Slídil

Bál jsem se toho, že Slídil mě zklame stejně jako film Bojovník (vydaný stejný rok), ve kterém také Jake Gyllenhaal hrál hlavní roli. Nakonec jsem byl absolutně vyveden z omylu, protože jsem se dočkal hodně slušného thrilleru. Nicméně se musím přiznat, že jsem si nedokázal představit jeho jakýkoliv další průběh a nakonec jsem byl překvapen i poměrně zajímavým vývojem samotné postavy. Jake tu hraje takovýho psychologa, že ani psychiatr by na něj nestačil. Na očích mu vidíte šílenství, které mě strašilo celým filmem a musím na něj přemýšlet i do teď. Slídil je rozhodně jeden z těch filmů, který čerpá ze zajímavého nápadu a geniálního hereckého výkonu. No a nic víc pro kvalitní filmový zážitek vlastně ani nepotřebujete. (08.11.2015)

Myslel jsem vážně, že to bude drsný temný thriller, ale namísto toho se z toho vyklubala drsná černá komedie. Co naplat, ale jinak to nebylo zase tak špatný, dokonce i místy mě příběh bavil, a to i přes to, že už delší dobu se snažím přísun černý kroniky maximálně omezovat. Pokud jde o samotné hodnocení, dal bych klidně i 3 a půl hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že to nejde, tak to nechám tak a bude to akorát. (22.01.2015)

Je to jak epizoda gétéáčka, ze který někdo vypreparoval humor a většinu nadhledu. Jake se do své "zhubni a dostaneš cenu (útěchy)" obul bohužel ve stylu full retard a výsledkem je postava úchyláckého Forresta Gumpa. Šlo by to ustát, kdyby se Dan Gilroy nesnažil o perverzně seriózní obraz mediálního hyenismu. Pár humorných okamžiků to zvedá, ale těžko to vyváží celou řadu míst, kde Gyllenhaal přidává plyn hluboko pod podlahu a výsledkem je škleb místo mrazení. Problém mám i se strukturou. První 2/3 stojí z velké části na snaze pohltit diváka neonovou tmou LA, ale kombinace postavy za hranou uvěřitelnosti a opakujících se situací není hypnotická, spíš otravná. Šok a vykolejení se nějak přes fotogenicky přeexponované noční sety ven nedostávají. Poslední třetina se díky zápletce rozjede, ale spíš jsem se nechtěně přistihl, že Nightcrawlera sleduju s podobně mělkým zaujetím jako reality cop shows (je mi v jádru fuk, komu se to děje, hlavně že se to děje), přičemž Gilroyovo matro je mnohem víc cool, spousta úhlů, prostřihů, hudby a tak... jestli má být tenhle film svůdně pokřiveným obrazem, moc se mu to nepovedlo. Protože nakonec svádí diváka spíš k tupému zírání než k hluboké kritické reflexi posedlosti mediálním snuffem. Sexuální vzrušení Jaka a jeho ladyfriend v závěru je snad nejvíc falešný moment Nightcrawlera, který slídí s nasazením, ale podstata kompozice mu uniká. Snaživý určitě. Uhrančivý? Ani omylem. (31.01.2015)

Emoce vřelé asi jako zimní ráno a postavy bez osobního příběhu mohou vzbuzovat dojem divácké antipatie, ale ta úsporná práce s hrdiny, kteří se zaprodali číslům sledovanosti, funguje na jedničku, jelikož tihle slídilové pro většinu z nás zůstanou něčím odosobněným, prostupující k nám skrze pikantní záběry z televize, i v běžné realitě. Navíc Gyllenhallova slizká kreace funguje tak silně, že je vám vlastně úplně jedno, jakým způsobem byste měli na hrdinu nahlížet, což se v závěru vyjeví jako hlavní trumf tvůrčího vyprávění a tak nějak vezmete na milost i ten předtitulkový dojezd. 4 a ½. (01.02.2015)

Americký sen trochu jinak. Novináři jsou hyeny, slýcháváme velmi často. Jenže cílový divák/čtenář přesně takové zprávy sledovat/číst chce. Díky nim bulvární plátky a komerční televizní stanice vydělávají a parazitují na cizím neštěstí, nic jiného v tom není. Když přivřeme obě oči, tak tu máme alespoň atmosférou kombinaci trojice výtečných kousků Collateral, Drive a Patrola. Pomalé tempo dává filmu hutný feeling něčeho neopakovatelného. A mrazivého. Louis tu a tam něco ukradne, tu a tam něco pod cenou ukecá v zastavárně, jinak ale dost ujíždí na televizi a internetu, ze kterého nasává poučky a fráze. A pak ho napadne, jak zpeněžit své nezdravě vyvinuté voyeurství. Fascinovaný bouračkou koupí kameru a policejní vysílačku a začne se pohybovat metry, nejlépe jen decimetry od všech tragédií a kriminálních živlů. Když začnou houkat sirény, ďábelsky zbystří. Brzy ráno pak své úlovky nabídne senzacechtivé televizi, ať můžou Američané u něčeho šťavnatého posnídat. Morálka jde stranou, bezpáteřní Lou našel smysl života. Kritika současného nejen mediálního světa, po kterém nicméně lidé bez mravů prahnou, je patrná. A zároveň debutantský zápal Dana Gilroye (jinak hlavně scénáristy, navíc bratra Tonyho Gilroye, který úspěšně píše a občas si sedne i za kameru), který tenhle kus nestaví na zamotané zápletce. Karty jsou rozdané velmi rychle, syrový příběh nás hned osloví a devadesátkový retro feeling obstará zbytek. A samozřejmě chameleon Jake Gyllenhaal, který má čich na dobré postavy. A režiséry. Pohublý hošan s vykulenýma očima a mastnými vlasy neustále nad něčím dumá, z látky i díky němu vyzařuje chlad a odosobněnost, výsledek dráždí kombinací minimalismu a manýry. A Gilroy předkládá kroky Loue jako naprosto logické směřování jeho byznys plánu. Za pár milionů natočil atmosférické drama, které stojí hlavně na Gyllenhaalovi (oscarová nominace se zdá být takřka jistá), potěší také po letech v důležité roli Rene Russo (mimochodem už šedesátiletá režisérova manželka). Oscarová sezona se blíží!! (21.12.2014)