Made in U.S.A.

Godardův smysl pro humor má na mě stejný účinek, jako kdyby mě ropucha překuňkala Manon Lescaut (29.06.2023)

║Rozpočet $50,000║Tržby USA $95,209║Tržby Celosvetovo $-║ (13.11.2009)

Krásne momentky premárnené filmom, po ktorom nikto netúžil. (06.03.2021)

Musím přiznat, že většina Godardových snímků není můj šálek kávy. A tento patří k nim. Příběh o dívce Paule (Anna Karina) snažící se pomstít smrt svého milence Richarda má být zřejmě částečně parodií na americké detektivky - ale faktem je, že nemá hlavu ani patu. A skutečně mě nebaví, nemohu si pomoct. (09.02.2006)

Prekrásny vizuál, pripomínajúci hlavne Sialeného Petríčka a Žena je žena, (najlabužníckejšie asociačné prvky: Krásna Anna Karina v červených šatoch, hra s farbami ponúkajúca množtsvo prípadných (nad)interpretácií a rámovanie obrazu zaisťujúce sebestačnosť každého záberu) stmeľuje nekonzistentný obsah skonštruovaný z krimi zápletky, poézie a politizovania. .................. Nielen jednotlivé zábery v čisto formálnej rovine by si vystačili ako samostatné fotografie. To isté platí o jednotlivých scénach uchopených v celej ich šírke. Made in U.S.A je teda kolekciou množstva pekných a číro godardovských fines, ktoré však spolu v jednom mechu tento krát vytvárajú "len" prebujnenú a miestami naozaj nekonzistentnú kolekciu režisérových heterogénnych ideí. Práve svojou heterogénnosťou mi film pripomína Trouffautovo Strieľanie na pianistu, kde sa objavuje problém obdobný, no nie až taký okatý. ............. Vzhľadom k tomu, že redukciou všetkých prvkov obsiahnutých vo filme by vznikol len "ďalší krimi Godard" , si dovolím Made in U.S.A označiť za slepú filmovú uličku. To však snímke nebráni byť naďalej dostatočne zaujímavou voľbou v prípade potreby netradičnej filmovej prechádzky. (05.05.2014)

Tady si Godard ještě frčel v nezávazném estétství, zatímco ho už ale fakt štvala politika. A dnes je to opravdu už jen překrásně barevná šílená nuda. (06.03.2021)

Neskutocny prepadak bol tento film, doplnam si kompletnu filmografiu Jean Pierre Leauda, o ktorom som vzdy vedel, ze hrat vie. Anna Karina bola vyborna, ale ani ona to nezachranila od siveho, sediveho priemeru. A pozeram, ze Jean Luc Godard je pred i za kamerou, to su novoty : 52 % (31.10.2020)

Zaujímavý prístup, kde každá postava v príbehu vie o príbehu samotnom úplne všetko, kdežto divák od začiatku až dokonca nevie vôbec nič. To samozrejme môže mnohým divákom spôsobiť problém, poprípade ich znudiť, ale Godard ako vždy používa veľa zaujímavých postupov, ktoré poskytujú živnú pôdu na zamýšlanie sa nad filmovým médiom, jazykom a inými témami. Skrátka typický Godard, niekomu tá fragmentárnosť, respektíve rezignácia na rozprávanie v jeho filmoch v prospech vyjadrovania myšlienok cez filmové médium môže prísť nudná, mne sedí úplne dokonale. Napriek tomuto zvláštnemu spôsobu narácie, ak sa to naráciou vôbec dá nazvať, sa Godardovi darí obsiahnuť mnoho žánrových postupov a klišé filmov o detektívoch, ktoré obohacuje svojou unikátnou fantáziou o humorné, i vážne výstupy. Už len samotná myšlienka s cenzúrou Richarda P je absolútne fantastická, a dá sa nad ňou rozmýšlať dlho. A takýchto hračiek je tam hrozne veľa. A navyše Anna Karina. ACH... (27.10.2010)

Made in U.S.A. je Godardovou osobní filmovou reakcí na kulturně-politický vývoj západní civilizace. Autonomie umění právě zde získala svůj komplexnější rozměr, díky ní se také odhaluje autonomie lidská uvnitř přírody a na jejím základě. Je to právě umění, jež stále znovu a opakovaně interpretuje svět a život, tím je pohání vpřed a zároveň také překonává. Godard nejenže neustále své pojetí l´art pour l´art, tj. pojetí filmu pro film posouvá na vyšší úroveň, zároveň díky tomu vykonává také tvůrčí akt, čímž tvůrcova životní realita získává své oprávnění i platnost, zvýznamňuje se teprve v prostoru vytvořeného díla. Nakonec, jak se již vyjadřoval Josef Čapek například ve svém meditativním eseji Kulhavý poutník, tím nejhodnotnějším poznáním, jež nám může umělecké dílo podat. je sám autor. Godard kritickým pohledem zhodnocuje "amerikanizaci" evropského životního prostoru, připomíná a tvaruje, odkazuje a vzpíná se, maluje niterný výkřik. Raoul Coutard sestavil z pastelových barev a z prvků pop-artu esteticky a ideově výmluvné obrazy anti-politického postoje, jenž však byl umožněn jen přijmutím radikálnější pozice. Godard utrhal americkému braku, tedy pop-artu matlavá křidélka, následně přeskládal jeho jednotlivé aspekty a zpívá poezii. Průvodcem Godardovou rebelantskou poezií je Paula Nelson (Anna Karina), novinářka na cestě za minulostí, jež zvrací v přítomnosti svoje nestrávené zbytky. Kam se podíváš, odkazy, uvozovky a barvy bytí. Z dalších postav: svého poslání urputně dbalý policejní inspektor v Atlantic-Cité Richard Widmark (László Szabó), jeho zmatkující a pomstychtivý parťák Donald Siegel (Jean-Pierre Léaud), tvůrčí řešení hledající básník David Goodis (Yves Afonso), jeho zpívající láska Doris Mizoguči (Kjôko Kosaka), básníkův šmejdící strýček Edgar Typhus (Ernest Menzer), tu náhlou vraždu trpaslíka řešící pařížský policejní inspektor Aldrich (Jean-Claude Bouillon), nebo Paulin kamarád a novinář pracující pro rozhlas Philippe Labro (sám sebe). Made in U.S.A. je komplexním tvůrčím aktem, zpřítomňující a odhalující, vřící a malující, odkazující a estetizující. Godard se s tím nemazlí a zcela ve svém přesvědčení ze svého nitra tvoří skutečnost a zároveň boří konformitu. Z uměleckého hlediska velmi silný anti-konzumerský zážitek. (07.07.2024)

Světle barevné popové barvy moderny v kombinaci se sešlostí, nevýrazností a obyčejností staré Francie, které společně vytváří matoucí styl filmového vyprávění a kombinaci obrazů. Lehce osvobozující lhostejnost směrem k filmové konvenci a narativnímu způsobu vyprávění, přesto psychologicky věrohodné a emocionálně přístupné širší veřejnosti. (21.12.2021)