboyi. Tímto úvodem jsem chtěl říct, že mi byl Mateusz krajně sympatický, do této postavy jsem se dokázal vcítit a filmaři z Polska mi opět dokázali, že své práci rozumí. Kéž by si z nich naši tvůrci vzali příklad, snad by z českých filmů konečně vymizely dialogy, u nichž bych si nejradši vrazil do obou uší stovku hřebík. Toto byl příklad výborně napsaného a ještě lépe natočeného příběhu, který mě opravdu dostal. Mateuszův osud byl jasnou předlohou pro drama (když ne přímo pro tragédii), ale Polákům se podařilo zakomponovat do snímku i nenápadné (ale o to lepší) záblesky humoru. Když si představím, v jakou patetickou hrůzu by tuto záležitost překopali Američané, už bych odpadoval, Poláci ode mě naopak dostávají plný počet hvězdiček. Mě ale neberte vážně, já jsem určitě nebyl nestranným divákem. (16.01.2022)

Výborný film, musela som ho najskôr rozdýchať. Príbeh nie je komplikovaný, no je šokujúci. Kde boli lekári a čo robili? Áno pre nich bolo jednoduchšie vyhlásiť človeka s mozgovou obrnou za mentálne zaostalého, neschopného porozumieť okoliu a cítiť emócie . To, že Mateusz po 26-ich rokoch mohol konečne vyjadriť svoje myšlienky, mu umožnilo začať žiť kvalitatívne lepší život. Jeho prvá veta "ja nie som rastlina", doslova zamrazila. Dawid Ogrodnik do postavy Mateusza vložil všetky svoje fyzické aj psychické sily a do poslednej chvíle som si myslela, že je naozaj postihnutý. Klobúk dole pred jeho výkonom. (04.04.2024)

Podle uchopení tématu bych zde čekal jako původce filmu spíše Hollywood a proto jsem byl hodně zvědavý, jak si s tím poradili Poláci. Nutno říct, že jsem byl a vlastně i pořád jsem strašlivě zklamaný, jelikož co se týče režie, zbytečné délky scén, jejich stavby, naprosto chybějícího rytmu a s tím související otravnou malátností, měl jsem zhruba první 3/4 stopáže pocit, že se dívám na novodobý český film (s lepšími herci - Ogrodnik herectví, Zawadska půvab, Jakubik sympatie). Nápad s "ozuovským" snímáním (tedy ne tak docela, zde nikoli z pozice sedícího, ale ležícího člověka) je sice hezký, ale stejně jako statičnost kamery mi nepřipadal filmu příliš prospěšný. Nabízí se vysvětlení, že zvolené postupy výborně souzní s tématem, ale mému oku připadaly tak křečovité a křečovitě pospojované, že jsem to nepřikládal ničemu jinému, než neumětelství režiséra. Směrem ke konci ale film začal najednou fungovat, způsobovat kromě lhostejnosti, ospalosti a nasranosti dokonce lehkou katarzi a tak jsem nakonec musel "špatnou" většinu snímku přičíst v celkovém hodnocení k dobru, jelikož ať už to byl či nebyl záměr, i z doslova přetrpěných 70 minut může nakonec vzejít překvapivě dobře fungující (a zvláštně nedivácky-divácký) film. Jo a obešel bych se bez klasického klišé o tom, že i prosťáčkovi se líbí prsa. 3,5* (09.08.2014)

Velký wow za herecký výkon Dawida Ogrodnika a Kamila Tkacze. Druhý velký wow polské kinematografii, která mě nepřestává překvapovat tím, jak výborný drama ze života umí naservírovat tak jednoduchým stylem. Film nijak citově nevydírá a necílí prvoplánově na soucit diváka, a i přesto jsem měla několikrát během sledování slzy v očích. Myšlenky, které nemůže hlavní postava Mateusz v důsledku fyzického postižení vyjádřit slovy jsou sdělovány pomocí vnitřních monologů a vy si tak celou dobu říkáte "kurňa ten kluk vám chce něco říct". Najde s ním někdo společnou řeč anebo bude navždy inteligencí přirovnáván k rostlině? Všechno to prohlubuje fakt, že se jedná opět o snímek dle skutečné události. Film je navíc doplněný o výborně vybranou hudbu. Doporučuji všem milovníkům pomalých a intenzivních dramat. (21.01.2022)