Ex Machina

Otestujte svou lidskost! Ava si s vámi chce jen popovídat... Komorní sci-fi nebylo nikdy epičtější. V naprosté většině žánrově spřízněných snímků se pracuje s oblíbeným dramaturgickým archetypem tzv. hry kočky s myší. Ne tak v tomto případě. Zde totiž máme tři hlodavce ve smrtícím labyrintu lží, kteří celou dobu potajnu zjišťují, jaký z nich má ve skutečnosti mnohem raději smetanu než sýr. Masky nasadit! (17.05.2015)

Genderová šachová partie pro čtyři hráče. S odstupem osmi let od premiéry a v kontextu dalších dvou Garlandových filmů se "Ex Machina" ukazuje nejen jako zářný autorský debut, ale také jako prokletí. Režisér a scenárista v jedné osobě byl na základě tohoto filmu neadekvátně zaškatulkován v rámci sci-fi, potažmo fantastických žánrů. Jenže stejně jako v jeho nadcházejících filmech představuje žánr jen stylistický rámec pro úvahy nikoli vědeckofantastické, nýbrž mezilidské a vztahové. Umělá inteligence Garlanda fascinuje především jako pole zrcadlící genderová témata, především ve smyslu vědomě i nevědomě stylizovaného vystupování, ale také pozorování, přejímání a využívání rolí či kódů, které ač jsou v jádru umělé a nepřirozené, respektive nejsou vlastní našim unikátním osobnostem, zakládají většinu lidských interakcí. Současně "Ex Machina" pojednává o objektivizaci žen a o tom, do jaké míry při mezilidské interakci opačných pohlaví vnímáme reálnou osobnost na druhé straně, nebo naopak si na ni jen projektujeme genderové kódy a mřížky. Vlastně pak ani nepřekvapí, že film na jedné straně nadšeně přijímají geeci, kteří se vidí jako Nathan, byť jsou spíš Caleb, zatímco na druhé mu, na základě v principu stejně omezeného a zaslepeného výkladu, někteří paradoxně vytýkají sexismus či onu objektivizaci. (28.07.2022)

Skvěle natočené komorní sci-fi, které má ale jeden velký problém. Už po první čtvrthodině mi bylo jasné, co se všechno stane a jak to přesně skončí. Což se bohužel do puntíku potvrdilo. A to je u chytré sci-fi, která by chtěla diváka překvapovat, docela problém. Také z psychologických hrátek a houstnoucího dramatu tří postav se dalo v některých pasážích vytěžit víc. I přes výtečné výkony a řemeslně bezchybnou režii jsem se tak k závěru už spíše čím dál víc nudil. A to je u tohoto kousku docela škoda. Ale Alicia Vikander je pořád zlatíčko, to už tvrdím od Královské aféry. (06.06.2015)

Jasný důkaz, že elektronika s přízviskem „inteligentní“ je potencionální hrozbou. Proto jsem se rozhodl navždy odpojit ze sítě moji inteligentní pračku. Sice mi bude chybět její tiché žužlání mého špinavého prádla, ale co by člověk pro bezpečnost neudělal. Odpojím také počítač, protože při přehrávání tohoto filmu se podezřele přehříval, a také monitor, protože podezřele blikal. Jsem rád, že jsem to tak zavčasu podchytil, ze mě nikdo vola dělat nebude! (05.09.2015)

Veľmi lákavý obal i žáner sci-fi. Ex Machina je dosť komorný film, ktorý si vystačil s minimom postáv a jedným moderným domom s množstvom miestností ukrytým v prírode. Rozhovory medzi človekom a robotom mali šťavu, dokázali navodiť správnu atmosféru tajomna a herečke A. Vickander tá holá hlava pristala. Na počudovanie v závere mi s dlhými vlasmi až tak zaujímavá nepripadala. Ono záver celkovo nedopadol celkom dobre, ale kvôli tomu nebudem film odpisovať. Kladie správne otázky a možno raz v ďalekej budúcnosti bude niečo podobné realitou. Určite nie do takej miery, ale s robotmi sa určite budeme stretávať čoraz častejšie. 80%. (12.10.2015)