O koních a lidech

Spoilery! Zajímavá výprava na islandský venkov, kde je mnohem více koní než lidí. Lidé tam žijí s koni v dokonalé symbióze a využívají tato krásná zvířátka snad ke všem možným i nemožným účelům. Pod koňskými kopyty připravili tvůrci pro diváky pořádnou nadílku tmavě černého humoru. Islandská geotermální energie zřejmě ohřála chladným Islanďanům krev, a tak se nechodí pro sousedskou rozepři daleko. Málokdo na Islandu zemře stářím. Všichni se mohou těšit velice originálnímu skonání. Ke koníkům chovám velký obdiv. Nejen proto, že má takový hřebec Brúnn o pár centimetrů delší chloubu než já, ale i proto, že je schopen se při erekci plnohodnotně vyčůrat. Dost by mě zajímalo, jakým způsobem probíhalo natáčení. Koníka zřejmě nepřinutíte k souloži tak snadno jako lidskou bytost. Sem tam se dokonce puritánsky laděnému divákovi (mně) dovedl zvednout žaludek. Třeba tehdy, kdy černý koník Brúnn slízal ze země svůj koňský ejakulát, který právě vytekl z ciciny bílé konice Grány. Jsem fascinován tím, že koník je pro tamější obyvatelstvo opravdu multifunkčním zařízením. Na koníkovi se dá jezdit a plavat. Koníka se dá zneužít k práci. Když na to přijde, tak se dá koníka i spapat. V zimě se dá v koníkovi vyspinkat a v nouzi nejvyšší se dá vyspinkat i s koníkem. To je ovšem lepší provádět mimo kamery. Docela by mě zajímalo, jakou měl tento snímeček odezvu u ochránců zvířátek. S koníky se filmový štáb moc nemazlil. Když se plavil islandský pán na islandském koníkovi k japonské lodi pro ruskou vodku, tak mi tuhla v žilách česká krev. Samozřejmě ne kvůli postaršímu alkoholikovi nuzného zevnějšku, který by nikomu nechyběl, nýbrž kvůli koníkovi, který je přeci jenom spíš stavěný pro pohyb na souši. Dále mě docela zhnusilo, jak se jeden nehezky vypadající a sexuálně odpudivý islandský páreček oddával před zraky koní (a dalekohledy Islanďanů) dost odvázanému smilnění, přičemž když se spolu předtím vyspinkaly jejich koně, tak jeden přišel o koule a druhý o život. Filmoví tvůrci v závěru ubezpečují, že žádný koník nebyl při natáčení zraněn. No jo, ale věřte Islanďanům... Lidem, kteří dodnes věří v existenci elfů. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (10.10.2016)

- "Vodka! Dollar!" - "Ti Islanďani jsou ale divnej národ." ...ano, to tedy jsou. popsat tenhle film je hodně težké. je tak originální, že k němu prakticky neexistuje žádný adekvátní příměr. komično se tu mísí s vážným a o bizarní situace tu není nouze. zároveň se ale místy klidně jde až na dřeň divákových citů! kult jízdy na koni je tu jakoby parelelou a něžnou variantou motorkářských gangů, které se prohání po neučesané islandské pustině. avšak vtipný cval místních koní okamžitě dodává scénám nový rozměr. na to, že je to Erlingssonův celovečerní debut, je to hodně sebevědomý počin, který si jde nekompromisně vlastní cestou. asi jako i celý Island, který je tak nějak ostrovem sám pro sebe a to přeneseně i doslova. | CINEMA MUNDI 2014 (05.03.2014)

No to je ale bizarnost. Určitě to tedy není film z pohledu koní (jak je snímek prezentován), přestože těch je v tomto filmu více než svérázných Islanďanů (kteří jsou ve filmu podáváni jako opravdu velcí idioti). Občas je to komické, občas je to smutné až tragické a v každém případě to je divné. Určitě se však nejedná o film vhodný pro milovníky koní (ti by asi během scény s vyhřeznutím koňských vnitřností utekli z kina, jak se ostatně na mé projekci také stalo). Nejlepším předpokladem pro to, abyste si film užili, je mít smysl pro opravdu, ale opravdu velmi černý humor. (05.07.2014)

Název filmu: první co vidím, jsou koně uvedení před lidi, a hross a oss je také jaksi až moc podobné. Drsné i zábavné; film do nepohody. Spletenec příběhů jako podle Andyho Warhola (každý je zde slavný pět minut - každý tu šanci má a každý ji využije), možný jen na Islandu za německé peníze. A islandští koně (anglicky: koně Vikingů) to je také svět pro sebe (pro koně). Mimochodní klus i cval (tölt a skeid) jsou zřejmě mnohem příjemnější než pracovní klus a cval, který běžně používáme. Hned bych řekl, jak by možná ve filmu řekl Juan Camillo, "hombres, sobre caballos!". (20.10.2014)

Povídkový film volně spojený stejnými postavami v malé komunitě v jinak liduprázdném islandském vnitrozemí. Jako statisté i hlavní hvězdy zhruba tři stovky koní. A jak se dá čekat, ti z tohoto filmu vycházejí v lepším světle než lidé, kteří se kolem nich motají. Skandinávský humor je dost specifický a řekl bych, že tady je ještě drsnější, než bývá obvykle běžné. Ale záběry (nejen) koní jsou perfektní, hudba je také dobrá a autor zvolil rozumnou stopáž, takže se není čeho bát (70%). (09.09.2014)